Na Slovensku v deset večer skončilo referendum o doplnění ústavy tak, aby se předčasné parlamentní volby nově mohly konat na základě rozhodnutí parlamentu nebo plebiscitu. Z řady volebních místností byla přes den hlášena výrazně nižší než nadpoloviční účast. Podmínkou platnosti referenda přitom je, aby se ho zúčastnila více než polovina oprávněných voličů.
Předseda státní volební komise Ladislav Orosz odpoledne odhadl, že hlasy by mohly být sečteny hodinu až dvě po půlnoci a že vyhlášení oficiálních výsledků referenda je pak naplánováno na neděli dopoledne.
Plebiscit se konal na základě podpisové akce opozice z loňského léta. Právě opoziční strany dlouhodobě usilují o nové volby. O nich pak v tomto týdnu začaly jednat i strany původní čtyřčlenné vládní koalice, když dosluhující premiér Eduard Heger (OĽANO) vzdal snahu o shromáždění nové většiny v nynější sněmovně. Menšinovému kabinetu v prosinci parlament vyslovil nedůvěru.
Platné bylo na Slovensku zatím jen jedno z osmi dosud pořádaných celostátních referend, a to hlasování v roce 2003 o vstupu Slovenska do Evropské unie.
Ze slovenských politiků například Heger ohlásil, že se referenda nezúčastní, protože bývalým premiérům Robertu Ficovi a Peteru Pellegrinimu podle něj není nutné aktivně asistovat při jejich touze po návratu k moci. Na plebiscity na Slovensku často nechodí právě lidé, kteří by jinak hlasovali proti. Svou neúčastí tak zvyšují pravděpodobnost, že lidové hlasování bude neplatné.
Šéf opoziční strany Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) Robert Fico jakož i předseda Hlasu-sociální demokracie (Hlas-SD) Pellegrini se plebiscitu naopak zúčastnili. Nejvíce podpisů pod petici za vypsání referenda shromáždila Ficova strana, která se v žebříčcích preferencí politických stran a hnutí umisťuje na druhém místě za Hlasem-SD.
„Obsahem referenda není nějaká stranická agenda, ale změna ústavy, kterou nevyhnutelně potřebujeme ke konání předčasných voleb,“ míní Robert Fico.
Referendum přímo o volbách ústavní soud zakázal
V roce 2021 slovenský ústavní soud z podnětu prezidentky Zuzany Čaputové zablokoval konání referenda přímo o předčasných volbách. Slovensko totiž nemá zakotveno v ústavě, že zkrátit volební období sněmovny lze referendem nebo usnesením parlamentu; právě o takovém doplnění ústavy slovenští voliči rozhodnou v nynějším lidovém hlasování.
V minulosti slovenská sněmovna opakovaně zkrátila své volební období ústavním zákonem. Tento postup, který následně vyústil v předčasné volby, tehdy u ústavního soudu nikdo z oprávněných osob nenapadl.
Volby by mohly být v září
Podobný návrh na změnu ústavy, který je předmětem referenda, loni v létě předložili do sněmovny dva poslanci vládního hnutí Sme rodina. O předloze by parlament měl hlasovat příští týden.
Hlavně část slovenské opozice požaduje po pádu Hegerovy vlády vyhlášení nových parlamentních voleb už na červen, bývalá vládní strana Sloboda a Solidarita žádá zářijový termín. Podle Hegera je ve hře 30. září. To by znamenalo, že Slováci by přistoupili k volebním urnám zhruba o pět měsíců dříve než v řádném termínu.
