Putinova propaganda rehabilitovala Stalina. Za velikého vůdce ho považuje polovina Rusů

Horizont ČT24: Ruská nostalgie po Stalinovi (zdroj: ČT24)

Sedmdesát let po smrti jednoho z nejkrutějších diktátorů v dějinách zažívá v Rusku kult Josifa Vissarionoviče Stalina nebývalé vzkříšení. Za velikého vůdce ho označuje polovina společnosti a Putinův režim oficiálně přirovnává vlastní agresi proti Ukrajině ke Stalinově osvoboditelskému boji proti nacismu za druhé světové války.

„Náš prezident je velmi praktický člověk. Využívá všechno, co se mu zrovna hodí. Byl demokrat a liberál, prozápadní a pro-NATO, a proti-NATO a byl i členem komunistické strany, pokud si to nepletu,“ prohlásila ruská politoložka Jekatěrina Schulmannová.

Ruský vůdce Vladimir Putin se hlásí k dědictví ruských carů. Josifa Stalina hodnotí odměřeně – chválí za vůdcovské vedení v takzvané „velké vlastenecké válce“ (SSSR tak označoval boje na východní frontě), ale politiku na domácí půdě označuje za totalitní.

Jak se ale zdá, právě ona nostalgie po někdejším vůdci teď Putinovu režimu nahrává a podle politoložky Schulmannové ruský stát aktivně organizuje a podporuje stalinskou propagandu.

„Bohužel vidíme, že nacistická ideologie ve své nové podobě a manifestaci opět bezprostředně ohrožuje bezpečnost naší země. Znovu a znovu musíme odrážet agresi kolektivního Západu,“ prohlásil Putin v únoru.

V rámci kampaně takzvané ruské speciální vojenské operace, jak stávající propaganda označuje válečnou agresi proti Ukrajině, Putinův režim vykresluje invazi jako boj proti nacismu, který Josef Stalin nedokončil během druhé světové války.

Vnímání Stalina v Rusku (květen 2021)
Zdroj: ČT24

Více než polovina Rusů vidí Stalina jako velkého vůdce

V květnu roku 2021 ruské průzkumné středisko Levada zjistilo, že Stalina za velkého vůdce považuje celkem šestapadesát procent dotázaných Rusů. Nesouhlasilo čtrnáct procent. „Zachránil naši zemi v těžkých časech. Ubránil Sovětský svaz před kolapsem, aby v něm bylo lidem dobře. Mám vůči němu jen dobré pocity,“ uvádí například Moskvan Daniel. 

„Na jednu stranu můžeme (Stalinovi) poděkovat za vítězství. Ale na druhou stranu pro mě představuje něco negativního kvůli všem těm mrtvým – popravy, exekuce, vyhnanství, zakazování umění a podobně,“ komentovala Moskvanka Madina.

Vzpomínka na Josifa Stalina stále žije v jeho rodném městě Gori v centrální Gruzii. „Mládež změnila názor ohledně Stalina, ale znám v Gori rodiny, které stále mají na zdi jeho portrét,“ řekl obyvatel města Tsotne Gagiašvili.

Hladomor na Ukrajině byl genocida, tvrdí evropské státy

Smrt si pro Stalina přišla 5. března roku 1953. Po nuceném veřejném oplakávání otce národa – jak bylo vůdci v Sovětském svazu přezdíváno – přišlo období destalinizace. O zločinech, udavačství, gulagu nebo Katyni se ale mluvit přesto nezačalo. 

Historici připisují diktátorovi také hladomor na Ukrajině, který ve třicátých letech minulého století připravil o život odhadem až devět milionů lidí. Některé západní země včetně Česka na konci loňského roku uznaly tuto tragédii za genocidu.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruský režim v současné válce oprášil genocidní praktiky Josifa Stalina.