Pokud nebude Evropa dostatečně přítomná na západním Balkáně, budeme tam mít víc Ruska, řekl ČT prezident Severní Makedonie

7 minut
Prezident Severní Makedonie Stevo Pendarovski v rozhovoru pro ČT
Zdroj: ČT24

Na západním Balkáně bude sílit vliv Ruska a dalších autoritářských hráčů, pokud tam nebude dostatečně silná evropská přítomnost. V rozhovoru pro ČT to uvedl prezident Severní Makedonie Stevo Pendarovski, který ve středu končí svou třídenní návštěvu Česka. Během ní se sešel mimo jiné s prezidentem Petrem Pavlem, podle něhož chce Česko pomoct zlepšit dialog mezi Severní Makedonií a Bulharskem, aby se odstranily překážky možného vstupu země do Evropské unie. Integrace by podle Pavla měla zabránit destabilizaci regionu. Pendarovski podporu Česka ocenil.

„Nepřijel jsem sem žádat o podporu, protože tu na politické rovině dostáváme už dlouhodobě. Mohu s klidem říct, že v Bruselu je Česká republika jedním z největších a nejhlasitějších zastánců integrace západního Balkánu do euroatlantického hlavního proudu,“ řekl Pendarovski v rozhovoru pro ČT.

V Praze jste se potkal s českými lídry. S prezidentem, premiérem i s předsedy obou parlamentních komor. Co jste se od nich dozvěděl? Jak silná je jejich podpora?

Byl jsem velmi potěšen z toho, co jsem od nich slyšel. Jak od prezidenta, vlády i obou komor parlamentu. Setkal jsem se i s několika senátory. Všichni dali jasně najevo podporu, že bychom se měli připojit k Evropské unii co nejdříve. Byl jsem příjemně překvapen, když jsem viděl, jakou mají všichni znalost i těch nejmenších detailů našeho přístupového procesu, který je velmi složitý a jedinečný, protože se snažíme připojit se k Unii co nejdříve. Věděli o našich posledních neshodách se sousedním Bulharskem. Věděli i o našich předchozích problémech s Řeckem, takže se vyznají.

Ale podpora tu (v Česku) je velká, opakují to pravidelně. Dokonce i prezident na tiskové konferenci. Nemáme o Česku nejmenší pochyby. To, o co se snažíme jako země mým prostřednictvím na této cestě dosáhnout, je kromě silné ekonomické spolupráce, o které jsme se s místními lídry také bavili, tak s pomocí České republiky přesvědčit třeba některé nerozhodnuté členské státy Evropské unie, aby nečekaly na nějaké momentum, aby přijaly mezi sebe celý region západního Balkánu.

Například jako teď je ruská invaze na Ukrajinu nebo jako byla situace v letech 2015–2016, kdy byla velká migrační krize s miliony lidí procházejícími přes balkánskou trasu. A právě kvůli této krizi se balkánské země vrátily zpět mezi evropskou agendu. Nechceme, aby takové krizové problémy byly důvodem, proč by se o nás mělo opět mluvit v Evropské unii.

Proč o tom teď mluvím na svých cestách po Evropě, nejen teď s lidmi v Praze? Pokud Evropa nebude dostatečně přítomná v regionu, tak tam budeme mít více Ruska. Přibydou i další hráči z jiných regionů, kteří budou propagovat svůj autokratický způsob vládnutí. A my jsme přes více než čtyři dekády byli součástí bývalé Jugoslávie, tedy nedemokratického uskupení. A nechceme tuto zkušenost opakovat.

Když jsme byli součástí bývalého státu, tak jsme byli také součástí Hnutí nezúčastněných zemí. Něčím takovým jsme už unavení. Teď je módní mluvit o uskupení BRICS (skupina sdružující Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku – pozn. red.).

Co ale můžeme v takové organizaci najít? Jejím jediným společným jmenovatelem je nenávist vůči Spojeným státům americkým. To není dostatečný základ, proč se spojit s dalšími zeměmi jako je naše. Mluvíme o ekonomické prosperitě, vyšších životních standardech a lepším životu pro mladou generaci. Z celého regionu, nejen ze Severní Makedonie, odchází obrovské množství lidí. Chceme, aby tito lidé měli dobré příležitosti a možnosti. Chceme jim dát možnost, aby žili spokojeně ve své zemi. Ne, aby cestovali po světě a žádali lepší podmínky. Aby šli za štěstím ve své vlastní zemi. To vám BRICS nenabídne, to ví každý.

Předseda Evropské rady Charles Michel nedávno prohlásil, že země Evropské unie musejí být připravené na rozšíření Unie do roku 2030. Je to podle Vás možné? Nebo byste se radši připojili ještě dřív?

Je to možné, podle všech předpokladů. Pokud moje země tedy nebude opět čelit nějakým neočekávaným a nesmyslným překážkám. Pak je toto datum možné, nejen pro Severní Makedonii, ale pro všechny země západního Balkánu. Musíme mít terén odklizen od nelogických požadavků.

Je to každopádně dobré znamení, dobrá předzvěst bych dokonce řekl, že tato slova zaznívají od předsedy Evropské rady. Protože poprvé o tom mluví vrcholný představitel Unie. Říká a opakuje slova, která používali lídři západního Balkánu. O roku 2030 mluvíme dlouhodobě, jako o tom, kdy bychom se mohli připojit k Evropské unii. A je dobré, když slyšíme podobná slova i od lídra samotné Unie.

Tady v Praze jste se sešel i s místními Makedonci. Jak důležité je pro ně, aby se Severní Makedonie stala součástí Evropské unie?

Je to důležité, protože nejbystřejší, nejmladší a nejschopnější mladí lidé z Makedonie bohužel hledají lepší životní příležitost jinde. Mluvil jsem o demografickém nebezpečí pro Makedonii a naší snaze vstoupit do Evropské unie co nejdříve. Tyto dvě věci jdou ruku v ruce.

Jakmile budeme členy Evropské unie a zlepší se životní úroveň, velká řada lidí, včetně úspěšných podnikatelů, kteří žijí zde v České republice, by alespoň mohla uvažovat o investování ve své mateřské zemi nebo o návratu. Když porovnáme naši životní úroveň s Českou republikou nebo Slovenskem, nebo dokonce Velkou Británií, Německem, USA nebo Francií, nedá se to srovnávat. Nemám jim to za zlé, že odešli. Je to naše chyba, nás, politického vedení země, včetně současné vlády, které jsem členem, že jsme nebyli schopni z mnoha různých důvodů vytvořit lepší prostředí, aby mohli žít a pracovat ve své vlastní zemi místo toho, aby štěstí hledali jinde ve světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami
Načítání...