Diamo

Město Most zatím nemůže pokračovat v rozvoji zázemí u stejnojmenného jezera. Důvodem je, že státní podnik Diamo, který je vlastníkem tamních pozemků, s městem zahájil majetkoprávní vyrovnání. V rámci něj připravuje soupis majetku a jeho hodnoty. Jezero Most vzniklo rekultivací bývalého hnědouhelného dolu. Zablokované budování infrastruktury a zázemí kolem jezera je pro mosteckou radnici komplikací, mimo jiné s plánovaným využitím pro turismus či olympijský festival.

Česká inspekce životního prostředí zná první výsledky šetření na heřmanické haldě v Ostravě. Zveřejňovat je ale zatím nechce. Státní podnik Diamo však uvedl, že navezený materiál neodpovídá smluvním a zákonným podmínkám. Stavem odvalu se začala inspekce zabývat loni v létě. Obyvatelé ostravské části Heřmanice na informace čekají, chtějí vědět, jaká bude budoucnost haldy. Stěžují si na zápach a znečištěné ovzduší.

Státní podnik Diamo chystá velké propouštění. Ze závodů napříč celou republikou odejdou stovky lidí. Firma chce ušetřit peníze, které potřebuje pro sanaci následků těžby uranu. Kdo konkrétně výpověď dostane, se zaměstnanci dozvědí příští týden.

Budoucnosti prohořívající heřmanické haldy v Ostravě, která znečišťuje ovzduší v okolí, má vyřešit expertní pracovní skupina ustavená ministerstvem průmyslu a obchodu. Poprvé se sešla v úterý. Hodnoty rakovinotvorného benzoapyrenu jsou na nejbližších měřicích stanicích v okolí haldy pravidelně překračovány přibližně trojnásobně. Sanaci této ekologické zátěže momentálně komplikuje i několik soudních sporů.

Uprostřed chatové osady v Hůrce u lipenské nádrže se otevřela dvanáct metrů hluboká jáma. V těsné blízkosti chat a chalup se terén propadl do starého grafitového dolu. Tuha se tam dobývala ve velkém, štoly u Lipna proto nejsou ničím neobvyklým. Nově otevřenou jámu nyní musejí sanovat báňští záchranáři.

Plocha podzemního hoření heřmanické haldy v Ostravě se rozšířila, přiblížila se ke kalové nádrži K1. Kromě uhelných zbytků jsou v ní odpadní vody z koksovny s vysokým obsahem fenolu, čpavku a dalších nebezpečných chemikálií. Množstvím materiálu odpovídá nádrž třetině největší ekologické zátěže – ostravským lagunám.

Déle než dvacet let hoří a nebezpečnými látkami, včetně karcinogenních, ohrožuje zdraví lidí z širokého okolí obří halda v Ostravě Heřmanicích. Pod jejím povrchem desítky let doutná požár. Státní podnik Diamo se už před více než deseti lety zavázal, že hořící haldu zlikviduje. To se ale dosud nestalo. Navíc nyní vyšlo najevo, že způsob, jakým Diamo rekultivaci místa řeší, přinesl další vážné problémy. Případem se zabývá i policie. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Dalibor Bártek.

Sanace prohořívající haldy v ostravských Heřmanicích nepokračuje. Státní podnik Diamo ji zastavil kvůli změnám majetkových poměrů a sporům se zhotovitelem oddělovací stěny, která měla bránit prohořívání odvalu. V jeho blízkosti je skládka chemického odpadu z koksoven. Podle posudků, které si ostravská koksovna nechala zpracovat, v místě hrozí ekologická havárie. Diamo tvrdí, že má situaci pod kontrolou.

Státní podnik Diamo zahájil demolici několika povrchových staveb Dolu Frenštát na Novojičínsku. Dvě zelené těžní věže se ale bourat nebudou. Obec Trojanovice chystá jejich využití, z jedné věže má být rozhledna, ve druhé pivovar, ve strojovně má vzniknout multifunkční komunitní centrum.

Obec Rožná na Žďársku nesouhlasí s průzkumem území kvůli zjišťování výskytu lithia. O stanovení průzkumného území pro prozkoumání ložisek vyhrazeného nerostu požádala ministerstvo životního prostředí firma Geomin. Vyplývá to z webu obce. Český rozhlas Vysočina, který na záležitost upozornil, uvedl, že by resort mohl vydat rozhodnutí v prvním čtvrtletí příštího roku. V okolí Rožné, kde bydlí asi 760 lidí, se šedesát let dobývala uranová ruda, těžba skončila v roce 2017. Lithium se používá k výrobě baterií.

Státní podnik Diamo, společnost Veolia Energie a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) zjišťují, jak využít teplo z haldy Heřmanice. Konkrétně zda by bylo možné ho využít například k vytápění okolních domů. Odborníci budou sledovat dynamiku podzemních tepelných toků pomocí výzkumného vrtu s koaxiálním výměníkem tepla, sdělili zástupci firem a školy, kteří v úterý výměník jeřábem zasunuli do 14 metrů hlubokého vrtu.

Průmyslový developer Panattoni koupí od společnosti Asental Zdeňka Bakaly část pozemků v areálu bývalého karvinského Dolu Barbora. Brownfield chce proměnit v průmyslový park. Stavební práce na zhruba stohektarovém pozemku by mohly začít za dva roky. Areál by se navíc mohl i výrazně rozšířit.

