Na pomoc klíčovému odvětví se na jih země sjíždějí dobrovolníci z celého Izraele. Mezi izraelskými farmáři a jejich pomocníky natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.
„První skupina vyrazila necelý týden po útoku. Teď máme téměř dvacet tisíc dobrovolníků,“ říká koordinátorka dobrovolnické pomoci Lisa Perlmanová. Po registraci lidé míří na farmy. Že bezpečnost není formalita, dokazuje návštěva u Yossiho. V jeho hospodářství mezi řádky květáku trčí ze země zbytky rakety vypálené z Pásma Gazy.
Farmy na jihu Izraele jsou tak blízko Pásmu Gazy, že v případě raketového poplachu mají lidé deset až patnáct vteřin na reakci. Systém protiraketové obrany Iron Dome chrání primárně obce. Na polích a ve sklenících nejsou kryty. Lidem tak nezbývá nic jiného než si lehnout na zem.
Dopady raket nejsou nové. Všechny šokoval pozemní útok Hamásu. Teroristé během něj na farmách vedle Izraelců zabili přes třicet dělníků z Thajska a třiadvacet jich unesli. Událost vystrašila celou komunitu. „Na rakety si svým způsobem lze zvyknout. Když ale slyšeli, že se tu procházeli teroristé, prostě farmy opustili,“ říká farmář Ronen Cohen.
Nutnost improvizace
Z izraelských farem do vlasti se kvůli obavám o bezpečnost vrátila čtvrtina ze třiceti tisíc Thajců. Ronen Cohen takto přišel o čtyřicet procent zaměstnanců. „Můj byznys zachránili dobrovolníci. Bez nich bych to tady mohl zavřít,“ sděluje Cohen.
Izraelské zemědělství je na migrantech z jihovýchodní Asie závislé. Do země zamířili po první intifádě před třiceti lety, poté, co farmáři přestali věřit palestinským dělníkům. Dopady nového kola konfliktu aspoň pro tuto chvíli mírní dobrovolníci. „V první řadě je to izraelský duch. My Izraelci si rádi a dobrovolně pomáháme,“ míní dobrovolník Shy.
Farmáři doufají, že se výhledově dočkají podpory od státu. Do té doby musí improvizovat. A stejně dobře jako v pěstování plodin se vyznat i ve zbraních.
