Američané vyšetřují Credit Suisse a UBS v souvislosti s protiruskými sankcemi, píše Bloomberg

Americké úřady vyšetřují švýcarské banky Credit Suisse a UBS, zda nepomáhaly ruským oligarchům vyhnout se sankcím, píše s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg. Americké ministerstvo financí podle ní rozeslalo předvolání i zaměstnancům některých velkých amerických bank.

Americký úřad se obrátil s žádostí o informace do Švýcarska ještě předtím, než se banka UBS o víkendu dohodla, že konkurenční Credit Suisse převezme. Ministerstvo spravedlnosti podle jednoho ze zdrojů zjišťuje, kteří zaměstnanci bank jednali s klienty, na které se vztahují sankce, a jak byli tito klienti v posledních několika letech prověřováni. Bankéři a poradci pak mohou být podrobeni dalšímu vyšetřování, aby se zjistilo, zda neporušili nějaké zákony.

Credit Suisse se předtím, než západní země po invazi na Ukrajinu zavedly sankce, na bohaté Rusy zaměřovala. V době největšího rozmachu banka spravovala pro ruské klienty více než 60 miliard dolarů (1,3 bilionu korun), které Credit Suisse generovaly roční výnosy mezi 500 a 600 miliony dolarů.

V době, kdy banka loni v květnu ukončila své podnikání s jednotlivými ruskými klienty, pro ně Credit Suisse držela asi třiatřicet miliard dolarů, což je o polovinu více než UBS. A to přesto, že je podnikání této společnosti v oblasti správy majetku rozsáhlejší.

Postihy za porušení sankcí

Americké ministerstvo spravedlnosti loni zřídilo pracovní skupinu KleptoCapture, která má prosazovat sankce proti bohatým Rusům napojeným na ruského vůdce Vladimira Putina. Vláda USA jim od té doby zabavila řadu jachet, soukromých letadel a luxusních nemovitostí.

Banky mohou za porušení amerických sankcí čelit vážným postihům. Francouzská BNP Paribas byla v roce 2014 nucena zaplatit téměř devět miliard dolarů poté, co se přiznala americkým úřadům, že zpracovávala transakce pro sankcionované súdánské, íránské a kubánské subjekty.

V roce 2019 britská Standard Chartered Bank zaplatila více než miliardu dolarů za urovnání vyšetřování ministerstva spravedlnosti, ve kterém se bývalý zaměstnanec banky přiznal ke spiknutí souvisejícímu s porušením amerických sankcí vůči Íránu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 5 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...