Státní podnik Diamo zahájil zasypávání Dolu Frenštát v Beskydech. Černouhelná lokalita tím definitivně končí. I když se v dole nikdy netěžilo, desítky let lokalita vyvolávala spory a emoce. Okolní obce s možným dobýváním nesouhlasily. Teď už mají plány, jak místo využijí.

Státní podnik Diamo v Trojanovicích na Novojičínsku v pondělí zahájil likvidaci černouhelného Dolu Frenštát. Z dolu, v němž se uhlí nikdy netěžilo, havíři symbolicky vyvezli poslední okov, tedy nádobu určenou k přepravě materiálu i lidí. Zasypávání těžních jam začne v září, řekl novinářům ředitel odštěpného závodu Darkov podniku Diamo Josef Lazárek.

Státní podnik Diamo už připravuje plán sanace areálu letiště v Líních u Plzně, přestože koncern Volkswagen ještě nerozhodl, jestli svou továrnu na baterie do elektroaut vůbec postaví v Česku. Je to projekt, který podporuje česká vláda. Letiště je na třech místech zamořené leteckým petrolejem, v okolí armádních bunkrů v dnes už nepoužívané části areálu. Ministerstvo průmyslu ujišťuje, že tato ekologická zátěž a její sanace na plánu gigafactory nic nemění, a pro investici by žádné zdržení neznamenaly.

Je tady mnoho věcí, které mohou sloužit jako pozitivní a inspirativní příklad, řekl v Karviné prezident Petr Pavel. Už dříve navštívil Ústecký a Karlovarský kraj, Moravskoslezský je podle něj z hlediska transformace ze všech tří nejdál. Řešení problémů v těchto takzvaně strukturálně postižených regionech bude vyžadovat mnohem individuálnější přístup, dodal. Druhý den návštěvy Moravskoslezského kraje zahájil Pavel na Dole Darkov, sfáral do zhruba 900 metrů pod povrch. Na programu měl i schůzku s primátorem Karviné nebo občansky aktivními lidmi z Karvinska. O problémech v krajích bude chtít hovořit se členy vlády.

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Oznámili to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora. Uvedený termín je už podle nich definitivní, i když se v roce 2026 ještě můžou dotěžovat některé prostory. OKD v letošním roce dosáhne tržeb zhruba 14 miliard korun a zisku před zdaněním v jednotkách miliard korun.

Ostravská halda Ema, která je oblíbenou turistickou atrakcí, přejde do majetku města. To zaplatí za více než 31 hektarů pozemků přes pět milionů korun. Město slibuje lokalitu lépe zpřístupnit a udržovat. Do plánů města ale bude promlouvat stát prostřednictvím báňského úřadu i podniku Diamo. Halda je navíc památkově chráněná.

V Orlové na Karvinsku začala likvidace Dolu Lazy. Uhlí se v něm těžilo od roku 1890. Demolice většiny povrchových staveb bude hotová do konce roku. Důl byl uzavřen koncem listopadu 2019. Místní šachta patřila mezi největší v celém revíru.

Společnost OKD připravuje pro těžbu černého uhlí poslední takzvané poruby, tedy důlní díla, ve kterých se dobývá užitkový nerost. Poslední vozíky by měly surovinu dopravit na povrch v polovině příštího roku. Energetické uhlí má přitom společnost už do konce letošního roku vyprodané. O případném prodloužení těžby by ale muselo rozhodnout ministerstvo financí, které chce v nejbližších týdnech zveřejnit výsledky analýzy.

Postavit dům v okolí bývalých dolů na Karvinsku nebo Frenštátsku bude jednodušší. Ministerstvo životního prostředí uvolnilo hned několik lokalit v Moravskoslezském kraji, kde se zákonem chránila ložiska černého uhlí. Zájemci už proto nebudou potřebovat povolení Báňského úřadu. Pozemky v okolí dnes už nečinných dolů vlastní těžební společnost OKD, která je bude v blízké budoucnosti nabízet k prodeji.

V Dole ČSM-Sever společnosti OKD ve Stonavě na Karvinsku v pátek ráno zemřel horník. Neštěstí se stalo, když při likvidaci chodby asi osm set metrů pod zemí nastal zával. Mrtvým je zaměstnanec dodavatelské firmy. Nikdo další se nezranil. Informovala o tom mluvčí těžební společnosti OKD Naďa Chattová.

Stali se z nich řidiči, ošetřovatelé i elektrikáři. Přesně před rokem museli někteří karvinští horníci opustit své zaměstnání. Těžba v Dole Darkov skončila 23. února 2021 symbolickým vyvezením posledního vozíku černého uhlí. Následně 27. února ukončil provoz také karvinský Důl ČSA. Bývalým zaměstnancům pomáhá i projekt Nová šichta. Situace dopadla i na regionální trh práce.

V lokalitě ostravských lagun končí doplňující průzkum, který má ukázat kolik zeminy pod nimi je znečištěno ropnými látkami. Kaly byly z areálu odvezeny už na konci loňského roku a velká část je zlikvidována. Výsledky průzkumu budou na konci února. Zatím vyšla sanace lagun na zhruba tři miliardy korun.