Lídři německé SPD, FDP a Zelených chtějí zahájit formální jednání o koalici

Lídři německých sociálních demokratů (SPD), liberálů (FDP) a Zelených se dohodli, že zahájí formální jednání o vytvoření společné koalice. Oznámili to po své páteční schůzce, uvedla agentura DPA. Německo tak necelé tři týdny po volbách udělalo další krok ke vzniku nové vlády.

 „Jsme přesvědčeni, že budeme moci uzavřít ambiciózní a přijatelnou koaliční smlouvu,“ uvedly strany ve společném prohlášení, které vydaly po ukončení sondážních rozhovorů.

Během dosavadních rozhovorů trojice potenciálních koaličních partnerů nezávazně zjišťovala, co je spojuje a co naopak rozděluje. Kdo zahajuje koaliční jednání, činí to s jasným záměrem vytvořit společnou vládu, připomíná DPA s tím, že vyloučit ovšem nelze ani krach jednání.

Strany se doposud dohodly například na tom, že v Německu se elektrická energie z uhlí přestane vyrábět v roce 2030, o osm let dříve, než se dosud plánovalo. Vsadí naopak „na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie a výstavbu moderních plynových elektráren, aby se v příštích letech podařilo pokrýt poptávku po energii za konkurenceschopné ceny“.

Baerbocková o možné příští vládě mluví jako o „koalici reforem a pokroku“

Členové možné koalice se také chtějí držet takzvané dluhové brzdy zakotvené v základním zákoně, shodli se i na tom, že nebudou zavádět všeobecně platný rychlostní limit na dálnicích. Vyslovili se pro snížení cen elektrické energie pro domácnosti. Spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková o možné příští vládě mluví jako o „koalici reforem a pokroku“, která chce příští desetiletí využít k obnově s cílem vytvořit „klimaticky spravedlivou společnost a sociálně-ekologické tržní hospodářství“.

Kandidát SPD na kancléře Olaf Scholz si nedávno pochvaloval, že sondážní rozhovory se nesly v dobré a konstruktivní atmosféře a že bude možné splnit předsevzetí, že ještě před Vánocemi vznikne společná vláda SPD, FDP a Zelených. V pátek Scholz uvedl, že očekává, že do pondělka všechny tři strany dají najevo, zda s formálním vyjednáváním o koalici souhlasí.

Volby v Německu se konaly 26. září a těsně v nich zvítězila SPD s 25,7 procenta hlasů, druhá skončila konzervativní unie CDU/CSU s 24,1 procenta hlasů.

Rozhodující slovo v dalším politickém vývoji připadlo dvěma menším stranám, FDP a Zeleným, které by byly schopné sestavit koalici jak se sociálními demokraty, tak s křesťanskými demokraty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mileiovy škrty spojily na demonstraci důchodce s fotbalovými fanoušky

Nebývalá fronta se vytvořila v Argentině proti politice razantních škrtů tamního prezidenta Javiera Mileie. Při protivládních demonstracích spojili své síly důchodci s tvrdým jádrem fanoušků různých fotbalových klubů. Při střetech s policií patnáct lidí utrpělo zranění, z toho jeden těžká. Zhruba stovka dalších skončila v poutech.
22:06Aktualizovánopřed 3 mminutami

Putin podmíněně souhlasí s návrhy na zastavení bojů, podle Zelenského příměří nechce

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek šéf Kremlu Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
05:30Aktualizovánopřed 14 mminutami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
18:13Aktualizovánopřed 20 mminutami

Putin chce Ukrajinu mimo NATO a odzbrojenou, to je nepřípustné, říká Zdechovský

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by si přál, aby dojednávané příměří mezi Ruskem a Ukrajinou bylo začátkem konce Moskvou rozpoutaného konfliktu. Obává se ale, že by ruský vládce Vladimir Putin případného klidu zbraní zneužil například k přeskupení vojáků pro nové boje. „Zakonzervovat ten konflikt je pro Evropu to nejhorší a nejdražší řešení,“ prohlásil europoslanec v pořadu Interview ČT24.
před 1 hhodinou

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
15:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
před 2 hhodinami

Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
před 6 hhodinami
Načítání...