Ukrajina chce střely ATACMS, aby mohla zasahovat ruský týl. Pomoci mají i rakety Taurus, Německo ale váhá

Americké ministerstvo obrany je připraveno poskytnout Ukrajině rakety ATACMS dlouhého doletu vybavené kazetovou municí, jakmile to prezident Joe Biden oficiálně schválí. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to oznámil náměstek tajemníka pro armádní nákupy Doug Bush. Německo naopak podobný krok v současnosti neplánuje a řízené střely Taurus zatím ukrajinské armádě nedodá.

„Armáda je na tuto možnost nachystána už nějakou dobu. Jsme připraveni postupovat rychle,“ prohlásil Bush.

Šéf americké armády, generál Mark Milley sice v březnu řekl, že Spojené státy mají „relativně málo raket ATACMS a že si musí být jisté udržením jejich dostatečného množství ve vlastních muničních skladech“, ale s ohledem na Bushovo vyjádření se zdá, že tento problém už aktuální není. 

Američtí zákonodárci na Bidena dlouhodobě naléhají, aby Ukrajině, která se s pomocí západních spojenců už devatenáct měsíců brání ruské vojenské agresi, poslal zmíněné balistické střely. Podle informací serveru Ukrinform už šéf Bílého domu dokonce souhlasil a své rozhodnutí sdělil ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému během jeho nedávné návštěvy Washingtonu.

Pro zásahy hluboko v týlu nepřítele

Bush poznamenal, že už byly vybrány konkrétní rakety k dodání na Ukrajinu. Střely ATACMS lze odpalovat ze stejných zařízení, která už Kyjev používá k vystřelování raket naváděných pomocí GPS v salvách až po šesti najednou. Rozdíl spočívá v tom, že z jednoho odpalovacího zařízení může být v jednom okamžiku vypálena pouze jedna střela ATACMS.

Existuje několik verzí těchto střel, včetně takových, jež nesou kazetovou munici. Podle oficiální příručky americké armády o zbraních mohou nést 300 až 950 kusů kazetové munice.

Dosah ATACMS je až 300 kilometrů, což je více než kterákoliv ze země odpalovaná střela v ukrajinském arzenálu. Maximální rychlost dosahuje kolem 3700 kilometrů za hodinu. Byla navržena v USA, aby zasáhla cíle, jako jsou například velitelská stanoviště, systémy protivzdušné obrany a komunikační centra.

Ve službách americké armády je od roku 1991 a byla použita ve válkách v Perském zálivu a v Iráku. Raketovým systémem ATACMS disponuje také Bahrajn, Jižní Korea, Polsko, Turecko, Rumunsko, Řecko a Spojené arabské emiráty.

Oslabit ruskou protivzdušnou obranu

„Rakety ATACMS je možné použít za každého počasí a v kteroukoli denní dobu za účelem přesných úderů na cíle hluboko za předními liniemi. Díky tomu jsou obzvláště prospěšné v ukrajinském klimatu, které je nepříznivé pro vzdušné útoky po podstatnou část roku,“ vysvětlil Viktor Kevljuk z ukrajinského Centra pro obranné strategie v rozhovoru pro server Kyiv Independent.

Podle Kevljuka je druhým hlavním důvodem, proč Ukrajina potřebuje ATACMS, jejich použití k oslabení ruské protivzdušné obrany. Expert upozornil, že poškození ruských systémů protivzdušné obrany umožní ukrajinské armádě, trpící nedostatkem útočných letadel, létat hlouběji do Ruskem okupovaného území a zasahovat tam cíle.

Se zmíněným dosahem 300 kilometrů by navíc Ukrajina mohla použít ATACMS k zaměření téměř jakéhokoli cíle na okupovaném území, včetně ruské černomořské flotily v Sevastopolu a Krymského mostu, který Rusko používá k zásobování svých jednotek na jihu Ukrajiny. Teoreticky by mohl ATACMS umožnit ukrajinským silám zasáhnout další cíle na ruské půdě, ale Kyjev se zavázal používat tyto projektily pouze v rámci ukrajinských hranic.

Berlín se zdráhá poskytnout střely Taurus

Kyjev potřebuje ATACMS a německou řízenou střelu Taurus „naléhavě jako dočasné řešení“, napsal nedávno na Twitteru Fabian Hoffmann, doktorand z univerzity v Oslu. Právě Taurus je další kýženou protivzdušnou zbraní, kterou chce armáda okupované země implementovat do svého arzenálu.

Německo se ji zdráhá poskytnout kvůli tomu, že by mohla být použita na cíle v Rusku. Berlín se dle informací deníku Bild obává, že by rakety mohly být použity k zacílení zmíněného Krymského mostu spojujícího Rusko s anektovaným Krymským poloostrovem. 

Ačkoliv už Ukrajina obdržela střely s plochou dráhou letu Storm Shadow a SCALP ze Spojeného království, respektive z Francie, Krymský most leží na okraji jejich maximálního účinného doletu, který je 250 kilometrů.

