Sněmovna reprezentantů schválila návrh na odvrácení shutdownu. Na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh o krátkodobém financování vlády, který by zajistil plnohodnotný chod federálních úřadů i po pátečním konci aktuálního rozpočtového provizoria. Kongresmani učinili první krok k odvrácení takzvaného shutdownu. Nyní plán projedná Senát, který jej může poslat k podpisu americkému prezidentovi Joeu Bidenovi.

Federálním agenturám dojdou peníze na platy zaměstnanců v noci na sobotu, pokud nový rozpočtový návrh do té doby neschválí Kongres. Plán, se kterým přišel republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, by části vládních složek prodloužil financování do 19. ledna a ostatním do 2. února. Zachoval by přitom rozpočtová pravidla schválená v loňském roce, kdy měli v obou komorách Kongresu navrch demokraté.

Návrh v úterý prošel poměrem 336 hlasů ku 95, když pro něj hlasovali téměř všichni zákonodárci Demokratické strany. Proti se naopak postavilo 93 členů těsné republikánské většiny. Opakoval se tak téměř stejný scénář jako na konci září při prvním prodloužení loňského rozpočtu. To vyústilo v odvolání Johnsonova předchůdce Kevina McCarthyho.

Johnsonův plán stejně jako zářijový kompromis nezahrnuje rozsáhlé škrty, které republikáni chtějí v položkách mimo obranu a sociální nebo zdravotní pojištění. Podle agentury AP se však v úterý zdálo, že Johnson svou první zkoušku od nástupu do nové funkce ustojí. Ani nejzarytější odpůrci prodloužení rozpočtového provizoria totiž nepřišli s hrozbou, že vyvolají hlasování o sesazení předsedy Sněmovny reprezentantů.

Přestože dvoustupňový plán předložený Johnsonem je podle médií neobvyklý a zpočátku sklízel kritiku některých senátorů, v úterý vše nasvědčovalo tomu, že jej Senát ve zbytku týdne rychle potvrdí. Lídr senátorů Demokratické strany Chuck Schumer podle deníku The Washington post řekl, že bude spolupracovat se svým republikánským protějškem Mitchem McConnellem, aby prodloužení financování vlády prošlo „co nejdříve“.

Bílý dům minulý týden Johnsonův návrh označil za neseriózní. Nicméně nevaroval, že by jej Biden v případě schválení Kongresem vetoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 6 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 44 mminutami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 1 hhodinou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 9 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 9 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 12 hhodinami
Načítání...