Severní Makedonie schválila kompromis s Bulharskem, může zahájit přístupové rozhovory s EU

Parlament Severní Makedonie schválil kompromisní dohodu, která má překlenout spor s Bulharskem blokujícím start přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Zahájit je může také Albánie, na kterou se bulharské veto rovněž vztahovalo. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela by jednání měla začít již příští týden, zřejmě se tak stane v Česku.

Kompromisní návrh nedávno skončeného francouzského předsednictví EU mimo jiné určuje, že Skopje včlení zmínku o bulharské menšině do ústavy. Zbývající bilaterální otázky mají být předmětem jednání mezi Skopjí a Sofií. Bulharsko výměnou za to stáhne své veto, kterým blokovalo zahájení přístupových rozhovorů svého souseda s EU.

Pro návrh po třídenní rozpravě ve stodvacetičlenném parlamentu hlasovalo 68 poslanců. Opozice v čele s nacionalistickou stranou VMRO-DPMNE dohodu odmítla s tvrzením, že podkopává identitu makedonského národa. Účastnila se také několikadenních protestů, které si vyžádaly zraněné mezi policisty i demonstranty. Dnešního hlasování se většina opozičních poslanců nakonec nezúčastnila.

„Dnešní hlasování severomakedonského parlamentu otevírá cestu k uspořádání mezivládní konference se Severní Makedonií příští týden,“ uvedl na Twitteru předseda Evropské rady Michel. Ten stejně jako šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v minulých dnech přijel do Skopje, aby zákonodárce osobně přesvědčil o údajných přednostech kompromisní dohody.

České předsednictví

Mezivládní konference, na níž budou podle stanice RFE/RL přístupové rozhovory formálně zahájeny, by se podle středečního vyjádření českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) měla uskutečnit v Česku, které je nyní předsednickou zemí Evropské unie.

Severní Makedonie musí podle dohody změnit ústavu, aby v ní byla explicitně zmíněna bulharská menšina. S ohledem na odpor opozice, která má 46 poslanců, bude pro vládu obtížné získat potřebnou dvoutřetinovou většinu. Ústavní změny jsou podle RFE/RL předpokladem pro konání druhé mezivládní konference, kterou rozhovory o vstupu do EU začnou fakticky.

Severní Makedonie je kandidátem na členství v EU již 17 let, kvůli odporu nejprve Řecka a poté Bulharska ale stále čeká na zahájení přístupových jednání. Dohoda z roku 2017 o změně názvu země z Makedonie na Severní Makedonii ukončila spor s Aténami, Sofia však v roce 2020 uplatnila právo veta kvůli historickým a jazykovým otázkám.

Albánie

Protože Unie zahájení rozhovorů se Severní Makedonií dříve spojila i s Albánií, postihovalo bulharské veto ve výsledku také ji. Albánský premiér Edi Rama v reakci na hlasování ve Skopje uvedl, že zahájení přístupových jednání nyní už nestojí nic v cestě.

Rama dával v posledních měsících najevo silné rozhořčení z přístupu evropských činitelů a zejména Bulharska, které podle něj svým vetem vůči Severní Makedonii na tři dlouhé roky „uneslo“ evropskou perspektivu Albánie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...