Finsko čelí na hranici s Ruskem vlně migrantů. Uvažuje o uzavření posledního přechodu

8 minut
Horizont ČT24: Rusko přepravuje migranty k hranici s Finskem
Zdroj: ČT24

První migranti, převážně ze severní Afriky, Asie a Blízkého východu začali přicházet z Ruska k finské hranici počátkem srpna. V posledních týdnech však jejich počty výrazně rostou. Finský premiér Petteri Orpo už uvedl, že by Finsko mohlo uzavřít i poslední otevřený přechod s Ruskem, pokud to bude potřeba.

Velitel hraničního přechodu Raja-Jooseppi Kimmo Louhelainen shrnul jeden den: „Po dvanácté hodině, ve 12.04, překročilo padesát pět potenciálních žadatelů o azyl hranici. Každý z nich, kdo dnes tímto procesem prošel, požádal o azyl.“

Poslední fungující přechod z Ruska je přitom daleko za severním kruhem. Finská vláda už zavřela všechny východní hraniční přechody a nechala otevřený pouze právě nejsevernější Raja-Jooseppi. Obvinila ruské úřady, že žadatele o azyl ke hranici svážejí. „Z Murmansku sem je to asi 250 kilometrů, takže na kole asi nepřijeli,“ podotkl Louhelainen.

„Nejen že (Rusko) pouští k finským hranicím lidi s neplatnými doklady nebo chybějícími doklady, což se dříve nestávalo, ale také máme důkazy, že Rusko tyto lidi přiváží na hranice, organizuje jejich dopravu,“ uvedla finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová.

Podle Helsinek jde o hybridní útok, jaký zažívalo před dvěma roky Polsko ze strany Běloruska. Má jít o ruskou odvetu za vstup Finska do NATO a zvýšenou vojenskou spolupráci se Spojenými státy. Moskva to popírá.

Finský premiér Orpo v pondělí uvedl, že by Finsko mohlo uzavřít i poslední otevřený přechod s Ruskem, pokud to bude potřeba. Dodal, že ačkoli ve Finsku není tolik žadatelů o azyl jako například v Itálii nebo Řecku, jde o vážnou hrozbu. Podle něj Rusko nezměnilo své chování a na hranici jsou stále směrováni občané třetích zemí bez příslušných dokladů.

Agentura Reuters uvádí, že během listopadu přišlo z Ruska do Finska asi 900 žadatelů o azyl ze zemí, jako je Afghánistán, Keňa, Maroko, Pákistán, Somálsko, Sýrie či Jemen. Dříve přicházel méně než jeden žadatel o azyl denně, píše Reuters s odvoláním na finské pohraničníky. 

Role Ruska je zřejmá, soudí Kratochvíl

Seniorní výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl má za zcela zřejmé, že tuto vlnu musí Moskva organizovat, protože nejbližší město v Rusku je vzdáleno stovky kilometrů a migranti k přechodu příjíždějí na kole či pravidelně přicházejí ve skupinkách sedmi až jedenácti lidí. „Je zřejmé, že sami by se tam nemohli dostat a někdo je musí systematicky a organizovaně na tato místa svážet. Jde o odvetu za vstup Finska do NATO,“ soudí Kratochvíl. 

Domnívá se zároveň, že se tyto situace budou opakovat, protože napjaté vztahy s Ruskem potrvají dlouhou dobu. Navíc je obtížné takto dlouhou hranici kontrolovat, zvláště když tito lidé přicházejí z válečných zón, dodal Kratochvíl.  

Finsko-ruská hranice
Zdroj: ČT24

Přípravy v Estonsku

Finsko sdílí s Ruskem hranici v délce třinácti set kilometrů. Jižnější Estonsko o tisíc kilometrů kratší. V Petrohradu na autobusovém nádraží je znát, že se pravidelní cestující – většinou Rusové s povolením k pobytu v EU – bojí uzavření přechodů i tady. „Poptávka po jízdenkách vzrostla a s ní i ceny, protože se lidé bojí, že to může být jejich poslední cesta,“ řekla Veronika, obyvatelka EU, která má příbuzné v Rusku. 

„Zatím situaci ve Finsku monitorujeme. Jsme připraveni hranici zavřít, pokud by i zde došlo k podobnému případu cíleného útoku dovážením migrantů,“ řekl velitel estonsko-ruského přechodu Narva Marek Liiva. Na most spojující ruské území s estonským městem Narva už dělníci navezli betonové zátarasy. Tallin je připraven hranici rychle uzavřít. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Afghánistán hlásí po ostřelování s Pákistánem čtyři mrtvé civilisty

Nejméně čtyři civilisté zahynuli v pohraniční oblasti Afghánistánu při ostřelování s Pákistánem. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na afghánské úřady. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
před 6 mminutami

Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.
před 1 hhodinou

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 9 hhodinami

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...