Izraelci opět demonstrovali proti soudní reformě, do ulic jich vyšly desetitisíce

Desetitisíce lidí v Izraeli šestou sobotu v řadě protestovaly proti plánované reformě soudnictví, kterou prosazuje pravicová vláda premiéra Benjamina Netanjahua. Nejpočetnější byly demonstrace opět v Tel Avivu, kde se podle organizátorů sešlo zhruba 145 tisíc lidí. V dalších městech vyjadřovalo nesouhlas kolem 83 tisíc lidí, uvádí list The Times of Israel. Policejní odhady nebyly bezprostředně k dispozici, v předchozích týdnech ale byly vždy nižší než čísla pořadatelů.

K davu v Tel Avivu promluvila někdejší ministryně spravedlnosti Netanjahuovy vlády Cipi Livniová. „Nevyšli jsme do ulic kvůli výsledkům voleb. Jsme tady kvůli tomu, co děláte od svého zvolení,“ řekla Livniová na adresu premiéra. Kritizovala některé nové zákony i pronásledování státních zaměstnanců, Netanjahuovo působení v posledních týdnech označila za fašismus, píší The Times of Israel.

Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády Dan Haluc při účasti na protestech v Tel Avivu řekl, že Izraelci nebudou chtít sloužit v armádě, pokud vláda bude pokračovat ve svých plánech v oblasti soudnictví.

„Vojáci a důstojníci, kteří poznají, že zde panuje diktatura, se nebudou chtít stát diktátorovými žoldnéři,“ uvedl Haluc. Vojenská služba je přitom pro většinu Izraelců povinná, a to jak pro muže, tak i pro ženy.

Tento týden se poprvé demonstrovalo i v Efratu, což je izraelská osada na okupovaném Západním břehu Jordánu, uvedla AFP.

V Tel Avivu lidé také drželi minutu ticha za oběti pátečního teroristického útoku ve východním Jeruzalémě. Muž, který vjel autem na autobusovou zastávku, tam zabil tři lidi.

Návrh posiluje parlament ve vztahu k nejvyššímu soudu

Návrh reformy, která patří k prioritám nové vlády, předložil ministr spravedlnosti Jariv Levin. Podle něj by 120členný parlament, neboli Kneset, měl nově pravomoc přehlasovat rozhodnutí nejvyššího soudu většinou 61 hlasů. Levin rovněž navrhuje, aby politici hráli větší roli při jmenování soudců.

Kritici upozorňují, že změny ve fungování nejvyššího soudu by byly výhodné i pro samotného premiéra, který čelí obvinění z korupce. Obvinění se týkají tří na sobě nezávislých případů, v nichž jde mimo jiné o ovlivňování vlastníků médií a přijímání štědrých darů výměnou za politické výhody. Netanjahu vinu odmítá, v případě odsouzení mu ale hrozí dlouholeté vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý zahájily další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Íránská média podle agentury Reuters hlásí výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 3 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 10 hhodinami

Při ruských úderech na Ukrajinu zemřelo 15 lidí, ruské úřady informují o pěti obětech

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nový norský král Haakon VIII. složil v parlamentu přísahu

Nový norský král Haakon VIII. v úterý v parlamentu složil přísahu, informují agentury. V čele norské konstituční monarchie stanul třiapadesátiletý Haakon v pátek po smrti svého otce Haralda V., který týž den zemřel ve věku 89 let.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.