Izraelci před Knesetem protestovali proti soudní reformě

3 minuty
Události: Protesty v Izraeli proti soudní reformě
Zdroj: ČT24

Před izraelským parlamentem, který měl v pondělí v prvním čtení hlasovat o části kontroverzní soudní reformy, se sešli demonstranti. Podle listu Haaretz jich bylo odhadem sto tisíc. Někteří Izraelci tam zamířili z protestu v Tel Avivu. Nesouhlas se rozhodli vyjádřit lidé i na dalších místech v zemi, napsal deník The Jerusalem Post. Podle něj ráno demonstrující zablokovali některé silnice včetně té, která vede na Ben Gurionovo mezinárodní letiště. Skupiny lidí se ráno také posadily před domy několika vládních poslanců, aby nemohli odjet do parlamentu.

Deník Haaretz v pondělí po poledni zveřejnil video, na němž bylo okolí parlamentu v Jeruzalémě zaplněné davy lidí mávajícími izraelskými vlajkami. Protivládní akce se konaly i v dalších městech. Server The Times of Israel ráno napsal, že tisíce rodičů se svými dětmi manifestují před školami v různých částech země.

Policie v Jeruzalémě postavila okolo budovy parlamentu zábrany a posílila nasazení v ulicích. Několik demonstrantů bylo v pondělí zadrženo kvůli blokádám silnic, napsal The Jerusalem Post. Ministr národní bezpečnosti Ben-Gvir kritizoval policii, že blokádám nezabránila. „Svoboda slova ano, anarchie ne. Musíme zachovat chod země a nedovolit anarchistům, aby ji paralyzovali,“ řekl.

Premiér Benjamin Netanjahu v pondělí poslancům své strany Likud řekl, že „protestující pošlapávají demokracii“ a „nerespektují výsledky voleb“, napsal deník Haaretz s odkazem na poslankyni Likudu.

Obavy o demokracii

Parlament má hlasovat o první části soudní reformy. Schvalovat má v prvním čtení část týkající se jmenování soudců nejvyššího soudu. Podle reformy by nad jmenováním získala kontrolu vládní koalice. Další část návrhu má zamezit tomu, aby nejvyšší soud mohl blokovat zákony označované za „základní zákony“, tedy ty, jež nahrazují ústavu, kterou Izrael nemá, připomněla AP. A parlament by měl získat pravomoc přehlasovat stanovisko nejvyššího soudu nadpoloviční poslaneckou většinou.

Kritici reformy se také obávají, že vláda tak bude moci označit za „základní zákon“ jakoukoliv legislativu a omezí vliv nejvyššího soudu na ni. Někteří tvrdí, že reforma pomůže i premiérovi Benjaminu Netanjahuovi v jeho trestním stíhání kvůli korupci. Netanjahu vinu v procesech odmítá a reformu hájí s tím, že je nutná k omezení aktivistických soudců, kteří podle něj zasahují do výkonné moci.

Návrh vládní koalice, v níž jsou zastoupeny i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, je předmětem kritiky ze širokého spektra a mnozí se obávají o izraelskou demokracii. Například někdejší šéf izraelské tajné služby Mossad Tamir Pardo řekl, že by rozsáhlé reformy posunuly Izrael směrem k diktatuře.

„Vláda předkládá k prvnímu hlasování dva zákony, které zruší demokracii v Izraeli,“ řekl na pondělním jednání své strany opoziční lídr a do loňského prosince premiér Jair Lapid. Podle něj v pondělí večer udělá Izrael první krok k nedemokratickému státu. Lapid rovněž obvinil vládní koalici z odmítání dialogu a z šíleného běhu k ukvapené a nezodpovědné legislativě. „Neproběhla žádná skutečná diskuse o strašných škodách, které tato legislativa způsobí ekonomice a živobytí nás všech, ani o nebezpečí pro (izraelskou) bezpečnost či o tom, že se tím rozděluje izraelský lid,“ dodal.

„Otcové zakladatelé (Státu Izrael) si nepředstavovali, že bychom měli mít nedemokratický režim. Věděli, že demokracie není jen o sčítání hlasů voličů, ale i o naslouchání jim. Dnes, premiére Benjamine Netanjahu, nenasloucháte voličům,“ vzkázal předsedovi vlády další opoziční lídr Benny Ganc.

Jenže o demokracii mluví i vládní politici. „Jsme strana, která respektuje demokracii. Chceme, aby i systém výběru soudců byl demokratický a aby volby měly nějaký vliv na směřování státu,“ uvedl předseda ústavního soudu Simcha Rothman.

Hledání kompromisu

Rovněž izraelský prezident Jicchak Herzog už dříve vyzval vládu, aby se schvalováním reformy počkala a hledala kompromis s opozicí. Také americký velvyslanec v Izraeli Tom Nides o víkendu uvedl, že vláda by měla přibrzdit a hledat shodu na reformě, jejíž návrh v nynější podobě mohl ohrozit demokratické fungování izraelských institucí.

