Pekarová Adamová jednala v Jižní Koreji o automobilovém průmyslu. Na poloostrově mezitím roste napětí

3 minuty
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová navštívila Jižní Koreu
Zdroj: ČT24

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v Jižní Koreji jednala o spolupráci obou zemí v automobilovém průmyslu či o moderních technologiích. V Soulu se sešla s premiérem Han Dok-soem i se svým jihokorejským protějškem Kim Čin-pchjoem. Návštěva probíhá na pozadí silného vyostření napětí na Korejském poloostrově.

Česká delegace jednala v Jižní Koreji o rozvoj tradičních odvětví spolupráce mezi oběma zeměmi, například o automobilovém průmyslu. V ČR působí například jihokorejská automobilka Hyundai nebo výrobce pneumatik Nexen Tire. Předmětem debat byla také energetika. „Ale také oblast ICT a všech moderních technologií, umělé inteligence,“ řekla Pekarová.

Jižní Korea je od roku 2015 první strategický spojenec v Asii a dnes už třetí největší mimoevropský obchodní partner, uvedl zvláštní zpravodaj ČT Jakub Szántó. Jižní Korea je pro Českou republiku jedním z mála záchytných bodů na mapě Dálného východu. Zatímco vzájemný obchod s výrazným převisem korejského dovozu se vrací na předcovidovou úroveň, ruská agrese otevřela brány další spolupráci.

Mise se účastní firmy například z oboru nanotechnologií, inovací ve zdravotnictví, umělé inteligence, informačních technologií či energetiky. V pátek se setkají s významnými korejskými firmami v Pusanu.

Na úvod vzájemného setkání připomněl předseda Národního shromáždění Jižní Koreje Kim Čin-pchjo ruskou agresi na Ukrajině a pomoc Česka. „Na příkladu Ukrajiny vidíme, jak je nepřijatelné, aby jakákoliv jiná země omezovala svobodu jiného suverénního státu,“ uvedl. Předsedkyně české sněmovny pak připomněla důležitost ochrany kyberprostoru.

Severokorejské testy a příprava jihokorejského cvičení

Před příjezdem šéfky české sněmovny došlo k dalšímu vyostření napětí ve vztazích na Korejském poloostrově. Komunistická Severní Korea před několika dny odpálila mezikontinentální balistickou střelu, další rakety následovaly tento týden ve středu. Během uplynulého víkendu pak Severokorejci uspořádali cvičení svých jaderných sil.

„Severní Korea tím demonstrovala, že má k dispozici taktické jaderné kapacity. Klíčové je taky to, jak moc komplexní byl poslední úspěšný test raket,“ popsal jihokorejský analytik Jang Uk. Jižní Korea na komunistické provokace reagovala vyhlášením nových sankcí, tamní armáda navíc zahájila méně obvyklé manévry s ostrou municí.

Jihokorejci spoléhají na pomoc z USA

Cvičení by se měli společně s jihokorejskou armádou zúčastnit také britští a američtí vojáci. V Jižní Koreji působí na 29 tisíc vojáků obou mocností, jihokorejským kolegům mají pomáhat se zajištěním bezpečnosti země.

Politické vedení jižní části poloostrova mluví v souvislosti s jadernými zbraněmi KLDR o potřebě vlastního jaderného arsenálu, údajně pro potřeby zastrašení. „Pokud nás americký deštník dostatečně neuchrání před atomovým arsenálem Severní Koreje, budeme se muset spolu s Japonskem jadernými zbraněmi vybavit,“ tvrdí předseda Národního shromáždění Jižní Koreje Kim Čin-pchjo.

Spojené státy své jaderné zbraně z regionu stáhly v roce 1991, krok popsaly jako gesto dobré vůle před možným sjednocením. Navzdory tvrdým mezinárodním sankcím severokorejský režim vyrobil od devadesátých let na čtyři desítky atomových pum.

Pozorovatelé varují, že pokud pod tlakem agresivního severního souseda Jižní Korea spustí vlastní vojenský atomový program, naroste hrozba nového závodu ve zbrojení, tentokrát jaderného. Navíc ve středu strategické oblasti Indopacifiku, kde se stále silněji střetávají ambice Ameriky a Číny.

Markéta Pekarová Adamová v Jižní Koreji
Zdroj: ČTK/PR/Twitter / Markéta Pekarová Adamová

Cesta na Tchaj-wan

V sobotu se Pekarová Adamová přesune na Tchwaj-wan. Na asijské misi ji doprovází rozsáhlá skupina podnikatelů čítající stovku zástupců českých firem. V Tchaj-peji čeká na účastníky mise setkání Česko-tchajwanské podnikatelské rady.

Součástí programu bude také veletrh Smart City Summit & Expo. Veletrh je podle Svazu průmyslu nejvýznamnější akcí svého druhu v ICT v asijsko-pacifickém regionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...