Klima

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.

Světové vlády se na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dohodly na zvýšení finančních prostředků pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním. Kompromisní dohoda ale vynechává jakoukoliv zmínku o fosilních palivech, napsala agentura Reuters.

V brazilském městě Belém, kde se právě koná klimatická konference COP30, se v sobotu uskutečnil velký pochod za klima, do kterého se zapojily tisíce původních obyvatel Brazílie i ochránců klimatu z celého světa.

Poprvé v této zimní sezoně v Česku výrazněji sněžilo i mimo pohraniční horské oblasti, ve výškách už kolem pěti set metrů nad mořem. V Brdech, které se rozkládají na území Plzeňského a Středočeského kraje, napadlo přes noc až pět centimetrů sněhu, uvedl ráno Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Do terénu musely vyrazit sypače, řidiči projíždějící touto oblastí by měli být maximálně opatrní. Při teplotách kolem nuly ale bude sníh rychle mizet.

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.

Tisíce mušlí rozmístěných na dně Jónského a Egejského moře pomáhají řeckým vědcům sledovat, jak se mění kvalita tamní vody. Jejich nejnovější měření odhalují zvyšující se množství mikroplastů ve Středozemním moři. Podle odborníků z Hellenic Centre for Marine Research se drobné plastové částice, pocházející hlavně z jednorázových obalů, dostávají do potravního řetězce a představují rostoucí riziko i pro lidské zdraví.

S blížící se klimatickou konferencí OSN (COP30) v Brazílii přinášejí světové organizace varování před nedostatečnými kroky ke snížení emisí. Podle OSN by současné klimatické plány omezily globální emise skleníkových plynů do roku 2035 jen o deset procent. Oxfam upozorňuje, že nejbohatší mají na růstu emisí nepřiměřený podíl, zatímco nové analýzy nevládních organizací identifikují 28 takzvaných „uhlíkových bomb“.

Premiér Petr Fiala na summitu Evropské unie (EU) v Bruselu „jednoznačně odmítl“ návrh klimatického cíle pro rok 2040, kterým je snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Šéf vlády to uvedl po skončení jednání. Unijní lídři během schůzky hovořili o další podpoře Ukrajiny, obraně a bezpečnosti, ale právě i o konkurenceschopnosti a klimatických ambicích EU.

Když bude dostatečně dlouhou dobu na Zemi příliš velké teplo, změní se některé přírodní procesy tak moc, že to povede k rychlému ochlazení planety. Takový je výsledek simulace, kterou provedli kalifornští fyzici.

Extrémní výkyvy počasí ničí sklizeň na indických čajových plantážích a ohrožují budoucnost čajového průmyslu. Zároveň přetvářejí globální obchod, jehož hodnota se odhaduje na více než 10 miliard dolarů ročně. Zatímco produkce stagnuje i v dalších klíčových zemích, pokles indického vývozu, který loni tvořil 12 procent světového obchodu, by mohl vést k růstu cen. Klesající výnosy zvyšují tlak na průmysl, který se už teď potýká s klesajícími maržemi a vysokým zadlužením, což firmám ztěžuje reinvestice do plantáží, výměnu stárnoucích keřů a vývoj odrůd odolných vůči změnám klimatu.

V Česku bylo letošní léto teplotně průměrné – ale to nemůže říct většina jiných zemí. Celkově se totiž léto 2025 zařadí mezi ta úplně nejteplejší v historii měření.

Začala debata o návrhu českého europoslance Ondřeje Knotka (ANO), který chce zcela zamítnout klimatický cíl pro rok 2040. Jako člen frakce Patrioti pro Evropu má na starost jeho projednání na plénu. Lidovci, socialisté a liberálové ale chtějí cíl zachovat – byť s úpravami. Předložit cíl 2040 ukládá Evropské komisi (EK) takzvaný klimatický zákon z roku 2021. Předloha EK počítá se snížením emisí o devadesát procent oproti roku 1990. Kromě Česka dává najevo nesouhlas i Francie, Polsko nebo Itálie. Ministři životního prostředí by mohli o závazku hlasovat za dva týdny.

Klimatické přínosy výsadby stromů se podle nového výzkumu zřejmě dost přeceňují. Autoři studie navrhují způsoby, jak rychle zajistit, aby lesy plnily roli pohlcovače nadbytečného uhlíku lépe a účinněji.

Evropa je výrazně teplejší a tedy vhodnější pro život než třeba Kanada, která leží stejně severně. Je to díky Golfskému proudu, který ale podle řady studií začne už brzy slábnout. Experti varují před možnými dopady.

