Libanon a Izrael podepsaly přelomovou dohodu o námořní hranici

Libanonský prezident Michel Aún podepsal dopis schvalující přelomovou dohodu o námořní hranici s Izraelem, kterou pomohly dojednat Spojené státy. Úmluvu následně v Jeruzalémě stvrdil podpisem i izraelský premiér Jair Lapid. Smlouva řeší spor týkající se 860 kilometrů čtverečních vod Středozemního moře, v nichž se nachází ložiska plynu.

Podle libanonského vyjednavače Iljáse bú Saaba představuje dohoda začátek „nové éry“. Dopis bude ve čtvrtek na nejjižnější části libanonské hranice ve městě Nakúra předán americkým představitelům, kteří jednání zprostředkovali. Následně se na základně mírových sil v Nakúře uskuteční ještě ceremonie, které se zúčastní zástupci obou zemí.

V Jeruzalémě dohodu schválila izraelská vláda a následně podepsal premiér Lapid. Podle něj dohoda znamená formální uznání Izraele nepřátelským státem. „Nestává se každý den, že by nepřátelský stát uznal stát Izrael, navíc v písemné dohodě, před zraky celého mezinárodního společenství,“ uvedl izraelský premiér.

„Nestává se každý den, že by Spojené státy a Francie stály za námi a poskytovaly dohodě bezpečnostní a ekonomické záruky,“ uvedl také Lapid a dodal, že dohoda posiluje bezpečnost židovského státu.

Libanonský prezident nicméně dohodě takový význam nepřikládá a jakýkoli širší průlom ve vztazích mezi oběma zeměmi nepotvrdil. Dohoda podle Aúna nemá „žádné politické rozměry ani dopady, které by odporovaly zahraniční politice Libanonu“.

Americké zprostředkování

Prostředníkem složitých jednání byl americký diplomat Amos Hochstein, který očekává, že dohoda bude platit i v případě změn ve vedení obou zemí. V této souvislosti zmínil parlamentní volby v Izraeli, které se uskuteční příští úterý, a rovněž fakt, že mandát libanonského prezidenta Aúna končí už v pondělí. Úmluva by měla být podle Hochsteina dodržována „bez ohledu na to, kdo bude velmi brzy zvolen příštím libanonským prezidentem“.

Dohoda se považuje za významný průlom ve vztazích mezi Izraelem a Libanonem, které jsou technicky ve válečném stavu. Na dotaz, co se stane, když smlouvu jedna či druhá strana poruší, Hochstein odpověděl, že právě Spojené státy zůstanou garantem, který pomůže vyřešit jakékoli spory. „Jestliže jedna ze stran dohodu poruší, prohrají obě strany.“

Jde o průzkum plynových nalezišť

Libanon doufá, že jasně vyznačená námořní hranice umožní zahájit průzkum plynových nalezišť. „Doufám, že jsou tato jednání slibným začátkem ekonomického růstu, který těžba ropy a plynu umožní. Přinese to stabilitu, bezpečnost a rozvoj, které Libanon potřebuje,“ řekl již dříve libanonský prezident, který ale také dodal, že dohoda neznamená normalizaci vztahů s Izraelem.

Plynová ložiska bude moci díky dohodě prozkoumat také Izrael, který dohodu považuje i za prostředek snižující riziko další války s libanonským šíitským hnutím Hizballáh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 4 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 10 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 13 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...