TÉMA

Pravěk

Zahaleni v kůžích hyen. Neandertálci možná zvládli ochlazování světa změnou ošacení
Vědci se až doposud domnívali, že naši pravěcí předkové zvládali přežívat doby ledové díky kožešinám býložravců. Nový výzkum ale ukazuje, že se alespoň občas mohli oblékat i do těch získaných z predátorů. A možná to mohlo mít i symbolickou rovinu.
13. 3. 2024|Tomáš Karlík
Námluvy termitů se nemění už desítky milionů let, ukázal nález pářící se dvojice v jantaru
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale ani jeho chování se příliš nemění celé desítky milionů let. Na výzkumu se podíleli významným způsobem i čeští experti.
7. 3. 2024|Tomáš Karlík
Proč lidé nemají ocasy jako opice? Možná za to může náhoda
Evoluční genetici popsali, jak podle nich mohla vypadat ztráta ocasu u předků lidí. Podle nové studie šlo o velmi drobnou změnu, která se projevila v genech. Vědci dokonce dokázali tento proces zopakovat s myšmi.
29. 2. 2024|Tomáš Karlík
Paleontologové popsali nového masožravého dinosaura. Lovil jako obří ledňáček
Paleontologové popsali nový druh dinosaura z čeledi spinosauridů, velkého dravce, který se patrně živil rybami a před zhruba 120 miliony let žil v oblasti dnešní španělské provincie La Rioja.
26. 2. 2024|ČTK
Před dvěma sty lety vědci popsali prvního dinosaura. Věřili, že nepřežil potopu světa
Lidé nacházeli podivné veliké kosti odpradávna, ale netušili, jakým tvorům patřily. Vznikly tak legendy o dracích, obrech a kyklopech. Teprve před dvěma sty lety se podařilo zjistit, že se jednalo o obrovské pravěké ještěry. S průlomovou přednáškou tehdy před britskými geology vystoupil přírodovědec William Buckland.
20. 2. 2024|Reuters
Homo sapiens v Evropě zaskočil neandertálce svou schopností adaptace
Úlomky kostí objevené v jeskyni ve středním Německu ukazují, že se lidský druh vydal do chladných vyšších zeměpisných šířek Evropy před více než 45 tisíci lety, tedy mnohem dříve, než bylo dosud známo. Toto zjištění přepisuje podle agentury Reuters ranou historii Homo sapiens na kontinentu, který tehdy ještě obývali někdejší lidští bratranci neandertálci.
2. 2. 2024|ČTK
Archeologové s jaderným urychlovačem. Český výzkum chce využít zkušenosti předků pro zlepšení budoucnosti
V lednu odstartoval nejrozsáhlejší a nejkomplexnější archeologický projekt v České republice. Jmenuje se RES-HUM, byl podpořený pěti sty miliony korunami z grantu. Jeho cílem není jen ukázat život v minulosti, ale hlavně připravit naši společnost na výzvy budoucnosti. Jak říká jeho vedoucí, brněnský archeolog Jiří Macháček: „S většinou krizí a problémů, jimž čelíme dnes, se lidstvo setkalo už v minulosti a muselo je řešit. A naše současná existence je nejlepším důkazem, že je vyřešilo.“
1. 2. 2024|Tomáš Karlík
Obrovský, štíhlý, děsivý. Paleontologové opět přehodnocují tvar megalodona
Obrovská, děsivá a pyšnící se moutným párem čelistí – hvězda hollywoodského filmu MEG: Monstrum z hlubin, která svou velikostí zneklidnila i filmového drsňáka Jasona Stathama. Nyní vědci tvrdí, že gigantický prehistorický žralok megalodon mohl být štíhlejší, než se dosud předpokládalo.
31. 1. 2024|Tomáš Karlík
„Šelma z Valče“ lovila před desítkami milionů let na Karlovarsku. Teď ji popsali čeští vědci
Paleontologové v okolí Valče na Karlovarsku objevili čelist dosud neznámého zvířete z období raných třetihor. Unikátní nález je nejstarším dokladem kočkotvárných šelem v Evropě. Levou spodní čelist při geologickém průzkumu objevil paleontolog Národního muzea Boris Ekrt s kolegyní Lucií Kunstmülerovou z Univerzity Karlovy už v roce 2017, ale až pozdější rozsáhlé zkoumání ukázalo, že jde o dosud nepopsaný druh šelmy. Od června se s nálezem budou moci seznámit návštěvníci v přírodovědné expozici Národního muzea Okna do pravěku.
29. 1. 2024|ČTK
Největší lidoop všech dob vymřel na nepřizpůsobivost. Gigantopitheca porazily klimatické změny
Podle nové studie vyhynul obří primát Gigantopithecus blacki asi před 295 tisíci lety. Byl sice tak obrovský, že ho nedokázal ohrozit žádný predátor, ale jeho slabinou byla podle vědců nepřizpůsobivost. Pravěký lidoop nedokázal reagovat na změny okolního světa dost rychle, a nedokázal tak získávat dost zdrojů. Za vyhynutím stála nízká schopnost adaptace.
15. 1. 2024|Tomáš Karlík
Křídla hmyzu se mohla vyvinout z žáber, naznačuje český výzkum
Jak vznikla hmyzí křídla? To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu. Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu. Odpovědi hledali i vědci z Biologického centra AV ČR v nově objevených prvohorních zkamenělinách starobylé skupiny hmyzu a kloní se k možnosti, že křídlům předcházely žábry.
5. 1. 2024|Tomáš Karlík
Domnělá mláďata tyranosaura jsou zcela jiný druh, ukázala nová analýza
Paleontologové už celé desítky let řeší záhadu tyranosauřích mláďat. Dlouho se nepodařilo žádná objevit – a když se to povedlo, ukázalo se teď, že jde o jiné tvory, než je slavný T-rex.
