Německý spolkový sněm strana 3 z 4

Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) půjde do voleb v čele s ministrem financí Olafem Scholzem a s příslibem restrukturalizace ekonomiky směrem ke klimatické neutralitě. Příslušný program, s nímž hodlá na podzim zabojovat o křesla ve Spolkovém sněmu, schválil stranický sjezd. Konkurenční Levici (Die Linke) povedou spolupředsedkyně strany Janine Wisslerová a spolupředseda poslanecké frakce Dietmar Bartsch.

Letošní rozpočet Německa skončí rekordním schodkem 240,2 miliardy eur (6,2 bilionu korun). Souhlasil s tím Spolkový sněm, který schválil dodatečné zvýšení dluhu o 60,4 miliardy eur (1,6 bilionu korun). O zvýšení schodku požádal ministr financí Olaf Scholz (SPD) kvůli zvýšeným výdajům na zvládání následků pandemie nemoci covid-19.

Před soudem ve Stuttgartu v úterý stanulo 12 údajných členů a podporovatelů krajně pravicového teroristického uskupení Gruppe S. (Skupina S.). Podle obžaloby chtěli zabíjet muslimy a osnovat občanskou válku, informovala agentura DPA.

Alternativa pro Německo (AfD), která je nejsilnější opoziční stranou ve Spolkovém sněmu, na víkendovém sjezdu v Drážďanech volební lídry nevybrala. Chce tak učinit až později na základě celostranického hlasování. Strana, která je považována za populistickou až krajně pravicovou, se naopak dohodla, že jejím programovým cílem je odchod Německa z Evropské unie.

Strana Alternativa pro Německo (AfD) vstupuje do kampaně před zářijovými parlamentními volbami. Kdo se ale jako lídr postaví do jejího čela, zatím zůstává nejasné. Nerozhodne o tom ani nynější stranický sjezd v Drážďanech, který se odehrává tento víkend. Lídra místo delegátů vyberou později samotní členové. Od rána se v saské metropoli konají demonstrace proti AfD, žádné střety s policií ani násilnosti zatím hlášeny nejsou.

Berlín chce v německém parlamentu prosadit sporný zákon o samořiditelné dopravě a pomocí něj se stát světovým lídrem na tomto poli. Potřebné právní normy hodlá vláda dosáhnout před koncem svého mandátu letos v létě. Zákon ale vzbuzuje obavy odborníků – kvůli bezpečnosti, právním otázkám i ochraně dat.

Výsledek nedělních zemských voleb v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci svědčí o podlomené důvěře v politiku. Prohlásila to spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková, jejíž strana je jedním z vítězů. Předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, jehož strana sice skončila druhá, ale kvůli propadům je považována za poraženého, označil výsledek za zklamání. Bavorský premiér Markus Söder, kterého analytici označují za možného kancléřského kandidáta konzervativní koalice Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Křesťanskosociální unie (CSU), hovoří o budíčku pro CDU/CSU.

Nejhorší porážku v dějinách obou zemí utrpěla Křesťanskodemokratická unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové v nedělních zemských volbách v Bádensku-Württembersku a v Porýní-Falci – v obou případech sice skončila druhá, ale zřejmě bez šance dostat se do regionálních vlád. Konečné výsledky potvrdily drtivé vítězství Zelených premiéra Winfrieda Kretschmanna v Bádensku-Württembersku a ještě větší triumf sociální demokracie (SPD) porýnsko-falcké ministerské předsedkyně Malu Dreyerové.

Německo čeká první dějství letošního volebního maratonu, který zakončí v září volby do Spolkového sněmu. Zemské poslance vybírají v neděli voliči v Bádensku-Württembersku a Porýní-Falci, tedy v prvních dvou z celkem šesti zemí, které si letos zvolí nové parlamenty. Oboje volby jsou důležitým testem pro nové celostátní vedení křesťanských demokratů (CDU) v čele s Arminem Laschetem. Nebudou to mít ale vůbec jednoduché. Bádensko-Württembersko vede už deset let politik Zelených a v čele Porýní-Falce se zase po tři dekády střídají zástupci sociálních demokratů (SPD).

Německá kontrarozvědka na celostátní úrovni sleduje celou opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD) kvůli podezření z pravicového extremismu. S odvoláním na své zdroje to ve středu napsal magazín Der Spiegel a dodal, že sledování má řadu výjimek. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, případ prozatím komentovat odmítl.

Před pěti lety byl jedním ze stovek tisíc lidí, kteří uprchli do Německa před syrskou občanskou válkou. Dnes jednatřicetiletý Tareq Alaows usiluje o křeslo v německém spolkovém parlamentu. Pokud úřady dle očekávání do léta vyřídí jeho žádost o občanství, stane se kandidátem Zelených. A s tím získá šanci stát se prvním poslancem, který přišel během poslední uprchlické vlny.

Alternativu pro Německo (AfD) tajná služba ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko prohlásila za formaci podezřelou z extremismu. To umožní sledování jejích členů. Stejný krok se chystá i na celostátní úrovni. Čtvrtá největší strana ve Spolkovém sněmu, která se stylizuje do disidentské role i v otázce koronavirové politiky, označuje postup tajné služby za šikanu.

