Spojené státy pošlou Ukrajině balistické střely ATACMS, slíbil Biden podle NBC News

Americký prezident Joe Biden slíbil svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, že USA pošlou Ukrajině malý počet taktických balistických střel ATACMS, které mají dolet kolem tří set kilometrů. Uvedla to v pátek televize NBC News s odvoláním na tři informované americké činitele a jednoho úředníka z Kongresu. Kdy Biden poskytnutí střel Kyjevu oficiálně oznámí, není jasné. Zelenskyj ve čtvrtek navštívil amerického prezidenta v Bílém domě. Úřad amerického prezidenta i Pentagon věc odmítly komentovat. Pomoc po Zelenského návštěvě Kanady přislíbila i Ottawa.

Kyjev opakovaně Bidenovu administrativu žádal o střely ATACMS, které by mu pomohly zasahovat zásobovací trasy, železnice a ruská stanoviště v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny. Bílý dům ale záměr poslat tento typ střel na Ukrajinu během Zelenského čtvrteční návštěvy Washingtonu neoznámil, ačkoliv představil další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 325 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 7,4 miliardy korun).

První americké tanky M1 Abrams podle Bidena dostanou Ukrajinci už příští týden. Zelenskyj za další americkou vojenskou pomoc děkoval se slovy, že „to je přesně to, co naši vojáci teď potřebují“.

Bílý dům i Pentagon podle agentury Reuters odmítly zprávu stanice NBC News komentovat. „Co se týče (raket) ATACMS, nemáme nic nového k oznámení,“ uvedlo americké ministerstvo obrany.

Na otázku, zda USA slíbily poskytnout tyto rakety Ukrajině, ovšem ani Zelenskyj nedal jasnou odpověď. „Mluvíme o všech druzích zbraní a věřím, že většina zbraní, o kterých jednáme, dorazí (na Ukrajinu),“ citovala ukrajinského prezidenta stanice BBC.

Zdroje televize NBC News dále nesdělily, kdy budou střely ATACMS na Ukrajinu dodány ani kdy Spojené státy oficiálně oznámí, že je tam pošlou. Podle zdrojů z Pentagonu nemají Američané ve skladech přebytek střel ATACMS.

Někteří politici ve Washingtonu s jejich poskytnutím Ukrajině nesouhlasí a argumentují obavami z rozšíření války. Zdroj z Kongresu pro NBC News uvedl, že se stále diskutuje o typu a konkrétním počtu střel. Taktéž dodal, že východoevropské státy již Ukrajině poskytly mnoho zbraní ze svých zásob.

Kanadská pomoc za 650 milionů dolarů

Asistenci Ukrajině přislíbila také Kanada. Do Kyjeva pošle v příštích třech letech dodatečnou vojenskou pomoc ve výši 650 milionů kanadských dolarů, což je zhruba jedenáct miliard korun. Před vystoupením ukrajinského prezidenta v kanadském parlamentu to řekl šéf tamní vlády Justin Trudeau. Podle něj bude součástí pomoci i asistence pro bojové letouny F-16, píše agentura Reuters.

„Moskva musí jednou provždy prohrát a prohraje,“ prohlásil Zelenskyj v kanadském parlamentu. V zasedacím sále byl přivítán ovacemi a zákonodárci jeho proslov několikrát přerušili potleskem. Prezident poděkoval za kanadskou vojenskou i ekonomickou pomoc, která pomohla například omezit závislost země na jaderných technologiích a palivu.

„Moskva se snaží ovládnout Ukrajinu a využívá k tomu všechny dostupné prostředky včetně genocidy,“ připojil Zelenskyj.

„Děkuji ti, Kanado,“ řekl ve francouzštině, jednom z tamních úředních jazyků. „Spravedlnost není pro Kanadu prázdné slovo. Nikdy nesázíte na nenávist a nepřátelství, vždy stojíte na světlé straně dějin,“ uzavřel ukrajinský prezident.

Zelenskyj v pátek navštívil Ottawu, kde jednal s premiérem Trudeauem, a má v plánu také setkání s místní ukrajinskou komunitou. Tu několikrát zmínil i ve svém proslovu v parlamentu.

Od začátku ruské agrese Kanada poskytla či přislíbila Ukrajině rozsáhlou finanční, humanitární a vojenskou pomoc v celkové hodnotě 8,9 miliardy kanadských dolarů (zhruba 151 miliard korun). Kanada se podílela na výcviku zhruba 36 tisíc ukrajinských vojáků a dodala napadené zemi tanky a další těžkou techniku, uvedla agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 2 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 4 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 7 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 7 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 7 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 9 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...