Stabilní Ukrajina pomůže Evropě k růstu, říká Zelenskyj. USA slíbily miliardy na obnovu země

5 minut
Zpravodaj ČT Dolanský: Některé firmy mají strach na Ukrajině investovat
Zdroj: ČT24

Spojené státy poskytnou Ukrajině dalších 1,3 miliardy dolarů (28,3 miliardy korun) na nápravu válečných škod a obnovu energetické sítě. Šéf americké diplomacie Antony Blinken to oznámil na konferenci o obnově země v Londýně. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na dálku zdůraznil, že stabilní Ukrajina pomůže růstu evropské ekonomiky a bude klíčovým dodavatelem „čisté energie“. Britský premiér Rishi Sunak na konferenci hovořil o potřebě zapojit do rekonstrukce země soukromé firmy.

Dvoudenní akce konaná v Londýně navazuje na loňský první ročník konference o obnově Ukrajiny, kterou hostilo švýcarské Lugano. Cílem je mobilizovat finance a připravit mechanismy pro očekávanou rekonstrukci válkou zničené země, která si zřejmě vyžádá stovky miliard dolarů.

„Musíme se přesunout od shody ke skutečným projektům. Je zde ukrajinská delegace a bude prezentovat konkrétní věci, které navrhujeme dělat společně,“ citovala z úvodního videoprojevu Zelenského agentura Reuters.

Zelenskyj dlouze hovořil o potenciálu, který by podle něj prosperující, demokratická Ukrajina přinášela pro stabilitu a ekonomický růst Evropy. Mluvil například o roli, kterou by jeho země mohla sehrát v ekologické transformaci hospodářství, přičemž prohlásil, že Ukrajina bude klíčovým dodavatelem „čisté energie“. Také zmínil přírodní zdroje, jako je lithium, a potenciál své země v hutnictví.

Kyjev se dočká významné finanční pomoci od Washingtonu. „Poskytneme více než 1,3 miliardy dolarů v dodatečné pomoci,“ citovala Blinkena agentura Reuters. Na obnovu energetické infrastruktury je určených 520 milionů dolarů (11,3 miliardy korun) z nového asistenčního balíku. Zbytek peněz má pomoci s modernizací přístavů nebo železnic a také s digitalizací úředních procesů.

„Dokud bude Rusko pokračovat v ničení, budeme zde, abychom pomáhali Ukrajině s rekonstrukcí. Rekonstrukcí životů, rekonstrukcí vlastní země, rekonstrukcí vlastní budoucnosti,“ prohlásil Blinken.

Americký Kongres dosud na pomoc ukrajinské vládě a humanitární operace na Ukrajině vyčlenil něco přes 40 miliard dolarů (870 miliard korun).

Londýnská konference se věnuje mimo jiné otázce, jak na Ukrajinu přitáhnout investice soukromé sféry, které jsou podle politických lídrů nezbytně nutné. Brzdí je však skutečnost, že Rusko po téměř 16 měsících pokračuje ve válečných operacích a jeho síly téměř každý den ostřelují ukrajinská města.

Sunak chce pomoci firmám s investováním

Britský premiér Sunak v projevu oznámil vytvoření „rámce pro válečné pojištění rizika“, který má pomoci firmám investovat na Ukrajině. Také uvedl, že více než čtyři sta firem ze 38 zemí se přihlásilo do oddělené iniciativy, prostřednictvím níž mohou podniky slíbit podporu rekonstrukci.

Londýn zároveň oznámil poskytnutí dodatečných 240 milionů liber (přes 6,5 miliardy korun) na humanitární pomoc a podporu obnovy a reforem na Ukrajině.

Oznámení o dodatečné finanční podpoře a výzvy směrem k soukromému sektoru přicházely také od dalších účastníků konference včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Ta vystoupila den poté, co oznámila plán poskytnout dalších 50 miliard eur (téměř 1,2 bilionu korun) v rámci finanční pomoci Ukrajině v příštích čtyřech letech. Podpora bude podle ní financovaná z unijního rozpočtu, z půjček a „časem ze zisků ze zablokovaných ruských aktiv“.

Konference v Londýně se účastní více než tisícovka představitelů veřejné a soukromé sféry. Česko ve středu zastupuje ministr zahraničí Jan Lipavský, který promluví v panelu k podmínkám investování do obnovy Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 32 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...