Nastoupil bezohledný ruský generál. Experti však nevěří, že Surovikin zvrátí situaci na Ukrajině

Nahrávám video
Horizont ČT24: Nový velitel ruské armády Sergej Surovikin
Zdroj: ČT24

Novým velitelem ruských jednotek na Ukrajině se stal o víkendu Sergej Surovikin. Muž s pověstí bezohledného a brutálního důstojníka, který na nic a na nikoho nebere ohledy. Podle západních analytiků však přichází v situaci, kdy mnohé faktory probíhajícího konfliktu už nebude moci ovlivnit.

Přezdívek získal Surovikin od podřízených více. Například Drsňák, generál Armagedon či „velitel Surovyj“ (tedy přísný, tvrdý, brutální). Generálův drsný charakter se podle kolegů utvářel v předchozích bojích v Afghánistánu a v Čečensku.

Surovikinovo jmenování přišlo v době, kdy ruská armáda na Ukrajině čelí řadě dílčích porážek a kdy kritika tažení zaznívá už i od řady ruských podporovatelů války.

Ještě jako kapitán se v srpnových dnech roku 1991 účastnil pokusu konzervativních sil o státní převrat v Sovětském svazu. Podle Wikipedie dostal rozkaz vyslat svůj prapor do tunelu na Zahradním okruhu, kde nařídil útok do řad demonstrantů. Tři protipřevratoví demonstranti byli zabiti. Po porážce převratu byl Surovikin zatčen a sedm měsíců držen ve vyšetřovací vazbě. Obvinění byla stažena 10. prosince, protože Boris Jelcin dospěl k závěru, že Surovikin pouze plnil rozkazy. Poté byl povýšen do hodnosti majora. 

Surovikin se účastnil druhé rusko-čečenské války, konfliktu v Tádžikistánu a také velel ruským vojskům v Sýrii. Velení zde převzal v roce 2017. V jeho režii obrana národních zájmů zahrnovala také brutální útoky na civilní infrastrukturu včetně obytných domů, škol, tržišť i nemocnic. Ruiny syrského Halábu (Allepa) nesou právě jeho podpis.

Britský list Guardian citoval vyjádření jednoho bývalého představitele ministerstva obrany Ruské federace: „Surovikin je absolutně nemilosrdný, s minimálními ohledy na lidské životy.“

Muž, který rád jedná z pozice síly, má ale i viditelné slabiny. Jednou z nich je to, že je chtě nechtě součástí notoricky zkorumpovaného systému ruské armády. