Nadace, která se stará o bývalý nacistický koncentrační tábor v Buchenwaldu, vzkázala politikům z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), že nejsou vítáni na pietních akcích. V pátek o tom informovala agentura DPA. Protiimigrační AfD, která je známá svými xenofobními výroky, je v současnosti třetí nejsilnější stranou německého Spolkového sněmu.
Podle nadace je nutné, aby „se zástupci AfD neúčastnili pietních akcí na těchto místech do doby, než se věrohodně distancují od antidemokratických, revizionistických a xenofobních názorů své strany“.
V pátek se do Buchenwaldu nedaleko středoněmeckého Výmaru sjedou bývalí vězni a zástupci durynské zemské vlády, aby si připomněli památku lidí, kteří zde zahynuli. Na neděli pak připadá Den památky obětí holocaustu.
- Od roku 2006 si svět vždy 27. ledna připomíná Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Připomínka vyhlášená Valným shromážděním OSN se váže k 27. lednu 1945, kdy rudá armáda osvobodila vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka.
- Tento den má připomínat utrpení přibližně šesti milionů židovských obětí, 220 tisíc Romů, 15 tisíc homosexuálů a milionů dalších nevinných obětí v době holocaustu za druhé světové války.
- Zdroj: Wikipedie
Předseda AfD Jörg Meuthen tvrdí, že strana se hlásí ke svobodnému a demokratickému právnímu státu. Je podle něj „zdrcující, že něco tak důležitého, jako je připomínka barbarských zločinů holocaustu, které se děly v Buchenwaldu, je zneužíváno v současném politickém boji“.
Buchenwaldem prošlo víc než čtvrt milionu lidí
V koncentračním táboře Buchenwald zemřelo do konce druhé světové války přes 56 tisíc lidí v důsledku mučení, lékařských experimentů, hladu a nemocí. Nacisté zde zastřelili více než 8 tisíc sovětských zajatců. Buchenwald byl jedním z největších koncentračních táborů na německém území. V letech 1937 až 1945 jím prošlo asi 270 tisíc lidí z celé Evropy.
Správa památníku předloni zakázala vstup šéfovi durynské AfD Björnu Höckeovi, který při svém projevu v Drážďanech o památníku holocaustu v Berlíně prohlásil, že „my, Němci, jsme jediný národ, který umístil památník hanby do srdce hlavního města“.
AfD je v Německu třetí nejsilnější parlamentní stranou
Protiimigrační AfD je od předloňských parlamentních voleb třetí nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu – ve volbách v roce 2017 získala 12,6 procenta hlasů. Strana má v současnosti zastoupení ve všech 16 zemských spolkových sněmech. V parlamentu Durynska má AfD 7 z celkem 91 křesel. Další volby se v této spolkové zemi, která byla během studené války součástí východního Německa, budou konat letos na podzim.
Kritiku nedávno vzbudila například vnitrostranická platforma Židé v AfD, která vznikla začátkem letošního ledna. Tento krok odsoudily židovské organizace, s odkazem na rasistické a antisemitistické výroky členů AfD.
Těmi přitom na sebe politici AfD upozorňují poměrně často. Druhý předseda strany Alexander Gauland například hovořil o tom, že doba nacismu je jen „ptačím trusem“ na úspěšných německých dějinách.
Někdejší šéf mládežnické organizace AfD v Dolním Sasku Lars Steinke zase svého času označil strůjce neúspěšného atentátu na nacistického vůdce Adolfa Hitlera Clause von Stauffenberga za zrádce a zbabělce. Ospravedlňoval také nacistický útok na Polsko.
Alternativa pro Německo se také nedávno dostala do středu zájmu německé kontrarozvědky, která se rozhodla přezkoumat, jestli stranu nezačne sledovat jako celek. Kontrarozvědka už v několika spolkových zemích sleduje mládežnické organizace AfD a také její konkrétní politiky kvůli aktivitám, které by mohly jít proti svobodnému demokratickému řádu země.
