Izraelci před Knesetem protestovali proti soudní reformě

3 minuty
Události: Protesty v Izraeli proti soudní reformě
Zdroj: ČT24

Před izraelským parlamentem, který měl v pondělí v prvním čtení hlasovat o části kontroverzní soudní reformy, se sešli demonstranti. Podle listu Haaretz jich bylo odhadem sto tisíc. Někteří Izraelci tam zamířili z protestu v Tel Avivu. Nesouhlas se rozhodli vyjádřit lidé i na dalších místech v zemi, napsal deník The Jerusalem Post. Podle něj ráno demonstrující zablokovali některé silnice včetně té, která vede na Ben Gurionovo mezinárodní letiště. Skupiny lidí se ráno také posadily před domy několika vládních poslanců, aby nemohli odjet do parlamentu.

Deník Haaretz v pondělí po poledni zveřejnil video, na němž bylo okolí parlamentu v Jeruzalémě zaplněné davy lidí mávajícími izraelskými vlajkami. Protivládní akce se konaly i v dalších městech. Server The Times of Israel ráno napsal, že tisíce rodičů se svými dětmi manifestují před školami v různých částech země.

Policie v Jeruzalémě postavila okolo budovy parlamentu zábrany a posílila nasazení v ulicích. Několik demonstrantů bylo v pondělí zadrženo kvůli blokádám silnic, napsal The Jerusalem Post. Ministr národní bezpečnosti Ben-Gvir kritizoval policii, že blokádám nezabránila. „Svoboda slova ano, anarchie ne. Musíme zachovat chod země a nedovolit anarchistům, aby ji paralyzovali,“ řekl.

Premiér Benjamin Netanjahu v pondělí poslancům své strany Likud řekl, že „protestující pošlapávají demokracii“ a „nerespektují výsledky voleb“, napsal deník Haaretz s odkazem na poslankyni Likudu.

Obavy o demokracii

Parlament má hlasovat o první části soudní reformy. Schvalovat má v prvním čtení část týkající se jmenování soudců nejvyššího soudu. Podle reformy by nad jmenováním získala kontrolu vládní koalice. Další část návrhu má zamezit tomu, aby nejvyšší soud mohl blokovat zákony označované za „základní zákony“, tedy ty, jež nahrazují ústavu, kterou Izrael nemá, připomněla AP. A parlament by měl získat pravomoc přehlasovat stanovisko nejvyššího soudu nadpoloviční poslaneckou většinou.

Kritici reformy se také obávají, že vláda tak bude moci označit za „základní zákon“ jakoukoliv legislativu a omezí vliv nejvyššího soudu na ni. Někteří tvrdí, že reforma pomůže i premiérovi Benjaminu Netanjahuovi v jeho trestním stíhání kvůli korupci. Netanjahu vinu v procesech odmítá a reformu hájí s tím, že je nutná k omezení aktivistických soudců, kteří podle něj zasahují do výkonné moci.

Návrh vládní koalice, v níž jsou zastoupeny i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, je předmětem kritiky ze širokého spektra a mnozí se obávají o izraelskou demokracii. Například někdejší šéf izraelské tajné služby Mossad Tamir Pardo řekl, že by rozsáhlé reformy posunuly Izrael směrem k diktatuře.

„Vláda předkládá k prvnímu hlasování dva zákony, které zruší demokracii v Izraeli,“ řekl na pondělním jednání své strany opoziční lídr a do loňského prosince premiér Jair Lapid. Podle něj v pondělí večer udělá Izrael první krok k nedemokratickému státu. Lapid rovněž obvinil vládní koalici z odmítání dialogu a z šíleného běhu k ukvapené a nezodpovědné legislativě. „Neproběhla žádná skutečná diskuse o strašných škodách, které tato legislativa způsobí ekonomice a živobytí nás všech, ani o nebezpečí pro (izraelskou) bezpečnost či o tom, že se tím rozděluje izraelský lid,“ dodal.

„Otcové zakladatelé (Státu Izrael) si nepředstavovali, že bychom měli mít nedemokratický režim. Věděli, že demokracie není jen o sčítání hlasů voličů, ale i o naslouchání jim. Dnes, premiére Benjamine Netanjahu, nenasloucháte voličům,“ vzkázal předsedovi vlády další opoziční lídr Benny Ganc.

Jenže o demokracii mluví i vládní politici. „Jsme strana, která respektuje demokracii. Chceme, aby i systém výběru soudců byl demokratický a aby volby měly nějaký vliv na směřování státu,“ uvedl předseda ústavního soudu Simcha Rothman.

Hledání kompromisu

Rovněž izraelský prezident Jicchak Herzog už dříve vyzval vládu, aby se schvalováním reformy počkala a hledala kompromis s opozicí. Také americký velvyslanec v Izraeli Tom Nides o víkendu uvedl, že vláda by měla přibrzdit a hledat shodu na reformě, jejíž návrh v nynější podobě mohl ohrozit demokratické fungování izraelských institucí.

