Berlín chce v německém parlamentu prosadit sporný zákon o samořiditelné dopravě a pomocí něj se stát světovým lídrem na tomto poli. Potřebné právní normy hodlá vláda dosáhnout před koncem svého mandátu letos v létě. Zákon ale vzbuzuje obavy odborníků – kvůli bezpečnosti, právním otázkám i ochraně dat.
Němečtí vědci a konstruktéři pracují na nových automobilech budoucnosti – autonomních, které samy převážejí cestující. Děje se tak v berlínské laboratoři DAI, která zkoumá a vyvíjí různé technologie nové generace. Jádrem projektu je tři a půl kilometrů dlouhá laboratoř pod širým nebem, kde výzkum probíhá.
„Máme algoritmy, které rozeznávají automobily a chodce. Díky nim je vidět, jak se chodci blíží ke kruhovému objezdu, přičemž senzory informují auta o stavu dopravy,“ říká jeden z odborníků z laboratoře.
Řídící centrála automobilového projektu stojí přímo nad ulicí, která je v rámci výzkumu sledována. Vědci Technické univerzity v Berlíně ji obklopili více než stovkou senzorů. Podle nich nestačí pouze informace, které mají k dispozici auta, ale musí je také sbírat ze samotného provozu.
Díky zvláštním senzorům se auto dozví o zácpě nebo o nehodě daleko dřív, než k ní dojede. Stejně jako o volném parkovacím místě.
Kontroverzní zákon
Experimentální ulice leží na dohled od Spolkového sněmu. Jeho poslanci mají do léta vyřešit jiný problém. Jestli proměnit v experimentální zónu celé Německo.
Ministr dopravy Andreas Scheuer, velký zastánce autonomního řízení, poslancům předložil zákon, který mimo jiné slibuje bezpečnější silnice. „Devět z deseti nehod způsobuje lidská chyba. Tady řídí umělá, strojová inteligence,“ řekl o projektu.
Už teď v Německu jezdí autobusy bez řidičů – všechny ale v uzavřených areálech. Nový zákon jim má otevřít cestu do běžného provozu. Siegfried Brockmann, přední německý expert na příčiny dopravních nehod, ale varuje. Auta bez řidičů podle něj do ulic mohou, nanejvýš ale rychlostí 20 kilometrů v hodině.
„To dnešní technika velmi dobře zvládá. Bohužel, zákon je napsaný tak volně, že umožňuje i mnoho jiného. Například, aby se nákladní auta pohybovala bez řidičů po dálnicích, a to na dlouhých tratích. To technika ještě neumí,“ tvrdí Brockmann.
Pochybnosti panují i o tom, kdo by ručil za následky v případě nehody. Tlak na schválení zákona je přesto veliký. Autonomní řízení v sobě skrývá obrovský finanční potenciál – což dokládá projekt nákladního vozu od Daimleru. Řidičům má umožnit, aby pro firmu vyřizovali administrativu – a to během jízdy.
