Kancléřka Angela Merkelová při příležitosti oslav 30. výročí znovusjednocení země vyzvala Němce, aby i kvůli koronaviru statečně pokračovali v další cestě za jednotou. V důsledku pokračující pandemie nemoci covid-19 se v sobotu v Německu nekonají žádné hromadné oslavy se stovkami tisíc lidí a v ulicích nepanuje bujaré veselí.
Německo slaví 30. výročí znovusjednocení. Merkelová vyzvala občany ke statečnosti
„Dnes musíme být opět stateční,“ řekla Merkelová v braniborské metropoli Postupimi, která je dějištěm svátku německé jednoty. „S odvahou se vydat na novou cestu tváří v tvář pandemii, s odvahou překonat rozdíly mezi východem a západem, které stále ještě přetrvávají,“ prohlásila.
Dodala, že Německo se dnes i díky odvaze východních Němců může radovat z třicátého výročí svobody a míru jednotné země. Pandemie výrazně ovlivnila dopolední ekumenickou bohoslužbu v postupimském kostele svatých Petra a Pavla.
Do kostela kvůli dodržení vzájemného odstupu mohlo jen 130 lidí, mezi kterými byli prezident Frank-Walter Steinmeier, kancléřka Merkelová, braniborský premiér a předseda Spolkové rady Dietmar Woidke či předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble.
Při bohoslužbě evangelický biskup Christian Stäblein vyzval ke vzájemné podpoře. „Kde se rozděluje, tam věcí neubývá, ale přibývá,“ řekl Stäblein. Podobně hovořil katolický berlínský arcibiskup Heiner Koch. „Stavíme mosty, nenecháme nikoho stát stranou a už vůbec ne menšiny,“ prohlásil.
V poledne pak začala slavnost v postupimské multifunkční hale Metropolis, kam byl vstup kvůli pandemii rovněž omezen jen na vybrané návštěvníky. Vedle ústavních činitelů byla pozvána i veřejnost v zastoupení občanských delegací ze všech 16 německých spolkových zemí.
Od východu je možné se učit, řekl předseda Spolkového sněmu
Na úvod pronesl projev Woidke, který vyzval k tomu, aby Němci na východní část vlasti nahlíželi i jako na vzor. „Od východu je možné se učit,“ řekl. Jako příklad zmínil sebevědomý přístup žen, systém jeslí a školek pro děti či existenci poliklinik jako center zdravotní péče.
V části Postupimi, jejíž historický střed se změnil v dějiště oslav a výstavu německé jednoty, platí povinnost nosit roušky. Na pořádek v ulicích pak dohlíží na 2500 policistů.
Vzpomínkové akce se konají i v dalších částech Německa. Bavorský premiér Markus Söder označil na sobotním setkání se saským kolegou Michaelem Kretschmerem sjednocení země za historický dar. Dodal, že bez odvahy východních Němců a bez jejich touhy po svobodě by k opětovnému spojení nikdy nedošlo.
Steinmeier vyzval k vybudování památníku
Steinmeier ve svém projevu prohlásil, že Německo by mělo vybudovat památník, který by připomínal odvahu východních Němců vedoucí k pádu diktatury v někdejší Německé demokratické republice (NDR).
Ačkoli znovusjednocení země připomíná řada míst, skutečný památník poklidné revoluce v NDR podle prezidenta chybí. „Nepotřebuje ale Německo také význačné místo, které bude více než památníkem, které bude upomínat na podněty svobody a demokracie mírumilovných revolucionářů?“ položil si otázku Steinmeier. „Místo, které bude připomínat, že východní Němci vzali osud do svých rukou a že se sami osvobodili,“ dodal.
Steinmeier poukázal na to, že jiné význačné dějinné události a kroky taková památná místa mají. Jako příklad zmínil kostel svatého Pavla ve Frankfurtu nad Mohanem, kde v roce 1848 zasedl takzvaný frankfurtský sněm, což bylo první shromáždění demokraticky vybraných zástupců Německého spolku.
obrázek
Hovořil také o spojení první republiky s Výmarským národním shromážděním či o bonnském Koenigovu muzeu, kde v září 1948 zasedla Parlamentní rada, předchůdce dnešního Spolkového sněmu. „Takové výjimečné místo poklidná revoluce nemá,“ řekl prezident. „Je to hvězdná chvíle, která bude mít věčné místo v naší demokratické historii,“ uvedl.
Steinmeier: Proces „srůstání“ dopadl tvrději na východ než na západ
Steinmeier v projevu uznal, že ani 30 let po spojení není Německo tam, kde by chtělo být. „Zároveň jsme dále, než si myslíme,“ řekl. Připomenul, že proces „srůstání“ dopadl tvrději na východ než na západ a že východ je plný příběhů zničených osudů a také míst, kde chybí generace mladých lidí.
Heslo někdejších východoněmeckých demonstrantů „Národ jsme my“ nyní podle prezidenta znamená, že národem jsou všichni bez rozdílu. Spojení Německa a jeho utváření migrací a integrací vedlo k tomu, že země je různorodá a pestrá. Když se nyní Němci ohlédnou, uvidí společnou cestu ke sjednocené, svobodné a demokratické zemi uprostřed Evropy. „Na to jsme v tento den oprávněně hrdí a žádná pandemie nám v tom nemůže zabránit,“ řekl.
