Inteligence

Chrobáci byli ve starověkém Egyptě uctíváni jako nadpřirozené bytosti: sluneční bůh Cheprer byl zpodobňovaný jako skarab valící před sebou sluneční kotouč. Vědci teď popsali, že i některé reálné schopnosti chrobáků jsou výjimečné.

Když je řeč o nejinteligentnějších zástupcích ptačí říše, pozornost se dlouhodobě upírá především na papoušky a vrány. Výsledky nedávného experimentu však naznačují, že některé další druhy se v tomto směru podceňují. Jako slibní kandidáti se ukázali čimangové falklandští, ptáci z čeledi sokolovití žijící na jihoamerických Falklandských ostrovech, píše deník The New York Times (NYT).

Delfíni opět prokázali, jak inteligentní tvorové jsou. Dokázali se totiž naučit, jak proniknout do velmi složitých pastí. Vadí to místním rybářům, ale také ochráncům zvířat, kteří se bojí, že toto chování může zvířatům ublížit.

Většina velkých společností, které se věnují umělé inteligenci, mluví o svém konečném cíli, jímž by měla být „opravdová umělá inteligence“ neboli AGI, obecná umělá inteligence. Podle nového výzkumu společnosti DeepMind se ale tvůrci neshodují na tom, co by vlastně AGI mělo být. A tak to zkusili definovat sami.

V rozhovoru pro Českou televizi pochválila bývalá vedoucí amerického prezidentského programu umělých inteligencí to, jak dobře Evropská unie dokáže kontrolovat tyto systémy. Je podle ní ale současně příliš opatrná a nedostatečně kreativní.

Delfíní samci vytvářejí desetiletí trvající sociální vazby a spolupracují, aby si navzájem pomáhali, hlavně při hledání partnerek a v boji s konkurenty. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Podobné jednání bylo podle autorů zatím pozorováno pouze u lidí.

Rusko kvůli invazi na Ukrajinu zažívá jednu z největších emigračních vln od říjnové revoluce v roce 1917. Ze země odcházejí především představitelé inteligence – novináři, aktivisté nebo pracovníci v IT. Utíkají před válečnou nejistotou i hrozbou tvrdých trestů za nesouhlas s invazí. Někteří se ale postupně vracejí zpátky domů. V zahraničí jim totiž nefungují platební karty a vysněné cílové země nevydávají víza.

Spousta rodičů se bojí, že jejich děti tráví moc času nad mobily, počítači nebo konzolemi hraním videoher. Nový rozsáhlý výzkum ale tyto obavy vyvrací – žádný pokles inteligence vědci u dětí nenašli. Naopak se podařilo najít pozitivní dopad.

Pár jednovaječných dvojčat, která vyrůstala v různých zemích s velmi odlišnými kulturami, ukázal nečekaně velké rozdíly v inteligenčním kvocientu. Osobnostní rysy dvojčat naopak zůstaly prakticky stejné, odlišnému prostředí navzdory.

Pro jedny je hrdinou, který v roce 2015 zachránil Evropu před migrační vlnou a srdnatě bojuje se zkaženou Unií o zachování národní identity a tradičních hodnot. Pro druhé je zkorumpovaným autoritářem, který obětoval demokracii, aby ukradl celý stát. Viktor Orbán za sebou každopádně má dlouhý a velmi úspěšný příběh plný zvratů. Nyní Maďaři rozhodnou o jeho pokračování.

Spousta dospělých si všímá, že se stávají v průběhu života duševně pomalejšími. Zatímco ve dvaceti letech byli schopni rychlého úsudku, teď mají pocit, že jim všechno trvá mnohem déle. Podle nového výzkumu to ale není tím, že by ztráceli mozkovou kapacitu.

Dosud nepozorované chování prasat divokých zaznamenala fotopast vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Snímky zachytily situaci, kdy dospělá bachyně manipulovala s kládou zajišťující odchytové zařízení a vysvobodila v něm uzavřená prasata.

U lidí, kteří prodělali nemoc covid-19, je pravděpodobnější zhoršení výsledků inteligenčních testů a nejhorší dopady na rozumové schopnosti má těžký průběh nemoci. Podle zpravodajské televize Sky News to zjistili britští vědci ve studii, při níž od ledna do prosince minulého roku zjišťovali inteligenci u 81 337 lidí, z nichž téměř 13 tisíc bylo infikováno koronavirem. Snížení IQ o sedm bodů zaznamenali vědci u lidí, kteří byli s covidem hospitalizováni nebo dokonce skončili na umělé plicní ventilaci.

Vědci poprvé experimentálně prokázali, že sépie mají výjimečnou schopnost sebekontroly. Podobnou znají biologové pouze u primátů a některých druhů ptáků. Inteligence hlavonožců je mnohem méně prozkoumaná než schopnosti ptáků nebo savců. Mezinárodní výzkumný projekt se to nyní snaží napravit. Své první výsledky vydal v odborném žurnálu Proceedings of the Royal Society B.

Některé druhy papoušků dokáží zvažovat pravděpodobnosti, když jim to může pomoci při rozhodování, uvedli vědci. Zatím byla tato schopnost popsána jen u lidí a primátů, o jiných zvířatech se to doposud netušilo. Objev zdůrazňuje inteligenci těchto tvorů i fakt, jak málo toho zatím věda o ptácích ví.

Zdá se, že lidé s nižší emocionální inteligencí a s nízkými výsledky v inteligenčních testech mají během života vyšší pravděpodobnost úmrtí sebevraždou. Ukazuje to studie švédského Karolinska Institutet, která sledovala 50 tisíc mužů od roku 1970 až do současnosti.

Čínští biologové přidali do genomu makaka „gen inteligence“. Prokázali, že takto upravená zvířata si vedou lépe v testech krátkodobé paměti a jejich mozek se vyvíjí déle. Jejich práce ale současně u řady expertů vyvolává otázky nad tím, zda je takový výzkum slučitelný s vědeckou etikou.

1. dubna 1939 je pro Španěly symbolické datum. V zemi totiž po třech letech krutostí skončila občanská válka. Na jejím počátku stál odpor armády v čele s generálem Franciskem Frankem proti nově zvolené levicové vládě. Na jejím konci bylo více než půl milionu obětí a statisíce utečenců. Válku nazývají někteří i jakýmsi vojenským výcvikovým prostorem Německa, Itálie a Sovětského svazu pro následující světovou válku.

Když čínský vědec na konci loňského roku poprvé přivedl na svět dvě geneticky upravené děti, kromě odolnosti na virus HIV jim zřejmě také uměle zvýšil inteligenci, naznačuje nový výzkum.

Drobná rybka pyskoun rozpůlený uspěla v testu inteligence, který nezvládají ani psi nebo kočky. Kontroverzní studie tvrdí, že žebříčky chytrosti zvířat by se měly přepracovat.

Jedna fotka a krátký záznam hlasu. To bohatě stačí umělé inteligenci, aby vytvořila falešné video jakéhokoliv člověka.

Studium genetického materiálu Islanďanů ukázalo, že v populaci ubývá „genů vzdělanosti“. Úbytek je pomalý, dlouhodobý a prokazatelný.