Německý spolkový sněm strana 2 z 4

Po šestnácti letech v čele německé vlády a třiceti letech v politice odchází Angela Merkelová do ústraní. Někteří její předchůdci zakotvili v soukromých společnostech, o její budoucnosti se toho ale zatím mnoho neví. I sama končící kancléřka dříve řekla, že ještě hodlá popřemýšlet, co by ji vlastně zajímalo. Jasno má jen autor detektivek David Safier, v jehož knižním bestselleru se nudící se důchodkyně Merkelová stává vyšetřovatelkou vraždy.

Nový německý kancléř Olaf Scholz patří mezi nejoblíbenější politiky v zemi, je považován za zkušeného a umírněného. V poslední vládě Angely Merkelové byl od března 2018 vicekancléřem a ministrem financí. Scholz, který se během předvolební kampaně stylizoval do role pokračovatele odcházející kancléřky, už mimo jiné prohlásil, že svět může od Německa očekávat kontinuitu v zahraniční politice.

Německá sociální demokracie (SPD) na sobotním mimořádném sjezdu takřka jednomyslně schválila koaliční smlouvu se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Aby se sociální demokrat Olaf Scholz stal novým německým kancléřem, musí s ní souhlasit i zbylé dvě strany. FDP bude o dohodě hlasovat na nedělním sjezdu, Zelení výsledek vnitrostranické volby oznámí v pondělí.

Německo dál zpřísní regulační opatření pro neočkované. Slovensko poprvé od března zaznamenalo trojciferný přírůstek úmrtí na covid-19. Británie schválila lék proti covidu-19, podle výrobce funguje i proti variantě omikron, která může během několika měsíců představovat více než polovinu všech případů nákazy v Evropě. USA zpřísní podmínky pro turisty, test před odletem nesmí být starší než den.

Strany příští německé vládní trojkoalice chtějí zvýšit podíl energií z obnovitelných zdrojů do roku 2030 na osmdesát procent. Zvýšit by se měl také podíl elektromobility. Cílem je, aby do roku 2030 po německých silnicích jezdilo nejméně patnáct milionů elektromobilů. Vyplývá to z koaliční smlouvy, kterou v Berlíně zveřejnili sociální demokraté (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).

V Rakousku hygienici zaznamenali největší přírůstek od začátku pandemie. Od pondělí proto vláda zavede plošnou uzávěru, trvat bude nejvýše dvacet dní a zakázané budou turistické cesty ze zahraničí. Od 1. února bude navíc očkování proti covidu-19 povinné. Počty nakažených stoupají v Německu, Maďarsku, Francii i Nizozemsku. Bavorsko kvůli koronaviru zavírá na nejméně tři týdny bary a kluby, adventní trhy nebudou. Podobná opatření aplikuje i Sasko. Ve slovenských nemocnicích se za měsíc ztrojnásobil počet pacientů s covidem-19. Evropská léková agentura doporučila léčbu některých dospělých covidovou pilulkou firmy Merck. V USA dostanou posilující dávku všichni dospělí, ne jen ti z rizikových skupin.

Rakouské spolkové země Horní Rakousy a Salcbursko zavedou lockdown pro všechny. Oznámili to hejtmani těchto dvou infekcí nejzasaženejších regionů v zemi. Slovenská vláda rozhodla o zpřísnění karanténních omezení hlavně pro neočkované obyvatele, kteří neprodělali covid-19. Tato skupina lidí nebude moci navštěvovat například nákupní centra. Zpřísnění pro neočkované lidi oznámila i řecká vláda a opatření v tomto duchu schválil také německý parlament. Změny ale ještě musí potvrdit Spolková rada, což není jisté.

V Německu mělo v úterý pozitivní test na covid 52 826 lidí, tedy podle Institutu Roberta Kocha nejvíce od začátku pandemie. Rekordní počty nových případů koronavirové nákazy zaznamenaly v úterý rovněž Slovensko, Rakousko, Polsko a Maďarsko, tamní nemocnice čelí náporu hospitalizovaných. Nový denní rekord úmrtí souvisejících s covidem ohlásilo Rusko.

Německá konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové chce vybrat nového předsedu do konce ledna, kdy v Hannoveru uspořádá stranický sjezd. Předsedou CDU je nyní Armin Laschet, který jako kancléřský kandidát vedl konzervativní unii CDU/CSU do zářijových parlamentních voleb. Unie skončila těsně druhá za sociální demokracií (SPD), výsledek 24,1 procenta pro ni byl nejhorší od vzniku spolkové republiky. V současnosti by CDU/CSU volila jen asi pětina voličů.

Poslanci nového Spolkového sněmu se v úterý sešli na ustavující schůzi. Tímto aktem formálně skončil mandát vlády Angely Merkelové, která zemi nadále povede do jmenování nového kabinetu, což se očekává začátkem prosince. V čele Spolkového sněmu vystřídala Wolfganga Schäubleho (CDU) poslankyně sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Druhou nejvyšší ústavní funkci v Německu bude vykonávat jako třetí žena v historii.

Neúspěšný kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet v pondělí oficiálně skončil v úřadu premiéra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Lascheta, který bude nově působit v Berlíně jako poslanec Spolkového sněmu, vystřídá v čele zemské vlády tamní ministr dopravy Hendrik Wüst. Zemský sněm chce zvolit Wüsta premiérem ve středu.

Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberálové (FDP) formálně začínají koaliční vyjednávání. Koaliční smlouvu o budoucí vládě chtějí vypracovat do konce listopadu, uvedli zástupci těchto politických uskupení. Volbu nového spolkového kancléře plánují v týdnu od 6. prosince.

Lídři německých sociálních demokratů (SPD), liberálů (FDP) a Zelených se dohodli, že zahájí formální jednání o vytvoření společné koalice. Oznámili to po své páteční schůzce, uvedla agentura DPA. Německo tak necelé tři týdny po volbách udělalo další krok ke vzniku nové vlády.

Šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a kancléřský kandidát konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce vyřešit otázku lídra konzervativců na stranickém sjezdu. Oznámil to v prohlášení po debatě s poslaneckou frakcí. Německá média před jeho projevem informovala, že poslancům nabídl předsednickou funkci k dispozici.

Největší šanci stát se příštím německým kancléřem má kandidát sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz. Po jednání zemské poslanecké skupiny Křesťansko-sociální unie (CSU) v Berlíně to řekl bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder. Naději, že by konzervativní unie CDU/CSU pod vedením svého kancléřského kandidáta a předsedy CDU Armina Lascheta vládní koalici sestavila, vidí Söder jako velmi slabou. Zároveň ale prohlásil, že se CSU ještě nevzdává a na možné rozhovory s CDU, Zelenými a FDP se připravuje.

Německé parlamentní volby vyhráli sociální demokraté (SPD), kteří v nedělním hlasování získali podle předběžných konečných výsledků 25,7 procenta hlasů. Na druhé příčce skončila konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 24,1 procenta hlasů, což představuje po šestnácti letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum. O kancléřský úřad po odcházející Merkelové se přihlásili oba volební lídři – Olaf Scholz (SPD) i Armin Laschet (CDU/CSU) – kteří si nyní musí na svou stranu naklonit Zelené a svobodné demokraty (FDP), bez kterých vláda nejspíš nebude možná. Volební účast činila 76,6 procenta.

Německo čekají složitá povolební vyjednávání, shodují se periodika napříč Německem i Evropou. Několik deníků poukazuje na to, že kvůli výsledku bude příští německý kancléř – ať už to bude kdokoliv – možná slabší než kterýkoliv jeho předchůdce. Silnou pozici mají liberálové z FDP a uspěli rovněž Zelení, hodnotí média.

Němečtí voliči v parlamentních volbách rozhodují o novém složení Spolkového sněmu. Poprvé od roku 1990 nestojí na kandidátce jméno Angela Merkelová a poprvé od roku 2005 bude kancléřem Spolkové republiky někdo jiný. Předvolební průzkumy slibují těsný boj mezi dosavadními koaličními partnery: konzervativní unií CDU/CSU a sociálními demokraty (SPD). První odhady výsledků se čekají po uzavření volebních místností v 18:00.

Němci v neděli rozhodnou o novém složení Spolkového sněmu a předvolební kampaň provázejí i některé dezinformace. Tvrdí třeba, že mohou volit jen očkovaní, což není pravda. Kromě toho útočí na některé strany či kandidáty. Statistický úřad, který bude zpracovávat výsledky voleb, zase čelil kybernetickému útoku.

Kolem plánované modernizace trati na Domažlicku, kde došlo 4. srpna u Milavčí k tragické srážce vlaků, se ozývají nespokojené hlasy. Plzeňský kraj i starostové tamních obcí požadují, aby ministerstvo dopravy změnilo projekt a celá trať byla dvoukolejná. Jejich zástupce to během pondělí řešil také v bavorském Chamu. I tam budou žádat vybudování bezpečnějšího koridoru z Mnichova až do Prahy.

Německo čekají za necelé dva měsíce parlamentní volby a jedním z hlavních témat kampaně je cena bydlení. Obzvlášť se to týká Berlína, jehož obyvatelé budou souběžně s volbami hlasovat v nezávazném referendu o možném vyvlastnění velkých realitních společností. Kritici poukazují kromě obřích nákladů i na možné právní spory. Někteří politici zcela neopustili ani myšlenku zastropování nájemného.

Europoslanci ve čtvrtek výraznou většinou hlasů schválili takzvaný klimatický zákon, který stanovuje závazná pravidla pro dosažení zpřísněných emisních cílů Evropské unie. Podle zákona omezí Unie do roku 2030 emise skleníkových plynů místo o původně plánovaných 40 procent nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Série individuálních pochybení, celková přetíženost odpovědných institucí, nedostatek zdrojů, roztříštěnost pravomocí a také nedostatečná komunikace přispěly k tomu, že německé úřady nedokázaly v prosinci 2016 zabránit Tunisanovi Anisu Amrimu v teroristickém útoku na adventním trhu v centru Berlína, při kterém zemřelo dvanáct lidí včetně Češky. V závěrečné zprávě to uvádí vyšetřovací výbor Spolkového sněmu, který po třech letech práce skončil s objasňováním okolností útoku.

Za velkého zájmu médií začal ve čtvrtek ve Frankfurtu nad Mohanem proces s nadporučíkem německé armády, který se podle prokuratury vydával za běžence ze Sýrie a hodlal pod touto falešnou identitou zavraždit prominentního politika. Chtěl, aby z útoku byli obviňováni migranti. Obhajoba tvrdí, že nyní 32letý Franco A. je obětí štvanice. Sám obžalovaný novinářům řekl, že nikomu ublížit nechtěl.