V Rusku nenastane revoluce, ale demokracie může vytvořit tlak, míní historik Timothy Garton Ash

Nahrávám video

„Svoboda není proces. Svoboda je neustálý boj, záleží na nás, jakým směrem se historie vydá,“ domnívá se britský historik a publicista Timothy Garton Ash. Profesor evropských studií na Oxfordské univerzitě se ve svých pracích zabývá soudobými dějinami střední a východní Evropy, současnou situaci nejen v těchto regionech rozebral i jako host Interview ČT24. Demokracii je podle něho nutné nejen bránit na Západě, ale také budovat spolupráci mimo tento prostor.

V současném západním světě vnímá Timothy Garton Ash ohrožení demokracie, a to včetně Spojených států, přestože mu něco takového dříve přišlo pro USA nepředstavitelné.

Střet stoupenců současného prezidenta Joea Bidena z Demokratické strany a bývalého republikánského šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, který chce znovu kandidovat, podle Ashe není střetem jen dvou různých názorů, ale rozdělil Spojené státy na „dvě Ameriky“.

Důležitou roli v rozdělení společnosti nejen zámořské velmoci přisuzuje Ash médiím. „Svobodná média byla vždy pilíři demokracie,“ připomíná. „V Americe či Polsku je mediální prostředí polarizované, v Česku mnohem méně, což je pro demokratické prostředí zásadní,“ srovnává.

Identifikace dezinformací

Za nutné považuje rovněž bránit se dezinformacím, které jsou podle něho pro Rusko či Čínu podobně důležitým nástrojem v rozšiřování vlivu jako zbraně. „Dezinformace nikdy nepůjdou úplně odstranit, ale musíme se je naučit lépe identifikovat. Když si koupím sendvič, přečtu si na obalu, odkud pochází, to samé by mělo být u informací,“ nabádá Ash.

Další cestu, jak dopad dezinformací snižovat, spatřuje ve výuce digitální gramotnosti už od dětství. Naopak k zákazům dezinformačních platforem radí přistupovat obezřetně. „Zakazují diktátoři,“ říká, „v demokracii je na voličích, aby rozhodovali.“

Obává se rovněž, že se nedaří potlačovat populismus. V postkomunistických zemích vidí příčinu v korupci, v příliš úzkých vztazích mezi finančními a politickými zájmy. Řešením je prý větší transparentnost a také více mladých lidí, kteří by se chtěli v politice angažovat a tím ji měnit. Populismus ale Ash kritizuje i ve své rodné Velké Británii, zejména v souvislosti s brexitem. „Máme lidi, kteří dokáží skvěle hovořit, ale pak ,skutek utek‘,“ podotýká.

Konec války? Nemusí nastat jen pomocí vojenského řešení

Smutným poučením z historie podle Ashe je, že lidi sjednotí společný nepřítel. Tím se nejdéle od 24. února letošního roku stal Vladimir Putin a jeho agrese vůči Ukrajině. „Evropská unie a NATO ukázaly jednotu a odhodlání. Otázka ale je, když dojde na lámání chleba, když pocítíme následky na našich peněženkách, když lidé přijdou o práci, zůstaneme stále tak odhodlaní?“ pokládá Ash řečnickou otázku. „Ale já jsem optimista, jsem přesvědčen, že Evropané se probudili, byl to pro ně obrovský šok,“ odpovídá si na ni.

Jak skončí válka, je podle britského historika těžké předvídat. V současnosti se zdá, že odhodlaná Ukrajina s podporou Západu zbraně nesloží, Ash předpokládá, že stejně tak Putin v čele jaderné mocnosti se vzdát nehodlá.

„Ale může se stát, že se změní buď Západ, nebo Rusko,“ připouští jiné než vojenské řešení. „V Rusku určitě nedojde k nové revoluci, ale víme, že mezi elitami panuje nespokojenost. Pokud zintenzivníme tlak, můžeme očekávat, že nastane určitá změna, možná lidé začnou na Putina tlačit.“

Demokracie u sousedů

Ash věří, že Rusko má šanci, byť to potrvá dlouho, stát se demokratickou zemí – zvláště pokud bude v dosahu demokratické Evropy, ostatně kulturně se Rusové dívají více k Západu než k Východu. Podnět vidí Ash ve vytvoření širšího evropského prostoru, který by zahrnul i demokratickou Ukrajinu, Gruzii a Moldavsko.