Taurus je řízená střela s dosahem více než 500 kilometrů. Odpalují ji stíhačky Tornado, F-15 nebo F-18. Létá v nízkých nadmořských výškách, takže je obtížné ji detekovat systémem protivzdušné obrany. 

Německý kancléř Olaf Scholz se během minulého týdne nechal slyšet, že střely Taurus nejsou srovnatelné s francouzskými střelami SCALP nebo britskými Storm Shadow. 

Samotné Rusko v červnu Berlín varovalo, že dodání řízených střel na Ukrajinu (podle médií jich má německá armáda ve skladech zhruba 600 a 150 z nich je připraveno k použití) povede k další eskalaci napětí ve válečném konfliktu. Podobná varování Moskva vyjadřuje směrem k západním dodávkám zbraní Kyjevu opakovaně.

Německo v září oznámilo nový balíček pomoci Ukrajině v hodnotě 400 milionů eur včetně munice a odminovacích systémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slováci opět vyšli do ulic, demonstrovalo se při výročí vraždy Kuciaka a Kušnírové

Od vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové uplynulo už sedm let. Na Slovensku tehdy vyvolala největší porevoluční vlnu protestů, které vyústily v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica (Smer). Ten se v roce 2023 vrátil do čela slovenské vlády a čelí kritice, že ohrožuje principy právního státu a že zemi otáčí směrem k Rusku. Na výročí zmíněné události se i proto na Slovensku demonstrovalo.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusové a Američané tajně jednali o Ukrajině ve Švýcarsku, píše Reuters

Američané z přechodového týmu prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině, informovala agentura Reuters. Trump v pátek uvedl, že nepokládá za nezbytnou přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednáních o ukončení války na Ukrajině, protože velmi ztěžuje uzavírání dohod.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útočník pobodal muže u památníku holocaustu v Berlíně

U památníku holocaustu v centru Berlína utrpěl v pátek večer těžká zranění třicetiletý španělský turista, kterého někdo pobodal, informuje server deníku Tagesspiegel. S podezřelým se podle všeho neznal. Policie místo i okolí uzavřela a útočníka po zhruba třech hodinách zadržela. Jeho motiv není znám, napsala agentura Reuters. Zraněný byl převezen do nemocnice.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Slabá německá ekonomika definovala předvolební kampaň

Německé politické strany uzavírají svou kampaň před nedělními předčasnými parlamentními volbami. Mezi hlavní témata patřila ekonomika, která je už druhým rokem v recesi. I letos hrozí, že se bude její výkon opět propadat. Důvodem jsou stále vysoké ceny energií, byrokracie a nově i napjaté obchodní vztahy se Spojenými státy.
před 5 hhodinami

Za neznámé tělo pohrozil Netanjahu Hamásu odplatou. Teroristé pak předali další rakev

Jeruzalém donutí Hamás zaplatit za to, že neodevzdal tělo rukojmí Širi Bibasové podle dohody, oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tělo, které židovský stát obdržel, podle něj patří ženě z Pásma Gazy. Teroristé z Hamásu tvrdí, že pozůstatky Bibasové byly v sutinách patrně promíchány s těly ostatních obětí izraelského náletu. Večer pak média uvedla, že Hamás předal Červenému kříži další rakev, izraelská armáda to prověřuje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hrdinové beze zbraní. Odhodlání hasičů na Ukrajině zachytil dokument Slib ohni

Bojují beze zbraní, i tak při své práci denně riskují život. Už tři roky bránící se Ukrajina by se bez práce hasičů neobešla. Neustálé ruské údery a jejich zneškodňování mají často za následek výbuch nebo požár, s nímž se musí vypořádat právě sloužící jednotky. Kuráž a proměnu hasičské práce v době ruské agrese na Ukrajině ukazuje dokument s názvem Slib ohni zpravodajky Darji Stomatové a kameramana Jána Schürgera.
před 6 hhodinami

Pokud má Trump strategii, tak nevím jakou, míní ukrajinista Svoboda

Americký prezident Donald Trump má blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, míní ukrajinista David Svoboda s tím, že Trump má kolem sebe proudy, které upřednostňují sílu nad právem a řídí se heslem „vyšší bere“. Podle něj je Trump svým světonázorem ideologicky konzistentní a čitelnější, než by se zdálo. Pokud je ale vše součástí strategie, tak Svoboda uvedl, že neví jaké. Ukrajinista byl hostem Interview ČT24.
před 7 hhodinami

Lodní doprava přes Drážďany stojí, mráz rozhýbal zbytky zříceného mostu

Labská plavební cesta mezi Českem a Německem je od úterý opět uzavřená, a to kvůli detekovaným pohybům zbytku mostu Carolabrücke v Drážďanech, jenž se tam do řeky loni v září zřítil. Podle německých expertů mohou za další pohyby mostu mrazivé teploty, které v noci v týdnu klesaly až na minus jedenáct stupňů Celsia. Uzavřená lodní cesta znamená pro saské a české dopravce velké finanční ztráty.
před 8 hhodinami
Načítání...