V Německu i po celém světě si lidé připomínají miliony obětí nacistického režimu. V Berlíně se konala pietní ceremonie, již připravil Spolkový sněm. S projevy vystoupil předseda této parlamentní komory Wolfgang Schäuble a bývalá předsedkyně Ústřední rady Židů v Německu Charlotte Knoblochová. Ta mimo jiné varovala před zlehčováním nacismu.

Německou vládní Křesťanskodemokratickou unii (CDU) povede premiér Severního Porýnní-Vestfálska Armin Laschet, který v rozhodujícím kole volby porazil někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze. Laschet se nyní může ucházet o kancléřskou kandidaturu. Volbu sjezdu, který kvůli pandemii probíhá pouze elektronicky, musí ještě delegáti potvrdit korespondenčně. Oficiálně se tak Laschet stane předsedou CDU až 22. ledna.

Křesťansko-demokratická unie (CDU) a Německo překonaly za dobu kancléřství Angely Merkelové řadu překážek, na což je možné být hrdý. Na sjezdu CDU to řekla sama kancléřka, pro kterou je sjezd poslední v roli předsedkyně spolkové vlády. V zářijových volbách již funkci obhajovat nebude. Německá CDU v pátek zahájila dvoudenní sjezd, který v sobotu vybere nového předsedu. Sjezd je kvůli pandemii nemoci covid-19 digitální. Výjimečnost situace zdůraznila na úvod on-line setkání i dosluhující šéfka Annegret Krampová-Karrenbauerová.

Německo má před sebou supervolební rok. Zemi letos čekají několikery zemské volby a na podzim i volby do Spolkového sněmu, kromě toho bude řada politických stran vybírat své nové předsedy a kandidáty na kancléře. „Prvním kolem“ je v pátek a v sobotu kvůli pandemii mnohokrát odkládaný a neobyčejně důležitý sjezd Křesťansko-demokratické unie (CDU). Nejsilnější německá strana si na něm zvolí nové vedení, a to v roce, kdy politiku definitivně opustí její dlouholetá šéfka a kancléřka Angela Merkelová.

V sobotu si německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) zvolí nové vedení. O místo po Annegret Krampové-Karrenbauerové, která dala funkci k dispozici už před rokem, se uchází tři muži: premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, bývalý předseda poslanců CDU Friedrich Merz a odborník strany na zahraniční politiku Norbert Röttgen. Hlavním úkolem nového předsedy bude stranu nastartovat do nového desetiletí a nasměřovat ji k dalším volebním vítězstvím. V době, kdy se s politikou pomalu loučí nejvýraznější tvář CDU posledních desítek let, Angela Merkelová.

Svět se potýká s populismem a ignorací vědy, budoucnost přitom vyžaduje spolupráci a demokracii. V pátečním projevu ve Spolkovém sněmu, jedné z komor německého parlamentu, to prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. Německo pak označil za pilíř multilateralismu.

Pandemie nemoci covid-19 je výjimečnou situací, která si žádá výjimečná opatření, prohlásila v parlamentu německá kancléřka Angela Merkelová, která před poslanci obhajovala plánovaný rozpočtový schodek na rok 2021 ve výši 180 miliard eur (4,7 bilionu korun).

Antisemitské nálady v německé společnosti kvůli pandemii nemoci covid-19 sílí, živnou půdou se staly demonstrace proti karanténním opatřením, prohlásil zmocněnec německé vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein. Popírači existence koronaviru a zastánci spikleneckých teorií podle něj svými postoji zneužívají oběti holocaustu.

Úspěchy ve vývoji takzvané mediátorové RNA (mRNA) vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2 nejsou jen průlomem v boji proti pandemii, ale i předzvěstí obratu v léčbě rakoviny. Shodují se na tom odborníci a hovoří o tom i politici. Očkování mRNA proti různým formám rakoviny vědci zkoušejí prozatím v rámci klinických testů, žádná taková vakcína pro použití u lidí ale dosud schválena nebyla.

Nejméně deset tisíc lidí se sešlo v centru Berlína u Braniborské brány na demonstraci proti novele zákona o potírání infekčních chorob, kterou schválil Spolkový sněm. Další tisíce lidí se shromáždily na jiných místech metropole. Z davu na policisty létaly kameny a dělobuchy, policie rozháněla demonstranty vodními děly. Součástí novely zákona je udržování odstupu, nošení roušek či nucené uzavírky obchodů. Část kritiků to považuje za obdobu zmocňovacího zákona z roku 1933, díky kterému se nacistický vůdce Adolf Hitler mohl chopit neomezené moci.

Německo muselo podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) přistoupit k rázným karanténním opatřením, neboť do několika týdnů by zdravotnický systém zahltili pacienti s koronavirem. Řekla to v projevu ve Spolkovém sněmu. Německo zavede od pondělí 2. listopadu do konce měsíce rozsáhlou karanténní uzávěru. Celoplošná karanténní opatření zavádí od pátku i Francie, Španělsko prodloužilo nouzový stav. Na čtvrteční videokonferenci se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na tom, že by Evropská komise měla zajistit spravedlivou distribuci vakcín, až budou k dispozici, řekl předseda Evropské rady Charles Michel.

Kancléřka Angela Merkelová při příležitosti oslav 30. výročí znovusjednocení země vyzvala Němce, aby i kvůli koronaviru statečně pokračovali v další cestě za jednotou. V důsledku pokračující pandemie nemoci covid-19 se v sobotu v Německu nekonají žádné hromadné oslavy se stovkami tisíc lidí a v ulicích nepanuje bujaré veselí.