Bulharské volby vyhrál středopravicový blok expremiéra Borisova

Předčasné parlamentní volby v Bulharsku vyhrál blok vedený středopravicovou stranou Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého premiéra Bojka Borisova. V koalici se Svazem demokratických sil (SDS) získala 26,5 procenta hlasů. Těsně druhá skončila s 24,5 procenta hlasů reformní koalice Pokračujeme ve změně (PP) a Demokratické Bulharsko (DB), které vede expremiér Kiril Petkov.

V pondělí večer výsledky oznámila ústřední volební komise po sečtení sta procent odevzdaných hlasů. Volební účast činila 40,6 procenta oprávněných voličů, což je o zhruba dva procentní body více než při posledních volbách z října 2022.

Vůbec poprvé se třetí nejsilnější stranou stala proruská krajně pravicová strana Obrození, která získala 14,2 procenta hlasů, tedy o zhruba čtyři procentní body více než v posledních volbách.  

Hnutí za práva a svobody (DPS), které zastupuje zájmy bulharských Turků, podpořilo 13,7 procenta voličů a Bulharskou socialistickou stranu (BSP), nástupkyni kdysi mocné komunistické strany, 8,9 procenta. Se 4,1 procenta hlasů do parlamentu proniklo také populistické uskupení Je takový národ (ITN), u kterého prognózy předpokládaly konec v zákonodárném sboru. 

Komplikované povolební vyjednávání

Výsledek voleb podle zpravodajských agentur nasvědčuje tomu, že Bulharsko znovu čekají zdlouhavá povolební vyjednávání. Kvůli osobním antipatiím, jež k sobě chovají lídři hlavních politických stran, je vznik stabilní vlády podle analytiků nepravděpodobný. 

Reformě-protikorupční blok stran PP a DB obviňuje GERB, že během deseti let, kdy byla strana u moci, dopustila, aby v nejchudší zemi EU rozbujela korupce a organizovaný zločin. To ale Borisov odmítá. Někteří voliči do Borisova, považovaného za veterána bulharské politiky, vkládají naději, že by v zemi dokázal zajistit určitou míru stability v době vysoké inflace a nejistoty vyvolané válkou na Ukrajině. Nicméně PP a DB koalici s GERB zcela vylučují.

Řada komentátorů je proto k možnosti překonání vleklé politické krize v Bulharsku skeptická. „Nejpravděpodobnějším výsledkem voleb zůstává přechodný technokratický kabinet, nebo další (šesté) předčasné volby,“ uvedl Andrius Tursa z poradenské společnosti Teneo zabývající se politickými riziky.

V Bulharsku se konaly už páté volby za poslední dva roky a není jisté, že z nedělního hlasování vzejde stabilní vláda. V uplynulých letech Bulharsko řídily technokratické vlády jmenované prezidentem Rumenem Radevem. V nejbližších týdnech Radev pověří lídra strany, která získala nejvíce hlasů, aby zahájil koaliční jednání s cílem sestavit příští kabinet. Oficiální výsledky se očekávají později v tomto týdnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za loňským požárem nákupního centra ve Varšavě stálo Rusko, tvrdí Tusk

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby, oznámil v neděli večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Podle něj se jednalo o součást Moskvou vedené takzvané hybridní války.
před 2 hhodinami

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Albánii skončily parlamentní volby, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známý do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra přednesl modlitbu a vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Funkce se oficiálně ujme přesně týden po inaugurační mši.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 17 hhodinami
Načítání...