VZP

Městská nemocnice v Odrách na Novojičínsku by mohla kvůli chystané reformě zdravotnictví a zdravotních pojišťoven přijít o interní oddělení. Vedení zdravotnického zařízení s tím však nesouhlasí. Podle něj by na tom totiž tratili zejména pacienti z okolí, kteří by tak museli na internu dojíždět desítky kilometrů daleko.

Zdravotní pojišťovny v Česku vrátily klientům, zejména seniorům, jednu miliardu a tři sta milionů korun. Jedná se o doplatky za léky pro ty, kdo překročili ochranný limit. Ministerstvo zdravotnictví chce systém změnit, a to tak, aby od příštího roku lidé po splnění podmínek platili méně přímo v lékárnách. Resort si od toho slibuje zjednodušení systému pro pojišťovny, lékárny i klienty.

Pojišťovny by měly v budoucnu moci hradit část ceny bílé plomby nebo preventivní péči logopeda ve školách. Za prohlídky a screeningová vyšetření by pak lidem mohly nabízet více příspěvků a bonusů. Změnu obsahuje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Pojišťovny si podle něj budou moci více konkurovat a více odměnit pojištěnce za vlastní péči o zdraví. Se sankcemi pro ty, kteří si zdraví sami poškozují, zatím ale systém nepočítá.

Zhruba o šedesát korun by se mohly s příštím rokem zvednout platby za státní pojištěnce. České televizi to potvrdila ministerstva financí a zdravotnictví. Stát by tak za děti nebo důchodce platil 2148 korun měsíčně. Automatická valorizace zohledňuje růst reálných mezd i inflaci.

Rodiny nemocných a specialisté se snaží dostat do Česka lék proti Friedreichově ataxii, který nově schválila Evropská léková agentura. Vzácná choroba poškozuje nervový systém pacienta. V tuzemsku jí potvrzeně trpí asi padesát osob, celkem jich ale může být kolem dvou set. Léků na vzácné nemoci přibývá.

Odměňovat pacienty za pravidelné preventivní prohlídky má zdravotním pojišťovnám umožnit novela, kterou dokončuje ministerstvo zdravotnictví. Do dvou týdnů by návrh měl jít do připomínkového řízení a na konci června ho chce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) předložit vládě. Pojišťovny ovšem uvažují i o tom, že kromě zvýhodnění těch, kdo na prevenci chodí, naopak omezí čerpání některých bonusů těm, kteří prevenci zanedbávají.

Ortopedi léčí své pacienty novým postupem. Zákrok, při kterém lékaři voperují do kosti speciální rostoucí hřeb, mají v Česku za sebou dvě desítky dětí. Mezi nimi i ty s vrozenými poruchami růstu.

Všechny nemocnice oslovené Českou televizí provedly minulý rok více výměn kloubů než v roce předchozím. Trend potvrzuje i Všeobecná zdravotní pojišťovna, která sice loňská čísla ještě neuzavřela, ale přesto je podle ní jasné, že zákroků proti roku 2022 přibylo. Tehdy jich proplatila 26 tisíc. Pacienti si však na plánovaný zákrok počkají. Ve velkých fakultních nemocnicích se lhůty pohybují mezi jedním a dvěma roky, U Svaté Anny v Brně je to dokonce dva a půl roku, i když ročně vymění 1100 kloubů. Oproti tomu například v Jindřichově Hradci přijde člověk na řadu za deset měsíců – za rok tam odoperují 330 lidí. Další oslovené nemocnice provádějí zákroky do dvou let od objednání.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nově přispěje na odlehčené sádry pro děti a příspěvek na sport bude možné čerpat i na lyžařské kurzy. Rozšíří se také příspěvky na psychoterapii. Pojišťovna příští rok navýší fond prevence, ze kterého přispívá pojištěncům, a to na 1,6 miliardy korun. Letos rozdělovala necelou miliardu, na konci listopadu bylo vyčerpáno 810 milionů.

Ve druhé polovině příštího roku hrozí, že lékaři budou mít znovu vyčerpaný roční limit přesčasů, upozornila v pořadu Otázky Václava Moravce zástupkyně Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) Monika Hilšerová. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho resort pracuje na tom, aby k dalším problémům a možnému omezení péče nedošlo. Chystá se proto znovu novela zákoníku práce. Válek rovněž vyzývá nemocnice, aby zavedly směnný provoz.

Zástupci vlády a zdravotníků podepsali dohodu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která by měla ukončit prosincový protest lékařů. Jejich krok v některých nemocnicích výrazně omezil provoz, byla odložena plánovaná vyšetření nebo operace. Viceprezident České lékařské komory Jan Přáda po podpisu dohody lékaře v nemocnicích vyzval, aby výpovědi z přesčasové práce stáhli. Někteří ale již prohlásili, že tak navzdory dohodě udělat nehodlají.

Lékaři by měli v pátek začít stahovat své výpovědi z přesčasové práce, řekl viceprezident České lékařské komory Jan Přáda po jednání s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09), zástupci nemocnic a zdravotních pojišťoven. Podmínkou je ale podpis finální dohody. Válek sdělil, že všichni účastníci schůzky projevili souhlas s nabídkou na růst platů ve zdravotnictví a předloží ji organizacím ke schválení. Dohoda počítá s růstem výdělků lékařů o pět až patnáct tisíc korun, u ostatních zaměstnanců nemocnic včetně nezdravotnických pracovníků o pět procent.

