Kuba čelí největšímu exodu obyvatel za desítky let. Jen v loňském roce uteklo ze země čtvrt milionu Kubánců. Během posledních dvou měsíců americká pobřežní stráž zachytila na moři tři tisíce migrantů. Bílý dům se chystá, že od nového roku obnoví konzulární služby v Havaně a vydá nejméně dvacet tisíc víz. Americké úřady by tak mohly omezit počet nebezpečných plaveb na moři a také migrační tlak na hranici s Mexikem.
Ani za vlády obávaného komunistického vůdce Fidela Castra při největších migračních krizích neutíkalo tolik Kubánců jako nyní. Loni to bylo na čtvrt milionu obyvatel, což činí celá dvě procenta populace. Zemi opouštějí na člunech mířících na Floridu a do Spojených států se dostávají přes americkou hranici s Mexikem.
Kubánci utíkají hlavně kvůli chudobě. Špatné životní podmínky v zemi, kde je úspěchem, pokud elektřina běží 13 hodin denně, ještě zhoršila pandemie a hurikán Ian. Komunistický režim si stěžuje i na dopad amerických sankcí.
„Blokáda a restrikce omezují byznys jak pro USA, tak na naší straně,“ poukazuje současný prezident Kuby Miguel Díaz-Canel Bermudez.
Sedm Kubánců zahynulo po srážce s pobřežní stráží
Bidenova administrativa ve snaze utišit migrační krizi zmírňuje tvrdé sankce zavedené předchozím prezidentem Donaldem Trumpem. Zrušila například omezení na množství peněz, které mohou Kubánci ze Spojených států posílat svým rodinám. Havana zase začala přijímat letadla s deportovanými migranty.
Útěk za lepším životem v Americe má i svoje oběti – v říjnu se například při srážce s kubánskou pobřežní stráží utopilo sedm Kubánců. Jen letos pak Američané zachytili na moři přes šest tisíc migrantů z Kuby.
Castrův nástupce v Moskvě
Před třemi týdny navštívil Rusko kubánský prezident Miguel Díaz-Canel Bermudez. V Moskvě se tak ocitl právě v době, kdy ruské jednotky bombardují Ukrajinu. Nejvyššího představitele ostrovního státu čekalo vřelé přijetí, jehož součástí bylo odhalení sochy komunistického diktátora Fidela Castra v Moskvě.
„Měl jsem to štěstí, drazí přátelé, že jsem se několikrát mohl setkat s Fidelem Castrem,“ prohlásil během diplomatické návštěvy ruský vůdce Vladimir Putin.
Disidenty přijela podpořit ikona odporu vůči komunistům
Den předtím, 21. listopadu, pak přijela kubánské disidenty během návštěvy Mexika podpořit tvář polského boje s komunistickou diktaturou – bývalý polský prezident Lech Wałęsa.
„Ukažte mi jedinou zemi, kde komunismus jako systém funguje,“ hřímal před novináři laureát Nobelovy ceny za mír z roku 1983. Kubánský disident Alejandro Gutiérrez Boronat zase upozorňoval, že jeho vlast je zároveň zemí s největším počtem politických vězňů.