Zpravodaj ČT v Izraeli David Borek podotkl, že se liší procedurální přístupy k tomu, jak ke kompromisu dospět. „Opozice požaduje, aby v rámci takového kompromisního vyjednávání byl přerušen stávající legislativní proces, zatímco vládní koalice ho nechce přerušit a hodlá případné kompromisy zapracovat až do toho už nyní rozběhnutého legislativního procesu. A na tom se obě strany zasekly,“ vysvětlil Borek.

Upozornil také, že průzkumy veřejného mínění, na které podle něj Netanjahu dá, ukazují, že ani mezi voliči pravicové vládnoucí koalice není podpora pro předlohu ve stávající navrhované podobě stoprocentní. „Čili kompromis opravdu není vyloučen,“ řekl zpravodaj.

4 minuty
David Borek hovořil o izraelských protestech
Zdroj: ČT24

Nesouhlas s justiční reformou zasáhl i finanční a ekonomické srdce Izraele. Mnohé firmy v Tel Avivu oznamují, že uvažují o stažení svých investic a o přesídlení do jiné země. Spor také daleko přesahuje dimenze vnitropolitické hádky. Spojené státy totiž naznačily, že izraelská vláda by měla ubrat tempo a hledat kompromis. A bez podpory Washingtonu může být diplomatická pozice Izraele ohrožena.

Proti návrhu soudní reformy se konaly velké demonstrace od začátku ledna každou sobotu v Tel Avivu, posléze se rozšířily do dalších měst Izraele. Podobný protest se v Jeruzalémě konal už před týdnem, kdy se ho podle organizátorů účastnilo na sto tisíc lidí, jiné zdroje psaly o sedmdesáti až osmdesáti tisících demonstrantů u sídla parlamentu. Podle AP šlo minulý týden o největší demonstraci v zemi za několik let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EK povolila Česku podpořit téměř miliardou eur strategická odvětví

Evropská komise (EK) povolila České republice uvolnit ve formě státní podpory 960 milionů eur (24 miliard korun) na podporu investic do strategických odvětví. Peníze mají usnadnit přechod na klimaticky neutrální hospodářství. Podpora se bude udílet ve formě přímých grantů a je určena podnikům všech velikostí.
před 4 mminutami

„Bezohledné.“ Představitelé OSN odsuzují izraelské údery v Gaze

Izraelské údery v Pásmu Gazy jsou bezohledné a je třeba okamžitě obnovit příměří. V úterý to podle agentury Reuters v prohlášení uvedl Muhannad Hadi, který je koordinátorem Organizace spojených národů (OSN) pro okupovaná palestinská území. Jemenští povstalci hútíové noční bombardování odsoudili a pohrozili obnovením útoků na komerční lodě v Rudém moři. Spojené státy americké kroky Jeruzaléma naopak podpořily.
11:21Aktualizovánopřed 33 mminutami

Ze stanice v Antarktidě zazněla prosba o pomoc kvůli údajné výhružce smrtí

Z vědeckého týmu z jihoafrické základny Sanae IV v Zemi královny Maud v Antarktidě zazněla prosba o pomoc poté, co jeden z jeho členů údajně vyhrožoval svému kolegovi, že ho zabije. To podle médií vyvolalo strach, protože kvůli malým prostorům stanice a okolnímu nehostinnému prostředí se situace může ještě více vyostřit a může být ohrožena bezpečnost výzkumníků.
před 34 mminutami

Izraelské údery zabily čtyři vládní činitele Hamásu. Hnutí mluví o stovkách obětí

Při izraelských úderech v Pásmu Gazy byli v noci zabiti čtyři vysoce postavení představitelé vlády teroristického hnutí Hamás včetně Isáma Dálise, jenž zastával funkci podobnou premiérovi, a ředitele vnitřní bezpečnostní služby. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na prohlášení hnutí. Celkový počet obětí stoupl podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem na 413.
05:32Aktualizovánopřed 54 mminutami

Dvojice astronautů se po neplánovaně dlouhém pobytu na ISS vrací k Zemi

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se v úterý odpoutal modul Crew Dragon s dvojicí amerických astronautů, kteří se po devíti měsících vracejí na Zemi. Měli přitom na ISS původně strávit jen několik dní.
před 1 hhodinou

Zemřel poslední letec RAF, který bojoval v bitvě o Británii

Ve věku 105 let zemřel John Hemingway, považovaný za posledního dosud žijícího pilota britského Královského letectva (RAF), který se zúčastnil v roce 1940 bitvy o Británii. Je to konec jedné éry, okomentovala v úterý BBC Hemingwayův pondělní skon.
před 3 hhodinami

Ukončit financování Svobodné Evropy je od USA krátkozraké, soudí Jourová

Rozhodnutí vlády USA ukončit financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) považuje bývalá místopředsedkyně Evropské komise a současná prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová za krátkozrakou politiku. V Interview ČT24 uvedla, že nastala doba, aby si Evropa ujasnila své možnosti směrem k této stanici. Podobně by měl starý kontinent hrát větší roli ve své obraně a bezpečnosti, je přesvědčena.
před 6 hhodinami

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren. Chystaný hovor v pondělí potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, k jeho obsahu se však nechtěl vyjádřit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...