Propaganda

Německý týdeník Der Spiegel s odvoláním na své zdroje ve zpravodajských službách uvedl, že na nahrávkách, na kterých poslanec AfD Petr Bystroň údajně přebírá peníze od ruského propagandisty, zazní stížnost, že s takovými bankovkami nikde nezaplatí. Bystroň veškerá obvinění ze spolupráce s prokremelskou vlivovou sítí odmítá. Na dotaz Spiegelu prohlásil, že informace pocházejí z nedůvěryhodného zdroje a jsou součástí „kampaně organizované NATO“.

Americký Kongres společně s masivním balíkem zahraniční pomoci v noci na středu definitivně schválil opatření, jehož výsledkem by mohl být zákaz sociální sítě TikTok ve Spojených státech, a to už na začátku příštího roku. V praxi ale populární platforma zřejmě zůstane dostupná déle, uvádějí americká média. Vymáhání zákona totiž minimálně zbrzdí soudní spory.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) a dvojka stranické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Petr Bystroň cítí po jednání předsednictva strany jasnou podporu. Řekl to poté, co vedení strany vysvětloval podezření, že dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň přijímání peněz odmítl. Předsednictvo AfD sdělilo, že poslance musí považovat za nevinného.

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) není podle informací deníku Bild spokojeno s vyjádřením svého poslance a dvojky na stranické kandidátce pro volby do Evropského parlamentu Petra Bystroně k podezřením z braní úplatků od proruské propagandistické platformy. Sociálnědemokratický poslanec Jörg Nürnberger Bystroně vyzval, aby odstoupil z čela slovensko-česko-maďarské parlamentní skupiny.

Vyšetřování, které vedou české zpravodajské služby kvůli ruské propagandistické síti, jež měla platit unijní politiky, je velmi znepokojivé. Řekl to nizozemský premiér Mark Rutte s tím, že případem se zabývají i tamní zpravodajské služby. České úřady uvedly, že byly peníze poskytnuty politikům v Nizozemsku, Belgii, Německu, Francii, Maďarsku a Polsku výměnou za šíření ruské propagandy, informoval nizozemský list NL Times.

Na Harvardu digitalizují staré sovětské propagandistické plakáty. Mohou podle vědců ukázat, jak fungovala tehdejší snaha ovlivňovat obyvatelstvo, ale také pochopit, jak se z ní inspiruje současná Putinova propaganda.

Osmnáctiletý unesený Ukrajinec Denys Kostev, jehož ruské úřady přiměly k natáčení propagandistických videí, tvrdí, že s Rusy spolupracoval kvůli obavám o svůj život. Okupanti ho na území kontrolované Moskvou zavlekli krátce po začátku plnohodnotné invaze z Chersonu, podobně jako čtyři tisíce dalších sirotků. Před měsícem se Kostev dostal do Polska, kde sdílel svůj příběh.

Dokumentární pořad, který sleduje proměny ruské společnosti od 90. let, má podle zpravodaje ČT Karla Rožánka ukázat, jak uvažují běžní lidé v Rusku a jaká je v zemi nálada před prezidentskými „volbami“. Snímek sleduje rodinu Kiprijanových, jejíž členové mají rozdílné názory na režim Vladimira Putina a válku na Ukrajině. Jejím symbolem, stejně jako pro mladou generaci, se stalo písmeno Z. Právě generace Z je podle sociologů vystupujících v dokumentu nejvíce apolitická. Po začátku války se velké části společnosti změnily důležité hodnoty, nastal posun k všedním věcem, rodině a soukromí a společnost se propadla do větší pasivity.

Německo vyšetřuje závažný únik informací z jednání vysoce postavených příslušníků svého letectva, oznámil spolkový kancléř Olaf Scholz. Německé ministerstvo obrany potvrdilo, že tento rozhovor byl odposloucháván. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru v pátek uveřejnila šéfredaktorka ruské televize RT Margarita Simonjanová. Záznam se mimo jiné týkal toho, jak Ukrajina ve válce s Ruskem využívá německé zbraně, píše agentura DPA.

Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Ruská státní média spustila propagandistickou kampaň proti možnému prezidentskému kandidátovi Borisovi Naděždinovi, uvedl server Meduza. Naděždin odevzdal podpisy sesbírané na podporu své účasti ve volbách, volební komise by měla o kandidatuře rozhodnout do deseti dnů. Podle státních kanálů za ním stojí ukrajinská rozvědka a příznivci Alexeje Navalného a exilových kritiků Kremlu.

Kritéria pro označení neutrálním sportovcem podle předsedy Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka splní jen nízký počet Rusů a Bělorusů. Na příštích olympijských hrách v Paříži jich tak podle něj budou pouze jednotky. Případný bojkot Her českými sportovci tak není namístě, je prakticky vyloučeno, že by Moskva mohla olympiádu využít ke své propagandě, prohlásil v pořadu Události, komentáře.

Rozhodnutí Finska uzavřít kvůli hranice s Ruskem poté, co na ni Moskva začala vozit zájemce o azyl z Afriky a Blízkého východu, zkomplikovalo situaci v Estonsku. Tamní přechody zaznamenaly o čtvrtinu vyšší provoz a také nápor uprchlíků. Na estonsko-ruském pomezí v Narvě natáčel redaktor ČT Jiří Hynek.

