Kometa

Na večerní obloze se dá v současné době i z Česka pozorovat poměrně jasná kometa 12P/Pons-Brooks. Je viditelná i menšími dalekohledy, ideálně na tmavé obloze daleko od měst. Je také známá svými častými výbuchy, které jsou způsobené vulkanickou aktivitou na jejím asi sedmnáctikilometrovém jádře. Ty jsou provázeny náhlými zjasněními, což by mohlo způsobit, že v následujících týdnech ještě zjasní a bude viditelná slabě i pouhýma očima, informuje Astronomický ústav Akademie věd. Nejlepší období pro její pozorování je právě nyní a potrvá až do poloviny dubna.

Česká astronomická společnost v pátek oznámila, že ve věku 88 let zemřel v německém Bergedorfu celosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety.

Na brněnském výstavišti začala výstavba multifunkční haly Arena Brno za skoro šest miliard korun. Hala je největším strategickým projektem města, má pojmout 13 tisíc diváků a sloužit primárně hokejové Kometě, ale i pro pořádání různých akcí. Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) označila začátek stavby za nejvýznamnější den v její politické kariéře. Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil velké cíle Brna.

Mimořádně jasný meteor, takzvaný superbolid, který byl v pondělí pozdě večer vidět i z České republiky, vážil zhruba 260 kilogramů. Po explozi z něj ale žádné meteority na zem zřejmě nedopadly. Letěl nad Bavorskem, v atmosféře urazil bezmála 134 kilometrů, a to za 6,4 sekundy. Zjistili to odborníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR z Ondřejova na základě dat ze stanic Evropské bolidové sítě, z nichž většina leží na českém území.

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila.

Astronomickým snímkem dne označila NASA v úterý kompozici českého fotografa Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě. Ten na snímku „A Comet and Two Dippers“ neboli Kometa a dva vozy zachytil kometu C/2022 E3 ZTF, která je nyní při vhodných podmínkách viditelná i pouhým okem.

Před rokem objevili kalifornští astronomové na nebi neznámou kometu. Objekt se nyní přibližuje Zemi tak, že k jeho pozorování nebude nutná ani špičková technika, s trochou štěstí ho zahlédnou i běžní lidé.

V pátek brzy ráno a následně i během víkendu bude na obloze k vidění meteorický roj nazvaný Orionidy. Takzvané „padající hvězdy“ způsobuje zánik ledo-prachových částic z Halleyovy komety v zemské atmosféře.

Každoroční letní meteorický roj Perseidy bude letos vrcholit 13. srpna okolo třetí hodiny ranní, což je pro Evropany ideální čas. Jenže současně v té době bude mimořádně nevýhodná fáze Měsíce: ten totiž bude v úplňku den před maximem a navíc půjde o úhlově větší a jasnější úplněk. Bude tedy přehlídku meteorů výrazně rušit svým svitem. A tak letos bude lepší nečekat a začít s pozorováním dříve.

Brněnští zastupitelé v úterý schválili stavbu multifunkční haly na výstavišti a její financování. Rozhodli o ní, přestože lidovci avizovali, že hlasovat nebudou, protože zatím není známý provozovatel haly, který má městu odvádět pravidelnou měsíční částku. Zbývající části koalice pomohli zástupci opozice z ANO. Celková předpokládaná částka na stavbu haly je aktuálně 6,8 miliardy korun, řekl novinářům radní Petr Kratochvíl (ODS). Původně se počítalo se čtyřmi miliardami.

V pátek večer vrcholí meteorický roj Lyridy. Nepatří sice k nejvýraznějším rojům roku, ale lidé by několik meteorů na obloze mohli zahlédnout, avizuje Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd. Podotýká, že Lyridy jsou zajímavé tím, že jde o nejdéle zaznamenaný meteorický roj – jsou známy již přes 2600 let. V těchto dnech jsou také nejlepší letošní podmínky pro pozorování planety Merkur.

Astronomové s pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu změřili dosud největší známou kometu, jejíž jádro má délku přes 130 kilometrů. Informovala o tom americká kosmická agentura NASA.

Betlémskou hvězdu si dnes lidé představují jako kometu, přitom je prakticky jisté, že ze všech možných vysvětlení je právě kometa tím nejméně pravděpodobným. Nejvalidnější teorii vypracoval už renesanční vědec Johannes Kepler – a ta nemluví o kometě, ale o planetární korunovaci.