Bývalý ministr zdravotnictví Martin Bojar v pátečních Událostech, komentářích poměrně ostře kritizoval dohodu, které ve čtvrtek dosáhl premiér Petr Fiala (ODS) se zástupci nespokojených lékařů, tudy podle něj cesta nevede. Chirurg Pavel Pafko míní, že dohoda o poskytnutí necelých deseti miliard na platy lékařů problém pouze odsouvá. Podobně to vidí i novinář a bývalý mluvčí resortu zdravotnictví Tomáš Cikrt.

Rakovina prostaty je diagnóza, kterou si každý rok vyslechne přes osm tisíc lidí. Je to nejčastější zhoubný nádor u mužů. Od příštího roku se padesátníci a starší budou moci nechat preventivně vyšetřit. A to minimálně jednou za čtyři roky.

Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP) v pátek varovala veřejnost před podvodnými SMS lákajícími na výplatu peněz. Obsahují odkaz vedoucí na falešný web napodobující stránky pojišťovny. V noci na pátek je podle VZP dostala část jejích klientů.

Úmrtnost na rakovinu prsu se za dvacet let snížila o jednatřicet procent. Díky preventivním screeningovým vyšetřením žen v rizikovém věku se daří odhalit nádory brzy, kdy jsou vyléčitelné, zaznělo na páteční tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Ročně je nádor podle dat resortu nově diagnostikovaný u zhruba 7500 žen, u 4500 díky screeningu. Více než čtyřicet procent žen nad 45 let ale na tato vyšetření nechodí, nejvíc v Praze.

Klienti, kteří chtějí změnit zdravotní pojišťovnu, mají čas už jen do příští soboty. I proto se teď pojišťovny prezentují na řadě veřejných akcí a inzerují ve velkém. Změnit mohou lidé pojišťovnu maximálně jednou za rok. Letos možnosti využily tisíce klientů.

Některé moderní způsoby léčby rakoviny jsou drahé a nejsou ještě zařazeny do běžných úhrad pojišťoven. Řada pacientů se proto domáhá zaplacení pomocí speciální výjimky i soudů. Onkologického pacienta z Českých Budějovic podpořil i Nejvyšší správní soud (NSS). Jenže ani poté mu pojišťovna léčbu neuhradila.

Na proplacení léku na předpis vyzvednutého v cizině má zdravotní pojišťovna 30 dní, u složitých případů 60 dní. Částka však nemusí náklady pokrýt, pojišťovna totiž platí cenu, kterou by za stejný lék zaplatila v Česku. V aktuální tiskové zprávě o tom informovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Se speciálním receptem si lidé mohou vyzvednout léky v kterékoliv lékárně v EU, ve vybraných v Polsku a Chorvatsku pak i s e-receptem včetně SMS nebo e-mailu.

Česká lékařská komora upozorňuje na nedostatek lékařů. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví Toma Philipa (KDU-ČSL) jich je téměř šedesát tisíc, což je v rámci Evropské unie průměr. V některých státech Unie ale možná nejsou zatíženi tolika administrativními úkony, a tak mají více času na pacienty, míní. Dle náměstka ředitele VZP Jana Bodnára počet lékařů v Česku dokonce stoupá, ubývá ale pediatrů, což může být v některých regionech brzy problém. Typický student lékařství navíc pochází z velkého města, kde chce zůstat. „Musí se podporovat vzdělávání lékařů. (…) pokud na to nebude dost peněz, nikdy jich nemůže být dostatek,“ míní člen zdravotnického výboru Kamal Farhan (ANO). Uvedli to v pořadu Události, komentáře.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce, aby lidé, kteří se starají o své zdraví, měli nárok na příspěvky na lázeňské pobyty. Týkat by se to mělo těch, kteří pravidelně chodí na preventivní prohlídky, vyšetření mamografem a další screeningové testy.

Na hrazenou vysoce účinnou biologickou léčbu dosáhlo za poslední rok čtyřikrát víc nově diagnostikovaných pacientů s roztroušenou sklerózou. Umožnila to změna kritérií loni na jaře, lékaři tak mají v raném stadiu větší šanci na dlouho zastavit rozvoj onemocnění. Vyléčit ho úplně neumí.

Zájem o pomoc psychoterapeutů roste, odborníků na péči o duševní zdraví je ale v Česku nedostatek. Stále častěji tak své služby nabízejí i lidé, kteří nemají patřičné vzdělání, což může mít pro pacienty závažné důsledky. Pacientské organizace a asociace psychoterapeutů proto chtějí, aby zákon jasně stanovil, kdo může pomoc nabízet.

Ze zdravotního pojištění mají lidé nárok na bílou plombu jen na předních zubech, na ostatních na amalgámovou. Na celém chrupu je pojišťovny platí ze skloionomerního cementu dětem do 15 let, z ostatních bílých materiálů stejně jako dospělým jen na řezácích a špičácích. Amalgámové plomby se už kvůli obsahu rtuti dětem a těhotným nedávají, EU uvažuje i o úplném zákazu po roce 2030. Podle prezidenta České stomatologické komory (ČSK) Romana Šmuclera zatím není jasné, zda na něj dojde.