Běloruský soud poslal nezávislou novinářku na tři a půl roku do vězení

Běloruský soud poslal na tři a půl roku do vězení nezávislou novinářku Larysu Ščyrakovovou, kterou uznal vinnou z „napomáhání extremistickým činnostem“ a „diskreditaci“ Běloruska. Vyšetřovatelé žurnalistku obvinili z toho, že poskytovala informace nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna a stanici Belsat, která vysílá z Polska pro Bělorusy. Informovala o tom Běloruská asociace novinářů. Represe režimu autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka vůči disentu pokračují, podotklo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Běloruské bezpečnostní složky zadržely Ščyrakovovou loni v prosinci. Úředníci přitom nejprve umístili jejího syna do státního sirotčince, než ho předali do péče jejímu bývalému manželovi, popsala agentura AP. Ščyrakovová je podle ní zatím poslední z řady novinářů, které úřady v Bělorusku uvěznily kvůli informování o rozsáhlých represích, k nimž se režim uchýlil po prezidentských volbách před třemi roky.

Vítězem hlasování úřady v roce 2020 prohlásily dlouholetého vůdce Lukašenka. Běloruská opozice ovšem považuje volby za zfalšované, ve skutečnosti podle ní vyhrála její vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Nespokojenost s volbami vyvolala v zemi velké demonstrace. Bezpečnostní složky protesty brutálně potlačily, desetitisíce lidí zatkly a tisíce jich zbily.

Proces s padesátiletou Ščyrakovovou se odehrával za zavřenými dveřmi a soud v Homelu ji ve čtvrtek poslal na tři a půl roku do trestanecké kolonie se zvýšenou ostrahou. Musí také zaplatit pokutu ve výši 3500 běloruských rublů (přes 31 tisíc korun). Žurnalistka se podle RFE/RL proti verdiktu nebude odvolávat.

Stát obvinil novinářku ze „shromažďování, vytváření, zpracovávání, uchovávání a předávání informací“ pro Vjasnu a Belsat, které režim označuje za „extremistické“ organizace. Vjasnu založil disident Ales Bjaljacki, jenž loni dostal spolu s ruskou organizací Memorial a ukrajinským Centrem pro občanské svobody Nobelovu cenu za mír. Sám si odpykává desetiletý trest.

„Rozsudek nad Larysou Ščyrakovovou je další represálií s cílem pomstít se novinářům,“ uvedla v reakci Běloruská asociace novinářů, která Ščyrakovovou označila za profesionální reportérku s dlouholetou praxí. „Novinařina není zločin,“ zdůraznila organizace.

Verdikt odsoudila také Cichanouská. „Byla odsouzena na 3,5 roku jen za to, že dělala svou práci, byla odtržena od svého syna,“ napsala na sociální síti opoziční vůdkyně. Ščyrakovovou označila za politického vězně. Podle organizace Vjasna je v současné době v Bělorusku téměř 1500 politických vězňů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 1 hhodinou

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 3 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 3 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...