Libanon a Izrael podepsaly přelomovou dohodu o námořní hranici

Libanonský prezident Michel Aún podepsal dopis schvalující přelomovou dohodu o námořní hranici s Izraelem, kterou pomohly dojednat Spojené státy. Úmluvu následně v Jeruzalémě stvrdil podpisem i izraelský premiér Jair Lapid. Smlouva řeší spor týkající se 860 kilometrů čtverečních vod Středozemního moře, v nichž se nachází ložiska plynu.

Podle libanonského vyjednavače Iljáse bú Saaba představuje dohoda začátek „nové éry“. Dopis bude ve čtvrtek na nejjižnější části libanonské hranice ve městě Nakúra předán americkým představitelům, kteří jednání zprostředkovali. Následně se na základně mírových sil v Nakúře uskuteční ještě ceremonie, které se zúčastní zástupci obou zemí.

V Jeruzalémě dohodu schválila izraelská vláda a následně podepsal premiér Lapid. Podle něj dohoda znamená formální uznání Izraele nepřátelským státem. „Nestává se každý den, že by nepřátelský stát uznal stát Izrael, navíc v písemné dohodě, před zraky celého mezinárodního společenství,“ uvedl izraelský premiér.

„Nestává se každý den, že by Spojené státy a Francie stály za námi a poskytovaly dohodě bezpečnostní a ekonomické záruky,“ uvedl také Lapid a dodal, že dohoda posiluje bezpečnost židovského státu.

Libanonský prezident nicméně dohodě takový význam nepřikládá a jakýkoli širší průlom ve vztazích mezi oběma zeměmi nepotvrdil. Dohoda podle Aúna nemá „žádné politické rozměry ani dopady, které by odporovaly zahraniční politice Libanonu“.

Americké zprostředkování

Prostředníkem složitých jednání byl americký diplomat Amos Hochstein, který očekává, že dohoda bude platit i v případě změn ve vedení obou zemí. V této souvislosti zmínil parlamentní volby v Izraeli, které se uskuteční příští úterý, a rovněž fakt, že mandát libanonského prezidenta Aúna končí už v pondělí. Úmluva by měla být podle Hochsteina dodržována „bez ohledu na to, kdo bude velmi brzy zvolen příštím libanonským prezidentem“.

Dohoda se považuje za významný průlom ve vztazích mezi Izraelem a Libanonem, které jsou technicky ve válečném stavu. Na dotaz, co se stane, když smlouvu jedna či druhá strana poruší, Hochstein odpověděl, že právě Spojené státy zůstanou garantem, který pomůže vyřešit jakékoli spory. „Jestliže jedna ze stran dohodu poruší, prohrají obě strany.“

Jde o průzkum plynových nalezišť

Libanon doufá, že jasně vyznačená námořní hranice umožní zahájit průzkum plynových nalezišť. „Doufám, že jsou tato jednání slibným začátkem ekonomického růstu, který těžba ropy a plynu umožní. Přinese to stabilitu, bezpečnost a rozvoj, které Libanon potřebuje,“ řekl již dříve libanonský prezident, který ale také dodal, že dohoda neznamená normalizaci vztahů s Izraelem.

Plynová ložiska bude moci díky dohodě prozkoumat také Izrael, který dohodu považuje i za prostředek snižující riziko další války s libanonským šíitským hnutím Hizballáh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 2 mminutami

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
před 26 mminutami

Ukrajina za poslední dva dny hlásí zasažení třinácti ruských plavidel

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.
08:15Aktualizovánopřed 55 mminutami

Nová generace, pečlivé plánování. Kdo je nový šéf ukrajinské armády Drapatyj

Ukrajina mění velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Ve funkci nahradil Oleksandra Syrského. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným silám v Mariupolu.
07:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli Oleksandru Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina píše, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly i odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
00:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Milostní“ podvodníci za sebou zanechávají zlomená srdce a finanční krach

Lidská schopnost snášet osamělost je velká a touha být milován je přirozená. Bohužel není nouze o lidi, kteří jsou ochotni těchto skutečností zneužít k vlastnímu finančnímu prospěchu, informuje Lotyšská televize (LTV).
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.