USA a Austrálie prohlubují bezpečnostní spolupráci, Washington pomůže Canbeře s výrobou raket

Spojené státy pomohou Austrálii vybudovat raketový průmysl. Podle agentury AFP to v sobotu po jednání v Brisbane uvedli ministři obrany obou zemí. Agentura Bloomberg napsala, že jde o další krok v prohlubování americko-australské bezpečnostní spolupráci ve snaze čelit čím dál asertivnější Číně.

Americký ministr obrany Lloyd Austin je spolu s šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem na návštěvě Austrálie v rámci každoročních ministerských jednání s jejich australskými protějšky Penny Wongovou a Richardem Marlesem.

„Doufáme, že výroba raket bude v Austrálii zahájena během příštích dvou let v rámci kolektivní průmyslové základny mezi našimi dvěma zeměmi,“ citovala Marlese agentura AFP. Podle Marlese nebyl vztah mezi oběma zeměmi nikdy lepší, než je dnes. Ministryně Wongová Spojené státy označila za „nejbližšího strategického partnera“.

Prohloubení spolupráce zahrnuje častější nasazení amerických ponorek v Austrálii, pravidelné střídání plavidel americké armády a spolupráci při výrobě řízených střel, oznámili v sobotu v Brisbane ministři obrany obou zemí. V rámci projektu se budou v Austrálii vyrábět salvové raketomety. Austin podle agentury Reuters upřesnil, že by to mohlo být do roku 2025.

Dlouhodobé spojenectví

Spojené státy podle agentury AFP hodlají s Austrálií spolupracovat na rozvoji jejího začínajícího domácího raketového průmyslu s cílem zajistit v budoucnu spolehlivý dodavatelský řetězec pro vlastní ozbrojené síly. Ruská agrese proti Ukrajině zatížila vojenské dodavatelské řetězce v USA a postupně snížila zásoby raket a další munice.

Od roku 2021 se také výrazně prohloubila spolupráce mezi USA a Austrálií ve snaze čelit rostoucí asertivitě Číny. Ačkoliv je Čína pro Austrálii největším obchodním partnerem, Washington a Canberru pojí dlouholeté spojenectví. Obě země jsou také spolu s Kanadou, Novým Zélandem a Spojeným královstvím členy aliance pro sdílení zpravodajských informací Five Eyes.

Austrálie, USA a Velká Británie v roce 2021 uzavřely nový bezpečnostní pakt známý jako AUKUS, na jehož základě Londýn a Washington Canbeře do roku 2030 pomohou vybudovat a udržovat flotilu ponorek s jaderným pohonem. Součástí dohody je také spolupráce v bádání ve strategicky významných oblastech, včetně kyberbezpečnosti a umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 20 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 24 mminutami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdských jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 26 mminutami

Macron zvažuje, že požádá EU o kroky proti Trumpovým clům kvůli Grónsku

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
14:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 3 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...