Americká vláda pokračuje v demontáži ekologické politiky předchozích administrativ. Naposledy přidala na seznam zboží s padesátiprocentním clem díly pro větrné elektrárny a zahájila vyšetřování jejich stavby. Po odstoupení od Pařížské dohody o změně klimatu chystá také další velký krok. Ze soupisu rizik pro veřejné zdraví plánuje vyškrtnout dopady globálního oteplování. Na základě toho americká Agentura pro ochranu prostředí doposud regulovala škodlivé emise z aut, elektráren nebo těžebního průmyslu.

Brazilský antimonopolní úřad pozastavil platnost takzvaného sójového moratoria, jehož cílem bylo zmírnit odlesňování Amazonského pralesa. Brazilská pobočka ekologické organizace Greenpeace to označila za velký krok zpět, který podle ní zmaří šance země na splnění jejích klimatických cílů. Podle deníku The Guardian jde o další opatření, jež poškodí image brazilské vlády, která se prezentuje jako ochránce Amazonie a v listopadu hostí klimatickou konferenci OSN.

Každé léto vyvolává spalující vedro lesní požáry v zemích jižní Evropy. Ty se vlivem klimatické změny stále zintenzivňují. V Katalánsku loni, přestože se jednalo o třetí rok nejhoršího sucha za sto let, počet požárů poklesl, přičemž regionální vláda tento pokles přisuzuje zlepšeným opatřením na prevenci požárů. Její součástí je využívání stád koz. Ty se díky svému apetitu stávají ideálním nástrojem pro odstraňování křovin a jiných hořlavých materiálů, což pomáhá vytvořit přirozené protipožární pásy.

Svět letos zažil třetí nejteplejší červenec v historii měření, byla to mírná úleva od rekordních teplot po rekordně teplém červnu, uvedla unijní meteorologická služba Copernicus ve své pravidelné měsíční zprávě.

Vědci na Vysočině pracují na unikátním zemědělském výzkumu, který sleduje vliv výroby elektřiny ze slunce na růst rostlin. Takzvaná agrovoltaika má pomoci zemědělcům čelit klimatickým změnám a zároveň šetřit půdu. Mezinárodní výzkumný projekt, který funguje už od loňského roku a do něhož je zapojeno i sousední Rakousko, má trvat tři roky.

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.

Politika, společnost a klima jsou tři navzájem provázané fenomény, které v minulosti přispívaly k pozitivním změnám, ale také se stávaly příčinou rozsáhlých krizí. Současná změna klimatu způsobená lidskou aktivitou přináší spoustu problémů i výzev. S podobnými změnami se museli lidé na území dnešního Česka potýkat i v dávné minulosti, byť tehdy se podnebí měnilo z přirozených důvodů. Vědci teď popsali, jak zvládaly ochlazování a oteplování germánské kmeny na konci třetího století našeho letopočtu.

V rámci mezinárodního projektu přijeli vědci na Vysočinu zkoumat dopady změny klimatu. Experti budou čtyři roky monitorovat zadržování vláhy v tamní půdě v souvislosti s teplotními extrémy a podle toho pak třeba vybírat stromy pro sázení. „Tento region je velice specifický kvůli klimatickým podmínkám a byly tady velké zásahy kvůli kůrovci,“ vysvětluje výběr lokace Michal Kepka z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Kromě Vysočiny bude výzkum probíhat například i v Rakousku, Finsku a Arktidě.

Dopad nového systému ETS 2 bude na některé lidi v řádech vyšších tisíců korun ročně, říká analytik XTB Jiří Tyleček o plánovaném obchodování s emisními povolenkami z dopravy a vytápění budov, podle nějž jde o „další výrazné zdanění firem i obyvatelstva Evropské unie“. „To, co dnes zaplatíme, bychom měli vnímat jako investici do budoucnosti našich dětí,“ oponuje ekonom Tomáš Protivínský ze think-tanku IDEA. Česko a dalších sedmnáct států Unie žádá systémové změny.

Nový průběžný klimatický cíl je nesmyslný a pokud nezatáhneme za brzdu, zničíme si průmysl, řekla v Událostech, komentářích s moderátorem Danielem Takáčem členka sněmovního výboru pro životní prostředí Berenika Peštová (ANO). Přírodovědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Jakub Hruška (TOP 09) upozorňuje, že nějaký cíl potřeba je, ale není nutné, aby byl tak striktní, jak Evropská komise navrhuje.