Novou izraelskou vládu bude sestavovat Netanjahu, dostal pověření od prezidenta

Izraelský prezident Jicchak Herzog podle očekávání pověřil sestavením nové vlády bývalého premiéra Benjamina Netanjahua, jehož pravicová strana Likud vyhrála minulý týden volby. Prezident během ceremonie zmínil, že Netanjahu čelí stíhání za korupci, podle něj ale zákon nezakazuje, aby se kvůli tomu politik mohl po devatenácti měsících vrátit do křesla šéfa kabinetu.

Na sestavení koalice má třiasedmdesátiletý Netanjahu 28 dní, Herzog ale může v případě nutnosti lhůtu o dva týdny prodloužit, napsal list The Times of Israel. Likud už o vládě jedná s menšími pravicovými a krajně pravicovými stranami, s nimiž má dohromady 64 křesel ve 120členném Knesetu.

Podle izraelských médií nová vláda vznikne díky spolupráci Likudu s jeho tradičními náboženskými spojenci –⁠ stranami Šas a Jednotný judaismus tóry, které mají dohromady osmnáct křesel. Zbylé hlasy potřebné pro získání většiny pak zřejmě doplní krajně pravicová koalice Náboženský sionismus, která získala čtrnáct zákonodárců a sdružuje mimo jiné otevřené rasisty i homofoby. Podle agentury AP tak zřejmě vznikne nejpravicovější vláda v izraelských dějinách.

Nejpravicovější vláda

Vznik kabinetu by měl být poměrně jednoduchý, protože všechny strany plánované koalice dopředu oznámily ochotu spolupracovat a ideově jsou soudržné, připomněl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. Spojuje je mimo jiné tvrdý postoj k Palestincům. Trvanlivost koaličního vládnutí však podle Borka příliš jistá není. Likud totiž poprvé není v koalici naprosto dominantní stranou, má „jen“ 32 ze 64 poslanců. Je také poprvé v situaci, kdy má všechny koaliční partnery od napravo od sebe.

Z celoizraelského hlediska Borek očekává pnutí na několika frontách. Náboženské strany se podle něj pravděpodobně pokusí vychýlit vybalancovaný vztah mezi sekulárním státem a judaismem ve prospěch teokracie. Ortodoxní židé se pokusí získat větší pravomoci na úkor reformních nebo konzervativních. A vláda se možná pokusí změnit provoz na Chrámové hoře, což by popudilo muslimy. Borek také předpokládá zrychlení výstavby židovských osad na okupovaném Západním břehu, což je v rozporu s mezinárodním právem. V tom je koalice jednotná, popudí to však levicověji smýšlející část Izraele i Araby.

11 minut
Zpravodaj Borek o povolebním Izraeli
Zdroj: ČT24

Mandát vyjednávat o sestavení vlády nyní dostal bývalý dlouholetý premiér Netanjahu už poosmé, pětkrát se mu kabinet podařilo sestavit, uvedl deník The Times of Israel. K moci ho vynesly páté parlamentní volby za čtyři roky. Vleklou politickou krizi způsobily mimo jiné i rozdílné názory na to, zda je Netanjahu schopen vykonávat funkci premiéra, když je souzen za korupci. Netanjahu vinu odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 44 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...