„Rusové uvidí, že jejich sousedé žijí v demokratickém prostoru a že se mají lépe než oni,“ spoléhá historik. Ze stejného důvodu pokládá za vhodný krok demokracii nejen bránit, ale i překročit hranice tradičního západního světa a budovat spolupráci s Indií nebo Brazílií, přestože to bude těžké.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl podle úřadů na 3342

Počet obětí dvou zemětřesení, která minulý týden ve středu zasáhla sever Venezuely, vzrostl na 3342. S odvoláním na místní úřady o tom v neděli informují tiskové agentury. Předchozí bilance činila 2954 mrtvých.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

Ruský útok na Charkovskou oblast si vyžádal dvě oběti, Sumy hlásí zraněné

Ruský útok zabil v Charkovské oblasti dva lidi, uvedly tamní úřady. Ukrajina dále informovala o úderu agresora na Sumy či Záporoží, kde zemřel jeden člověk. Kyjevské úřady také upřesnily, že počet obětí čtvrtečního ruského útoku na Kyjev se zvýšil na 31, dosud jich bylo třicet. Správa na Ruskem nelegálně okupovaném Krymu tvrdí, že v noci na neděli zahynul při ukrajinském útoku na poloostrov jeden člověk, další dva byli zraněni.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoBikiny provokují už 80 let

Ikonické bikiny slaví 80 let. Plavky pojmenované podle atolu v Tichém oceánu, kde se v té době testovaly jaderné zbraně, představili 5. července 1946 v Paříži. Dvoudílný střih vzbudil rozruch. Bikiny se staly symbolem svobody, volnosti, ženskosti a smyslnosti. Své pevné místo na plážích našly až v uvolněných 60. letech 20. století. Zároveň si ale u žen získaly rychle přízeň a drží si ji dodnes.
před 4 hhodinami

Na jihu Francie rozsáhle hoří, tisíce lidí se evakuují

Až pět tisíc lidí evakuují úřady na jihu Francie, kde v sobotu večer ve špatně přístupném horském terénu departementu Východní Pyreneje vypukl rozsáhlý požár. Ten se s podporou silného větru, vysokých teplot a mimořádného sucha v noci a v neděli rozšířil až na plochu 1650 hektarů. Dva lidé utrpěli zranění a jsou ve vážném stavu. Kvůli požáru se také třetí etapa cyklistického závodu Tour de France uskuteční bez diváků. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AFP.
před 4 hhodinami

V Polsku vypukl spor o střely Patriot, dle opozice je země předala Kyjevu

V Polsku vypukl spor o střely do systému protivzdušné obrany Patriot, které podle polské opozice předala Varšava na jaře Ukrajině. Národně konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) a další pravicové strany kritizují, že rozhodnutí učinila vláda bez souhlasu parlamentu a prezidenta. Polsko podle nich potřebuje munici do patriotů pro sebe. Tamní ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v reakci nařídil odtajnit veškerou vojenskou pomoc Kyjevu, informovala agentura DPA.
před 6 hhodinami

AfD bude po zářijových volbách vládnout, doufá Weidelová

Alternativa pro Německo (AfD) bude po zářijových zemských volbách vládnout, prohlásila v projevu na závěr sjezdu spolupředsedkyně strany Alice Weidelová. Dvoudenní akci doprovázely protesty, v neděli však už s výrazně slabší účastí. Německá vláda podle ministra obrany Borise Pistoriuse hledá způsob, jak zabránit předávání utajovaných informací spolkovým zemím, do jejichž vlád by se AfD dostala.
před 7 hhodinami

Čeští záchranáři ve Venezuele prohledávali desítky budov, vyprostili pět mrtvých

Čeští záchranáři ve Venezuele prohledávali po tamním ničivém zemětřesení kolem čtyřiceti budov, vyprostili pět mrtvých, řekl velitel USAR týmu Petr Vodička, který se v neděli ráno spolu s dalšími vrátil do Česka. Odpoledne armáda uvedla, že se vrátila i druhá část týmu s materiálem, který převezl nákladní letoun zajištěný prostřednictvím programu NATO. Prozatímní prezidentka země Delcy Rodríguezová ocenila působení Čechů medailemi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Teheránu zazněly na pohřbu Alího Chameneího i výzvy ke smrti prezidenta Trumpa

V druhý den pohřbu íránského duchovního vůdce Alího Chameneího se v neděli v teheránské velké mešitě Mosala shromáždilo ještě více lidí než v sobotu, informuje agentura AP. Ajatolláh Džafar Sobhání vedl modlitbu za Chameneího a jeho zesnulé příbuzné. Na pietním obřadu také poprvé zazněla od řečníků výzva ke smrti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Akce se zúčastnili i tři Chameneího synové. Další syn Modžtaba, který po otci funkci nejvyššího vůdce převzal, mezi nimi nebyl.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled