Finsko čelí na hranici s Ruskem vlně migrantů. Uvažuje o uzavření posledního přechodu

Nahrávám video

První migranti, převážně ze severní Afriky, Asie a Blízkého východu začali přicházet z Ruska k finské hranici počátkem srpna. V posledních týdnech však jejich počty výrazně rostou. Finský premiér Petteri Orpo už uvedl, že by Finsko mohlo uzavřít i poslední otevřený přechod s Ruskem, pokud to bude potřeba.

Velitel hraničního přechodu Raja-Jooseppi Kimmo Louhelainen shrnul jeden den: „Po dvanácté hodině, ve 12.04, překročilo padesát pět potenciálních žadatelů o azyl hranici. Každý z nich, kdo dnes tímto procesem prošel, požádal o azyl.“

Poslední fungující přechod z Ruska je přitom daleko za severním kruhem. Finská vláda už zavřela všechny východní hraniční přechody a nechala otevřený pouze právě nejsevernější Raja-Jooseppi. Obvinila ruské úřady, že žadatele o azyl ke hranici svážejí. „Z Murmansku sem je to asi 250 kilometrů, takže na kole asi nepřijeli,“ podotkl Louhelainen.

„Nejen že (Rusko) pouští k finským hranicím lidi s neplatnými doklady nebo chybějícími doklady, což se dříve nestávalo, ale také máme důkazy, že Rusko tyto lidi přiváží na hranice, organizuje jejich dopravu,“ uvedla finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová.

Podle Helsinek jde o hybridní útok, jaký zažívalo před dvěma roky Polsko ze strany Běloruska. Má jít o ruskou odvetu za vstup Finska do NATO a zvýšenou vojenskou spolupráci se Spojenými státy. Moskva to popírá.

Finský premiér Orpo v pondělí uvedl, že by Finsko mohlo uzavřít i poslední otevřený přechod s Ruskem, pokud to bude potřeba. Dodal, že ačkoli ve Finsku není tolik žadatelů o azyl jako například v Itálii nebo Řecku, jde o vážnou hrozbu. Podle něj Rusko nezměnilo své chování a na hranici jsou stále směrováni občané třetích zemí bez příslušných dokladů.

Agentura Reuters uvádí, že během listopadu přišlo z Ruska do Finska asi 900 žadatelů o azyl ze zemí, jako je Afghánistán, Keňa, Maroko, Pákistán, Somálsko, Sýrie či Jemen. Dříve přicházel méně než jeden žadatel o azyl denně, píše Reuters s odvoláním na finské pohraničníky. 

Role Ruska je zřejmá, soudí Kratochvíl

Seniorní výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl má za zcela zřejmé, že tuto vlnu musí Moskva organizovat, protože nejbližší město v Rusku je vzdáleno stovky kilometrů a migranti k přechodu příjíždějí na kole či pravidelně přicházejí ve skupinkách sedmi až jedenácti lidí. „Je zřejmé, že sami by se tam nemohli dostat a někdo je musí systematicky a organizovaně na tato místa svážet. Jde o odvetu za vstup Finska do NATO,“ soudí Kratochvíl. 

Domnívá se zároveň, že se tyto situace budou opakovat, protože napjaté vztahy s Ruskem potrvají dlouhou dobu. Navíc je obtížné takto dlouhou hranici kontrolovat, zvláště když tito lidé přicházejí z válečných zón, dodal Kratochvíl.  

Finsko-ruská hranice
Zdroj: ČT24

Přípravy v Estonsku

Finsko sdílí s Ruskem hranici v délce třinácti set kilometrů. Jižnější Estonsko o tisíc kilometrů kratší. V Petrohradu na autobusovém nádraží je znát, že se pravidelní cestující – většinou Rusové s povolením k pobytu v EU – bojí uzavření přechodů i tady. „Poptávka po jízdenkách vzrostla a s ní i ceny, protože se lidé bojí, že to může být jejich poslední cesta,“ řekla Veronika, obyvatelka EU, která má příbuzné v Rusku. 

„Zatím situaci ve Finsku monitorujeme. Jsme připraveni hranici zavřít, pokud by i zde došlo k podobnému případu cíleného útoku dovážením migrantů,“ řekl velitel estonsko-ruského přechodu Narva Marek Liiva. Na most spojující ruské území s estonským městem Narva už dělníci navezli betonové zátarasy. Tallin je připraven hranici rychle uzavřít. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 23 mminutami

Po íránském útoku na Kuvajt bylo do nemocnic převezeno přes 60 lidí

Po íránském útoku na mezinárodní letiště v Kuvajtu bylo do nemocnic převezeno 63 lidí, píše AFP s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví. Úřady předtím informovaly o jednom usmrceném a několika zraněných. Rakety a drony cílily právě na letiště. Společnost Kuwait Airways už obnovila lety z terminálu čtyři, provoz na letišti ale zůstává omezený. Americké ozbrojené síly už během noci sdělily, že odrazily íránské útoky na Kuvajt a Bahrajn a provedly obranné údery na cíle na íránském ostrově Kešm. Írán dle agentury Reuters informoval, že podnikl odvetné údery za dřívější útok USA na radarové stanice na Kešmu. Vzájemné údery se odehrály navzdory příměří, které v oblasti platí od dubna.
02:05Aktualizovánopřed 28 mminutami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily nejméně jednoho člověka a desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
08:24Aktualizovánopřed 36 mminutami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
před 3 hhodinami

Páka na emigranty. Pokud půjdou „proti zájmům Ruska“, sebere jim Moskva majetek

Ruští poslanci schválili koncem května zákon o zabavení majetku ruských emigrantů, pokud se dopustí trestných činů „proti zájmům Ruska v zahraničí“. Jedná se například o „diskreditaci armády“ či účast na aktivitách „nežádoucích organizací“. Dle právníka Gleba Boguše zákon míří na lidi finančně podporující své příbuzné, kteří v zemi zůstali. Odborníci podle Deutsche Welle také mluví o možnosti politického zastrašování.
před 6 hhodinami

VideoEvropská kauza dárce spermatu s rakovinnou mutací se rozrůstá

Dánská kauza evropského rozměru hromadných onemocnění rakovinou kvůli jednomu dárci spermatu se dál rozrůstá. Průkazně se díky muži pomocí umělého oplodnění narodilo do roku 2023 nejméně 210 dětí v řadě zemí Evropy. Dárce ani spermabanka o vzácné vadě v době odběru nevěděli. Než na ni vědci přišli, dodala dánská laboratoř od roku 2005 spermie na téměř sedmdesát klinik ve čtrnácti zemích. Některé děti zemřely, další se léčí, všechny se však prozatím nepodařilo vypátrat. Organizace na ochranu pacientů mluví o závažném selhání. Mezinárodní pravidla, která by omezovala počet oplodnění z jednoho dárce, ale neexistují. Odborníci proto navrhují legislativní změny. Poprvé teď vystoupila dánská dívka, která po muži vzácnou mutaci genu vedoucího ke vzniku onkologických nemocí zdědila.
před 7 hhodinami

Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

Nejméně 23 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Macron v Paříži odhalil památník obětem rwandské genocidy

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v centru Paříže odhalil památník obětem rwandské genocidy z roku 1994 a zároveň vyzdvihl bezprecedentní usmíření mezi Francií a Rwandou, uvedla AFP. Památník je podle něj vyvrcholením dlouhého a trpělivého hledání pravdy. Přítomný rwandský prezident Paul Kagame, který v minulosti Francii dlouhodobě přičítal spoluvinu za tragické události, Macrona pochválil za odvahu a lidskost a ocenil snahu Paříže převzít podíl na odpovědnosti.
před 14 hhodinami
Načítání...