Biden spustil kampaň za znovuzvolení. Američany žádá o možnost „dokončit práci“

Americký prezident Joe Biden definitivně potvrdil, že se bude v roce 2024 ucházet o znovuzvolení. Po týdnech spekulací v úterý zahájil předvolební kampaň zveřejněním tříminutového klipu, v němž hovoří o „extremismu“ Republikánské strany pod vedením exprezidenta Donalda Trumpa a o potřebě postavit se za demokracii a základní svobody. Jako jeho viceprezidentka opět bude kandidovat Kamala Harrisová, napsala agentura Reuters.

„Každá generace zažívá okamžik, kdy se musela postavit za demokracii. Postavit za své základní svobody. Jsem přesvědčen, že tohle je ten náš,“ uvedl osmdesátiletý politik Demokratické strany Biden. Zároveň vyzval Američany, aby mu pomohli dokončit práci zahájenou v současném volebním období.

„Otázka, které čelíme, je to, zda v příštích letech budeme mít více svobody, nebo méně, více práv, nebo méně,“ řekl prezident ve videu. Kandidaturu oznámil přesně čtyři roky poté, co vstoupil do kampaně před minulými prezidentskými volbami. Tehdy jeho předvolební klip začínal pasáží o krvavém protestu krajní pravice ve státě Virginie a také tentokrát Biden na úvod zmiňuje, proti čemu se chce jasně vymezit.

Video začíná záběry z předloňského vpádu Trumpových stoupenců do sídla Kongresu a následně upozorňuje na restriktivní kroky republikánů napříč USA kolem přístupu k potratům, náplně školní výuky i účasti ve volbách.

„Po celé zemi se extremisté MAGA (zkratka Trumpova hesla ‚učiňme Ameriku zase skvělou‘, pozn. red) spojují, aby napadli tyto základní svobody,“ prohlásil Biden. „Když jsem kandidoval na prezidenta před čtyřmi lety, řekl jsem, že jsme v bitvě o duši Ameriky. To stále platí,“ pokračoval.

Biden by se příští rok v listopadu mohl znovu utkat s Trumpem, kterého průzkumy aktuálně favorizují na zisk nominace Republikánské strany. Současný šéf Bílého domu mezitím ve vlastní straně nečelí žádným „vážným rivalům“, píše agentura AP, a má tak před sebou hladkou cestu k opětovné nominaci. 

Bidenova administrativa

V rozhodující fázi volby by nicméně mohl čelit těsnému souboji. Průzkumy veřejného mínění už déle než rok ukazují, že mírná většina Američanů jeho úřadování neschvaluje, přičemž v poslední době se Bidenova popularita pohybuje lehce nad čtyřiceti procenty, podobně, jako tomu bylo u Trumpa ve stejné fázi jeho mandátu. Biden, který byl už v roce 2020 nejstarším politikem zvoleným do prezidentské funkce v dějinách USA, zároveň čelí pochybnostem ohledně schopnosti plnohodnotně vykonávat funkci.

Podle AP prezident spoléhá na to, že nad těmito obavami ohledně vysokého věku nakonec převáží jeho zkušenosti z desítek let ve vrcholné politice a legislativní úspěchy z uplynulých dvou let. Bidenova administrativa má za sebou trio velkých legislativních balíčků, které přinesly nejdříve masivní sociální opatření spojená s pandemií nemoci covid-19 a později rozsáhlé investice do infrastruktury nebo boje proti klimatickým změnám.

Nejambicióznější plány se mu však při nejtěsnější možné většině v Senátu nepodařilo prosadit, když v lednu republikáni převzali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, znamenalo to definitivní zablokování prezidentovy agendy v Kongresu. 

Republikánská strana na jeho oznámení reagovala vlastním klipem sestávajícím z obrázků vygenerovaných umělou inteligencí. Ilustrují katastrofické scénáře, které by podle republikánů v případě Bidenova znovuzvolení nastaly, včetně čínského útoku na Tchaj-wan nebo kolapsu města San Francisco kvůli „eskalaci zločinu a fentanylové krize“.

Amerikanista Jan Beneš z Filozofické fakulty Ostravské univerzity řekl, že nejdůležitějším faktorem bude, kdo bude proti Bidenovi stát. Pokud opět Donald Trump, tak volby nebudou o Bidenovi, jeho věku a úspěších či neúspěších, ale zase půjde o referendum o Donaldu Trumpovi, míní.

Beneš v pořadu Horizont ČT24 připomněl, že vždy rozhoduje hospodářský stav země. Biden má za sebou vysokou inflaci a neúspěšné stažení z Afghánistánu. Na druhou stranu dokázal prosadit několik ekonomických balíčků.

8 minut
Horizont ČT24: Joe Biden potvrdil kandidaturu na příští rok
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel je na návštěvě Ukrajiny

Prezident Petr Pavel dorazil na návštěvu Ukrajiny. Program zahájil ve Lvově na západě napadené země. Sešel se už s předsedou tamní vojenské správy. Jde už o třetí Pavlovu návštěvu Ukrajiny od jeho nástupu do úřadu. Během cesty se očekává Pavlovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:17Aktualizovánopřed 6 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 11 mminutami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 14 mminutami

Spojené státy tlačí na Mexiko, aby umožnilo jejich silám bojovat s kartely, píše NYT

Spojené státy zintenzivňují tlak na Mexiko ve snaze získat povolení ke společným vojenským zásahům proti fentanylovým laboratořím na mexickém území, napsal s odkazem na americké činitele deník The New York Times (NYT). Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová přitom již dříve tento týden po rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem vyloučila možnost, že by USA v Mexiku prováděly operace namířené proti drogovým kartelům, připomněla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pentagon k útoku v Karibiku použil letadlo maskované za civilní, píše deník

Pentagon použil při svém prvním útoku na loď v Karibském moři letadlo upravené tak, aby vypadalo jako civilní. Chyběl na něm vojenský nátěr a munici přepravovalo uvnitř trupu, nikoli viditelně pod křídly, uvedli pro server The New York Times (NYT) američtí představitelé seznámení se situací. Válečné právo zakazuje maskovat vojáky jako civilisty k útoku na nepřítele.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...