Izraelci před Knesetem protestovali proti soudní reformě

3 minuty
Události: Protesty v Izraeli proti soudní reformě
Zdroj: ČT24

Před izraelským parlamentem, který měl v pondělí v prvním čtení hlasovat o části kontroverzní soudní reformy, se sešli demonstranti. Podle listu Haaretz jich bylo odhadem sto tisíc. Někteří Izraelci tam zamířili z protestu v Tel Avivu. Nesouhlas se rozhodli vyjádřit lidé i na dalších místech v zemi, napsal deník The Jerusalem Post. Podle něj ráno demonstrující zablokovali některé silnice včetně té, která vede na Ben Gurionovo mezinárodní letiště. Skupiny lidí se ráno také posadily před domy několika vládních poslanců, aby nemohli odjet do parlamentu.

Deník Haaretz v pondělí po poledni zveřejnil video, na němž bylo okolí parlamentu v Jeruzalémě zaplněné davy lidí mávajícími izraelskými vlajkami. Protivládní akce se konaly i v dalších městech. Server The Times of Israel ráno napsal, že tisíce rodičů se svými dětmi manifestují před školami v různých částech země.

Policie v Jeruzalémě postavila okolo budovy parlamentu zábrany a posílila nasazení v ulicích. Několik demonstrantů bylo v pondělí zadrženo kvůli blokádám silnic, napsal The Jerusalem Post. Ministr národní bezpečnosti Ben-Gvir kritizoval policii, že blokádám nezabránila. „Svoboda slova ano, anarchie ne. Musíme zachovat chod země a nedovolit anarchistům, aby ji paralyzovali,“ řekl.

Premiér Benjamin Netanjahu v pondělí poslancům své strany Likud řekl, že „protestující pošlapávají demokracii“ a „nerespektují výsledky voleb“, napsal deník Haaretz s odkazem na poslankyni Likudu.

Obavy o demokracii

Parlament má hlasovat o první části soudní reformy. Schvalovat má v prvním čtení část týkající se jmenování soudců nejvyššího soudu. Podle reformy by nad jmenováním získala kontrolu vládní koalice. Další část návrhu má zamezit tomu, aby nejvyšší soud mohl blokovat zákony označované za „základní zákony“, tedy ty, jež nahrazují ústavu, kterou Izrael nemá, připomněla AP. A parlament by měl získat pravomoc přehlasovat stanovisko nejvyššího soudu nadpoloviční poslaneckou většinou.

Kritici reformy se také obávají, že vláda tak bude moci označit za „základní zákon“ jakoukoliv legislativu a omezí vliv nejvyššího soudu na ni. Někteří tvrdí, že reforma pomůže i premiérovi Benjaminu Netanjahuovi v jeho trestním stíhání kvůli korupci. Netanjahu vinu v procesech odmítá a reformu hájí s tím, že je nutná k omezení aktivistických soudců, kteří podle něj zasahují do výkonné moci.

Návrh vládní koalice, v níž jsou zastoupeny i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, je předmětem kritiky ze širokého spektra a mnozí se obávají o izraelskou demokracii. Například někdejší šéf izraelské tajné služby Mossad Tamir Pardo řekl, že by rozsáhlé reformy posunuly Izrael směrem k diktatuře.

„Vláda předkládá k prvnímu hlasování dva zákony, které zruší demokracii v Izraeli,“ řekl na pondělním jednání své strany opoziční lídr a do loňského prosince premiér Jair Lapid. Podle něj v pondělí večer udělá Izrael první krok k nedemokratickému státu. Lapid rovněž obvinil vládní koalici z odmítání dialogu a z šíleného běhu k ukvapené a nezodpovědné legislativě. „Neproběhla žádná skutečná diskuse o strašných škodách, které tato legislativa způsobí ekonomice a živobytí nás všech, ani o nebezpečí pro (izraelskou) bezpečnost či o tom, že se tím rozděluje izraelský lid,“ dodal.

„Otcové zakladatelé (Státu Izrael) si nepředstavovali, že bychom měli mít nedemokratický režim. Věděli, že demokracie není jen o sčítání hlasů voličů, ale i o naslouchání jim. Dnes, premiére Benjamine Netanjahu, nenasloucháte voličům,“ vzkázal předsedovi vlády další opoziční lídr Benny Ganc.

Jenže o demokracii mluví i vládní politici. „Jsme strana, která respektuje demokracii. Chceme, aby i systém výběru soudců byl demokratický a aby volby měly nějaký vliv na směřování státu,“ uvedl předseda ústavního soudu Simcha Rothman.

Hledání kompromisu

Rovněž izraelský prezident Jicchak Herzog už dříve vyzval vládu, aby se schvalováním reformy počkala a hledala kompromis s opozicí. Také americký velvyslanec v Izraeli Tom Nides o víkendu uvedl, že vláda by měla přibrzdit a hledat shodu na reformě, jejíž návrh v nynější podobě mohl ohrozit demokratické fungování izraelských institucí.

Zpravodaj ČT v Izraeli David Borek podotkl, že se liší procedurální přístupy k tomu, jak ke kompromisu dospět. „Opozice požaduje, aby v rámci takového kompromisního vyjednávání byl přerušen stávající legislativní proces, zatímco vládní koalice ho nechce přerušit a hodlá případné kompromisy zapracovat až do toho už nyní rozběhnutého legislativního procesu. A na tom se obě strany zasekly,“ vysvětlil Borek.