Policie prověřuje odsouzeného Tomáše Čermáka kvůli provokativnímu videu, na kterém mimo jiné drží ruskou vlajku. To se objevilo na sociálních sítích v době, kdy se vyhýbal nástupu do vězení. Případem se policisté zabývají pro podezření z podpory a propagace terorismu. Čermák byl za tento trestný čin už odsouzen na 5,5 roku za mřížemi. Protože ale nenastoupil do vězení, hrozí mu navíc ještě další dva roky odnětí svobody. Oba případy si převzala Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK). Vyplývá to z informací, které ČT poskytlo Vrchní státní zastupitelství v Praze. Policie Čermáka dopadla v polovině listopadu, ukrýval se v Polsku. V pondělí byl převezen do Česka.

Stálý vliv ruské propagandy svým způsobem zvítězil na Slovensku, mám obavu, co se stane, řekl ve čtvrtečním Interview ČT24 filozof a teolog Tomáš Halík. Ruská propaganda si podle něj vždy v Evropské unii hledala trojského koně, „jidášem Evropy“ se nakonec stal maďarský premiér Viktor Orbán. Ani v Česku ale není situace taková, jakou si Halík v roce 1989 představoval – 34 let po svržení komunistického režimu varuje před vlivem populismu.

V okupovaném Mariupolu přežívá 80 tisíc lidí. Jejich život je mimořádně těžký kvůli vysoké úmrtnosti, mizení lidí, problémům s bydlením a zdravotnictvím. Větší aktivita se odehrává hlavně v přístavu, kudy proudí betonové díly pro obranný systém pobřežních oblastí. O životě města s ČT hovořil poradce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko.

Internetové platformy musejí zvýšit úsilí proti dezinformacím, prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Velkým testem, který ukáže, zda úsilí internetových společností při odstraňování nezákonného obsahu funguje, budou podle eurokomisařky sobotní volby na Slovensku a poté i volby do Evropského parlamentu v červnu příštího roku.

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle ředitele Michala Koudelky odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala rusko-ukrajinské války. Koudelka to řekl na konferenci o dezinformacích ve sněmovně. Zdrojem dezinformací je podle zjištění ČT také ruské kulturní centrum v Praze. Funguje dále i navzdory tomu, že jeho zřizovatel je na sankčním seznamu.

Předčasné parlamentní volby na Slovensku určí další směřování země, a jsou tak zřejmě nejdůležitějšími od roku 1998, kdy se podařilo odstavit od moci Vladimíra Mečiara. Poukazují na to vyjádření některých politologů, komentátorů i politiků. Navzdory tomu kampaň před hlasováním, které čeká Slovensko příští týden o víkendu, dlouho neměla stěžejní téma. Co ji naopak charakterizuje od počátku, je obzvlášť výrazná vyhrocenost a agresivita, před kterou varují i slovenští psychiatři, a také působení ruské propagandy a dezinformace.

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu uneslo na své území tisíce dětí. Většina z nich se dostane do adoptivních nebo pěstounských rodin, které je vychovávají k úctě k nové vlasti a navíc jim často tvrdí, že Ukrajina už byla zničena. Někteří starší chlapci dokonce museli nastoupili do kadetských akademií, kde jsou vzděláváni „v duchovních a kulturních tradicích ruského lidu“. Ukrajinské úřady i neziskové organizace se snaží děti vracet zpátky domů, zatím se to ale podařilo zhruba u tří stovek.

Už 552 dní zasahuje rusko-ukrajinská válka daleko rozlehlejší regiony než jen Krym a Donbas, kde Rusko zahájilo agresi už roku 2014. Rodin, které nový ruský vpád v únoru 2022 rozdělil fyzicky i v názorech, jsou tisíce. Příklady Česká televize našla na jihu země.

Demokratizace Ruska teď není možná, tamní obyvatelé přistoupili na to, že žádná pravda neexistuje, i když třeba propagandě nevěří, řekl rusista z Curyšské univerzity Tomáš Glanc v Interview ČT24. V zemi chybí úcta k jedinci a životu a režim mrhá bohatstvím a lidským potenciálem, a i když ekonomický kolaps není reálný, sílí hlasy, že kremelský režim směřuje k zániku, komentuje.

V Česku stále funguje ruské kulturní středisko, jehož provozovatelem je sankcionovaná moskevská státní agentura. Známé je například kvůli tomu, že nechalo do češtiny přeložit brožuru s protiukrajinskou tematikou. České úřady činnost střediska prověřují. Jeho provozu se věnoval i redaktor ČT Jiří Hynek.

Kremelská propaganda přesvědčila většinu Rusů, že jsou napadeni Severoatlantickou aliancí a válka proti Ukrajině je pro jejich obranu nutná, řekla v Interview ČT24 reportérka Deníku N Petra Procházková, která situaci na východě dlouhodobě sleduje. Hovořila také o tom, co je na informování o současné válce nejsložitější, nebo proč má Rusko tolik schopných hackerů.