„Ano, dnes žijeme v tom nejlepším Německu z celé historie,“ prohlásil prezident Steinmeier. Ačkoli se žádné velké oslavy kvůli koronaviru konat nemohou, na významu dne to nic nemění, dodal.
Odstup a roušky se staly symbolem oslav
Vzájemný odstup, neshlukování se a roušky se kvůli koronaviru staly symbolem oslav 30. výročí znovusjednocení Německa. V Postupimi tak sice návštěvníci z hygienických důvodů stánky s občerstvením nenajdou, přesto si pořadatelé na nízkou návštěvnost nestěžují.
Přesná čísla známá nejsou, ale hlavní organizátor Thomas Braune odhaduje, že do braniborské metropole si připomenout 30 let jednotného Německa přijely už desítky tisíc lidí. A další tisíce jsou očekávány i v sobotu, kdy měsíc trvající oslava vrcholí.
Pracovník městských služeb dezinfikuje výlohu jednoho z prosklených pavilonů v Postupimi
Pandemie nemoci covid-19 přinutila pořadatele změnit od základů plány oslav a místo hromadných akcí přeměnit na dějiště svátku německé jednoty celé centrum Postupimi. Návštěvníky tak čeká takřka čtyřkilometrová pouť s třiceti zastaveními v podobě malých prosklených pavilonů, kterými se představují jednotlivé spolkové země, parlament, ústavní soud či úřad spolkového prezidenta.
Nepřehlédnutelné je i obrovské srdce s nápisem 30 let, od kterého vedou stuhy v barvách německé vlajky, tedy černé, červené a zlaté. Trasa, která je otevřená od 5. září, je oblíbeným cílem školních výprav.
Tak tomu bylo i v pátek, kdy v postupimských ulicích byla i jedna ze tříd Kantova gymnázia v Berlíně. U výstavy věnované Sársku hledali odpověď, kolik fotbalových hřišť by se do této jedné z nejmenších spolkových zemí vešlo. Bylo by jich necelých 360 tisíc.
V nedalekém bavorském pavilonu jiným žákům učitelka vypráví příběh o Mödlareuthu na bavorsko-durynské hranici. Vesnici, kterou po desetiletí rozdělovala železná opona, se říkalo malý Berlín, neboť svým roztržením mezi západní a východní sféry vlivu byl její osud podobný německé metropoli. „Proč to ti lidé dovolili?“ zeptal se jeden ze žáků, kterého události v Mödlareuthu očividně zaujaly. „Taková byla doba,“ odvětila mu učitelka.
Meklenbursko reprezentuje plážový koš
O poznání veselejší atmosféra panovala u výstavy Meklenburska-Předního Pomořanska, kde se za skleněnou výlohou vyjímá plážový koš. Návštěvníky zaujal i rozcestník, u kterého se lidé s nadšením fotí a který udává, že k pobřeží Baltu je to z Postupimi 233 kilometrů.
Plážový koš zaujal pětiletého syna Markuse Dietermanna. „Pro tak malé děti to tady není, ale mně bylo také pět let, kdy všechny ty změny v Německu nastaly,“ řekl. „Moc si toho sice nevybavuji, ale pamatuju si na limonádu Sprite, kterou mi rodiče přivezli ze západního Německa,“ poznamenal se smíchem. Dietermann dodal, že synovi se obzvláště líbil kráčející trabant.
Tato plastika s názvem Quo vadis, která návštěvníky vítá hned na začátku trasy, je jednou z českých stop výstavy. Trabantu, jednomu ze symbolů východního Německa, dal před třiceti lety nohy český umělec David Černý. Učinil tak v reakci na masový útěk východních Němců přes západoněmecké velvyslanectví v Praze v roce 1989.
Jeden z panelů je věnován i odstaveným německým autům v Praze
Exodu, po kterém v pražských ulicích zůstaly odstavené trabanty a wartburgy, je věnován jeden z panelů instalace nazvané Cesta ke sjednocení. „Přišli jsme, abychom vám sdělili, že dnes bylo umožněno vaše vycestování do Spolkové republiky Německo,“ prohlásil 30. září 1989 tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher z balkonu západoněmeckého velvyslanectví v Praze k jásajícím východoněmeckým uprchlíkům.
Popisek Genscherova slova označuje za nejznámější výrok německé historie a za milník cesty k německému znovusjednocení. Ta začala demonstracemi ve východním Německu, pokračovala pádem berlínské zdi 9. listopadu 1989 a skončila splynutím východu a západu země v jednotné Německo 3. října 1990.
Nedílnou součástí historické výpravy centrem Postupimi a také prezentace spolkových zemí se stala hygienická opatření. Tištěný průvodce návštěvníky v první větě vítá a ve druhé je upozorňuje na nutnost dodržování odstupu a dalších karanténních pravidel. Obdobné výzvy jsou opakovány také z panelů s velkoplošnými obrazovkami.
Trasu, která je vedena po směru hodinových ručiček, pravidelně prochází městské služby, které třikrát denně výlohy prosklených pavilonů dezinfikují. Vstup i východ k instalaci Cesty ke sjednocení, která vede po dně někdejšího městského vodního kanálu, hlídá ostraha.
Její členové dbají nejen na to, aby lidé nevstupovali východem, ale sledují také, aby se uvnitř areálu spořádaně pohybovali jen určeným směrem a nevraceli se zpět k již dříve prohlídnutým panelům.