3. 1. 2024|Tomáš Karlík
Poslední večeře bratrance Tyrannosaura rexe se skládala z dinosauřích mláďat
Vědci objevili zkamenělé pozůstatky masožravého příbuzného obávaného Tyrannosaura rexe, včetně obsahu jeho žaludku. Mladý gorgosaurus, který žil zhruba před 75 miliony let, si pro svou poslední večeři vybral dvě dinosauří mláďata. To odborníkům pomohlo poodhalit stravovací návyky těchto obřích predátorů a formulovat hypotézu, že se jejich potravní strategie během života dramaticky měnila.
11. 12. 2023|ČTK
Pravěké mihule se neživily jako upíři. Jejich čelisti byly uzpůsobené k jiné potravě
Nález dvou pravěkých druhů mihulí ukázal, že jejich vývoj byl velmi rychlý a také, jak moc se lišily od mihulí moderního typu. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature Communications.
1. 11. 2023|
Část pravěkých Evropanů své mrtvé nepohřbívala, ale jedla je, ukázala studie
V současné době většina lidí své mrtvé buď pohřbí, anebo zpopelní. Ale spousta našich prapředků se ke svým zesnulým chovala úplně jinak, ukazují výsledky rozsáhlého archeologického výzkumu.
20. 10. 2023|
Doba bobrová. Vědci popsali, jak moc pomohl mladému lidstvu jeden druh zvířete
Bobři byli jedním ze základů, na nichž vyrostla civilizace ve střední a severní Evropě, ukazuje nový výzkum nizozemských vědců. Popsali, jak zásadní byl vliv těchto savců na život lidí v minulosti.
18. 10. 2023|
Neandertálci lovili obří jeskynní lvy, zřejmě se i zdobili jejich kůžemi
Byli naši dávní předci spíš kořistí nebo lovci? Odpověď na jednu ze základních otázek zooarcheologie je zase o něco jasnější díky studii zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports. Odborníci nejenže zjistili, že neandertálci byli prvními lidmi, kteří lovili velké predátory včetně lvů jeskynních – ale také ke kulturním účelům používali jejich kožešiny a možná se do o nich i oblékali, píše list The New York Times.
16. 10. 2023|
Archeologové objevili v dobře prozkoumané jeskyni stovku pravěkých jeskynních maleb
Archeologové objevili ve španělské jeskyni obrovské množství pravěkých maleb z doby kamenné. Jedná se podle nich o jeden z nejdůležitějších nálezů tohoto druhu za řadu let –  na východě Pyrenejského poloostrova zřejmě dokonce úplně nejvýznamnější.
20. 9. 2023|
Nová analýza DNA odhalila skutečný původ Ötziho
Nová studie detailně zmapovala DNA „ledového muže“ Ötziho. Ukázala, že většina jeho genomu pocházela od pravěkých zemědělců, kteří přišli do Evropy z asijské části dnešního Turecka. Dosud se přitom myslelo, že Ötzi měl předky v severní Itálii.
17. 8. 2023|
Doporučujeme
Za pravěkou změnu klimatu mohl jediný organismus, popsali čínští vědci
Čínští vědci popsali, co bylo údajně příčinou klimatické změny, která se odehrála v pravěku. K vysvětlení jim pomohl průzkum severočínských jezer s velmi zásaditou vodou. Právě v ní se měla skrývat neviditelná příčina toho, co se odehrálo před 304 miliony lety.
9. 8. 2023Aktualizováno13. 8. 2023, 16:11|
Pravěký leviatan byl možná největší tvor planety. Zřejmě se v oceánech živil jako hyena
Prvenství největšího živočicha planety nedokázali plejtváku obrovskému sebrat ani ti největší dinosauři, pravěcí hadi nebo krakatice. Teď ho ale o pomyslné zlato možná připravil jiný kytovec. Tvora, který žil před desítkami milionů let u pobřeží dnešního Peru, popsala nová studie.
3. 8. 2023|
Savec velikosti jezevce útočil na výrazně většího dinosaura. Unikátní fosilie přepisuje znalosti druhohor
Fosilie objevená na severovýchodě Číny zachytila savce podobného jezevci při útoku na býložravého dinosaura. Nález, který je starý 125 milionů let, naboural tradiční představy o tom, že se větší dinosauři zpravidla živili menšími savci, a ukázal, že potravní řetězce z období druhohor byly mnohem komplexnější, než se dosud předpokládalo.
19. 7. 2023|
Obrazy Zdeňka Buriana i archeologické nálezy přibližují dobu, kdy Brnem táhli mamuti
Jak žili pravěcí lidé nebo jak vypadala fauna doby ledové, přibližuje návštěvníkům opět výstava v brněnském Pavilonu Anthropos. Expozice Když Brnem táhli mamuti pravěký svět ukazuje na sedmi desítkách obrazů od malíře Zdeňka Buriana, který je znám především ilustracemi k příběhům z tohoto období. Doplňují je trojrozměrné exponáty a scény z pravěku i archeologické nálezy, které upřesňují Burianův pohled o současné poznatky.
21. 6. 2023|
Vědci objevili v Austrálii důkazy o „ztraceném světě“
Vědci popsali pravěké organismy, které ovládaly Zemi v pravěkých podmínkách s nedostatkem kyslíku v atmosféře. Měly podivný metabolismus, odlišnou strukturu buněk, a přesto mohly být extrémně vzdáleným předchůdcem člověka. Popsali to v odborném časopise Nature.
12. 6. 2023|