Kometu Leonard asi nebude možné spatřit pouhým okem. „Její jasnost neroste,“ zklamal naděje místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan. První objevená kometa roku 2021 měla být podle astronomů nejjasnější kometou letošního roku. K Zemi se nejvíce přiblíží 12. prosince a nejlepší podmínky pro pozorování se očekávaly mezi 3. až 10. prosincem.

Pouhým okem možná lidé spatří na prosincové obloze kometu C/2021 A1 Leonard. První objevená kometa roku 2021 má být také letos nejjasnější. Zemi se nejvíce přiblíží sice až 12. prosince, nejlepší podmínky pro pozorování ale zřejmě nastanou už za několik dní.

V soboru 31. července 2021 publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne fotografii s názvem „Remembering NEOWISE“ (Vzpomínka na NEOWISE). Jeho autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Už roku 2031 by se mohla lidstvu nabídnout neobvyklá podívaná –⁠ zřejmě největší kometa, kterou kdy mohlo pozorovat. Podle současných výpočtů by se mohla dostat až k Saturnu.

Ve čtvrtek 22. a v pátek 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou způsobené zánikem ledoprachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Bude možné vidět 10 až 15 meteorů za hodinu, ale jen na tmavé obloze daleko od velkých měst a škodlivého světelného znečištění, vždy v časných ranních hodinách před rozbřeskem.

Roku 2017 objevil dalekohled Pan-STARRS na Havaji první mezihvězdný objekt. Podivné těleso, které přiletělo do naší Sluneční soustavy zpoza jejích hranic, dostalo jméno Oumuamua, což v havajštině znamená „zvěd“ nebo „posel“. Objekt sice na první pohled připomínal kometu, ale měl řadu vlastností tak zvláštních, že se vzpíraly klasifikaci. Někteří seriózní astrofyzici dokonce pracovali s hypotézou, že by mohlo jít o mimozemskou kosmickou loď. Nová práce to ale vyvrací.

Začátkem roku 2016 kolem Země proletěl ledový návštěvník z okraje naší Sluneční soustavy – byla to kometa, která dostala jména Catalina. Jen se prohnala kolem Slunce, aby pak navždy ze Sluneční soustavy zmizela. Jenže se přitom s lidstvem podělila o spoustu informací nejen o svém původu, ale možná i o původu života na Zemi.

Rok 2020 byl výjimečný nejen celosvětovou pandemií, ale také díky tomu, co všechno se dalo pozorovat na obloze. Astronomové i veřejnost mohli vidět jasnou kometu Neowise, Venuši u kupy Plejády nebo meteorické roje Lyridy, Perseidy či Geminidy. V říjnu byl k Zemi nejblíže Mars na dalších 15 roků a o prosincovém slunovratu se na nebi objevila mimořádně vzácná konjunkce Jupiteru a Saturnu, které se znovu dočkají až další generace v roce 2080. Rok 2021 bude na podobné kosmické události sice o něco chudší, ale přesto přinese mnoho pozoruhodných jevů.

Společný snímek českého fotografa a astronoma Petra Horálka a slovenského fotografa Tomáše Slovinského spojuje v jedné mozaice kometu v různých polohách z několika koutů světa. Mozaiku doplňuje panorama pohoří Vysoké Tatry, nad které autoři kometu symbolicky umístili. Fotografii ocenila NASA i BBC.

Po letech téměř detektivní práce popsali vědci druhé místo, kde na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko přistál modul Philae ze sondy Rosetta. Tato oblast připomíná tvarem lidskou lebku o velikosti zahradního bazénu. Philae zde zanechal svůj otisk v miliardy let starém ledu a odhalil tak, že ledový vnitřek komety je nadýchaný jako kapučínová pěna, uvedla Evropská kosmická agentura (ESA).

Tento týden, v úterý 20. a středu 21. října ráno, dosahuje maxima své každoroční aktivity jeden ze známých podzimních meteorických rojů Orionidy. Rychlé meteory vylétají zdánlivě ze souhvězdí Orionu, které je dobře pozorovatelné už po půlnoci. Letos při pozorování neruší Měsíc, za hodinu proto může zazářit přes 20 meteorů. Roj Orionid je jakýmsi pozdravem od slavné Halleyovy komety, protože ho v naší atmosféře způsobují zanikající částečky kdysi uvolněné z této slavné vlasatice.