Zpravodaj ČT v Izraeli David Borek podotkl, že se liší procedurální přístupy k tomu, jak ke kompromisu dospět. „Opozice požaduje, aby v rámci takového kompromisního vyjednávání byl přerušen stávající legislativní proces, zatímco vládní koalice ho nechce přerušit a hodlá případné kompromisy zapracovat až do toho už nyní rozběhnutého legislativního procesu. A na tom se obě strany zasekly,“ vysvětlil Borek.

Upozornil také, že průzkumy veřejného mínění, na které podle něj Netanjahu dá, ukazují, že ani mezi voliči pravicové vládnoucí koalice není podpora pro předlohu ve stávající navrhované podobě stoprocentní. „Čili kompromis opravdu není vyloučen,“ řekl zpravodaj.

4 minuty
David Borek hovořil o izraelských protestech
Zdroj: ČT24

Nesouhlas s justiční reformou zasáhl i finanční a ekonomické srdce Izraele. Mnohé firmy v Tel Avivu oznamují, že uvažují o stažení svých investic a o přesídlení do jiné země. Spor také daleko přesahuje dimenze vnitropolitické hádky. Spojené státy totiž naznačily, že izraelská vláda by měla ubrat tempo a hledat kompromis. A bez podpory Washingtonu může být diplomatická pozice Izraele ohrožena.

Proti návrhu soudní reformy se konaly velké demonstrace od začátku ledna každou sobotu v Tel Avivu, posléze se rozšířily do dalších měst Izraele. Podobný protest se v Jeruzalémě konal už před týdnem, kdy se ho podle organizátorů účastnilo na sto tisíc lidí, jiné zdroje psaly o sedmdesáti až osmdesáti tisících demonstrantů u sídla parlamentu. Podle AP šlo minulý týden o největší demonstraci v zemi za několik let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Bělehradu se konal masivní protest proti vládě

Desítky tisíc lidí vedených vysokoškolskými studenty vyšly do ulic Bělehradu protestovat proti vládě. Viní ji z korupce a nedostatečného prošetření loňského neštěstí v Novém Sadu. Kabinet pochybení odmítá. Do ulic vyšli i zastánci vlády a stoupenci prezidenta Aleksandara Vučiče, který čelí kritice za stav země. Ke konci protestu policie zaznamenala potyčky mezi příznivci obou táborů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump končí financování Rádia Svobodná Evropa

Americká vláda zastavila financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), která má sídlo v Praze. Souvisí to s pátečním rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa. Do práce nemá chodit ani velká část zaměstnanců stanice Hlas Ameriky.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropa hledá náhradu za Starlink

Nejistota ohledně dalšího postupu Elona Muska nutí nejen Kyjev, ale i celou Evropu hledat alternativy k satelitnímu systému Starlink. V současné chvíli plnohodnotná náhrada neexistuje. Starlink dominuje jak technologicky, tak i počtem satelitů, kterých má přes sedm tisíc. V příštích pěti letech by nicméně měl vzniknout evropský systém zabezpečeného satelitního internetu.
před 7 hhodinami

Tornáda devastovala jihovýchod USA, mají devatenáct obětí

Státy jihovýchodu USA hlásí po nočních tornádech a bouřích nejméně devatenáct mrtvých. Arkansas vyhlásil stav pohotovosti. Píše to server BBC News. Úřady upozorňují, že bilance nemusí být konečná. Podle meteorologů je velmi pravděpodobné, že tornáda během dne zasáhnou i státy Alabama a Mississippi ve středovýchodní části země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Dánky nejspíš budou muset povinně na vojnu

Dánsko se zřejmě stane třetí zemí v Evropě s povinnou vojenskou službou pro ženy. S návrhem přišla vláda přesně před rokem, teprve teď ale získala v parlamentu dost hlasů pro jeho podporu. Výcvik v armádě by měly všechny Dánky podstupovat od příštího roku.
před 8 hhodinami

Budeme vyvíjet další nátlak na Rusko, aby usedlo k jednacímu stolu, řekl Starmer

Britský premiér Keir Starmer na virtuálním summitu světových lídrů věnovaném Ukrajině, která se brání ruské invazi, vyzval k tlaku na Moskvu, aby zasedla k jednacímu stolu ohledně Američany navrhovaného třicetidenního příměří. Lídři se shodli na zvýšení restrikcí vůči ruské ekonomice, aby Moskva zastavila válečnou mašinérii. Premiér Petr Fiala (ODS) státníky informoval o dodávkách munice na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Influencerka vzala vombatí matce mládě. Australané jí prý hrozí smrtí

Pozdvižení v nejvyšších patrech australské politiky vyvolalo chování americké turistky vůči mláděti vombata. Ta na sociálních sítích zveřejnila nahrávku, jak chráněného vačnatce odebírá matce. Úřady vzápětí oznámily, že přehodnotí její vízum. Žena v pátek Austrálii opustila s tím, že dostala stovky výhrůžek smrtí.
před 22 hhodinami

Francie se obává Trumpových cel na evropský alkohol

Možná obchodní válka se Spojenými státy působí evropským státům starosti. Francouzský ministr financí Éric Lombard ji označil za „idiotskou“ poté, co americký prezident Donald Trump v reakci na oznámení Evropy o zavedení padesátiprocentních tarifů na americkou whisky pohrozil clem dvě stě procent na evropský alkohol.
včera v 05:50
Načítání...