Upozornil také, že průzkumy veřejného mínění, na které podle něj Netanjahu dá, ukazují, že ani mezi voliči pravicové vládnoucí koalice není podpora pro předlohu ve stávající navrhované podobě stoprocentní. „Čili kompromis opravdu není vyloučen,“ řekl zpravodaj.

4 minuty
David Borek hovořil o izraelských protestech
Zdroj: ČT24

Nesouhlas s justiční reformou zasáhl i finanční a ekonomické srdce Izraele. Mnohé firmy v Tel Avivu oznamují, že uvažují o stažení svých investic a o přesídlení do jiné země. Spor také daleko přesahuje dimenze vnitropolitické hádky. Spojené státy totiž naznačily, že izraelská vláda by měla ubrat tempo a hledat kompromis. A bez podpory Washingtonu může být diplomatická pozice Izraele ohrožena.

Proti návrhu soudní reformy se konaly velké demonstrace od začátku ledna každou sobotu v Tel Avivu, posléze se rozšířily do dalších měst Izraele. Podobný protest se v Jeruzalémě konal už před týdnem, kdy se ho podle organizátorů účastnilo na sto tisíc lidí, jiné zdroje psaly o sedmdesáti až osmdesáti tisících demonstrantů u sídla parlamentu. Podle AP šlo minulý týden o největší demonstraci v zemi za několik let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda uvedla, že v Pásmu Gazy zahájila první fázi nové ofenzivy

Izraelská armáda v pátek informovala, že v Pásmu Gazy zahájila první fázi nové velké ofenzivy, informuje server The Times of Israel (ToI). Ozbrojené síly uvedly, že za uplynulý den podnikly rozsáhlé útoky, aby ovládly strategické oblasti na palestinském území ovládaném teroristickým hnutím Hamás.
před 55 mminutami

Nejvyšší soud USA nepovolil deportace Venezuelanů podle zákona z 18. století

Americký nejvyšší soud v pátek ponechal v platnosti svůj dočasný zákaz vyhošťování Venezuelanů na základě zákona o nepřátelských cizincích z konce 18. století. Informuje o tom agentura AP, která připomíná, že zákona, který se dosud využíval jen v dobách válek, se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží využívat pro usnadnění deportací.
před 1 hhodinou

Evropa se probudila a ví, co musí udělat, řekla na summitu EPC von der Leyenová

V Tiraně se v pátek konal summit Evropského politického společenství (EPC). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něm prohlásila, že se Evropa probudila a ví, co pro svou budoucnost musí udělat. Akce se účastnil i český premiér Petr Fiala (ODS), který s evropskými lídry diskutoval o bezpečnosti, boji proti nelegální migraci či energetice. S von der Leyenovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem hovořil i o dostavbě Dukovan.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokurátor ICC Khan dočasně odstoupil z funkce, čelí podezření ze sexuálních deliktů

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan dočasně odstoupil ze své funkce v době, kdy ho vyšetřovatelé z OSN prověřují kvůli podezření ze sexuálních deliktů. S odvoláním na Khanův úřad o tom informuje agentura Reuters, podle níž je to bezprecedentní krok a neexistuje žádný jasný postup, jak hlavního prokurátora nahradit.
před 4 hhodinami

Za pokus o vraždu spisovatele Rushdieho dostal útočník 25 let vězení

Za pokus o vraždu spisovatele Salmana Rushdieho americký soud na 25 let poslal do vězení útočníka Hadiho Matara, informuje agentura AP. Matar, který má americké a libanonské občanství, na známého autora zaútočil nožem v srpnu 2022 v neziskovém vzdělávacím centru na západě amerického státu New York a zasadil mu více než deset ran. Rushdie v důsledku útoku oslepl na jedno oko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropští lídři se shodují na nutnosti většího tlaku vůči Moskvě

Rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu, kde se obě strany domluvily na dosud největší výměně zajatců, ale nikoliv na příměří, komentovali evropští političtí lídři. Mnozí z nich se shodují na nutnosti většího nátlaku na Kreml, pokud bude dál stát v cestě okamžitému zastavení bojů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko a Ukrajina se dohodly na výměně zajatců

K jednacímu stolu v Istanbulu poprvé od března 2022 zasedli zástupci Ukrajiny, Ruska a Turecka. Ukrajina a Rusko se dohodly na výměně tisícovky zajatců z každé strany. Obě země si podle Ankary také vymění písemné dokumenty s podmínkami pro dosažení příměří. V obecné rovině se též dohodly na dalším jednání. Delegace vedené poradcem Kremlu Vladimirem Medinským a ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem jednaly o zastavení bojů, na příměří se ale neshodly.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Tusk obvinil ruské hackery z útoku na weby vládních stran

Polský premiér Donald Tusk obvinil ruské hackery z útoku na internetové portály své strany Občanská platforma a jejích dvou koaličních partnerů, Levice a Polské lidové strany (PSL). Útok přišel dva dny před prvním kolem prezidentských voleb v zemi, která je klíčovým překladištěm západní pomoci Ukrajině, která se už přes tři roky brání plnohodnotné ruské agresi. Za favorita nedělního hlasování je pokládán kandidát Tuskovy strany.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...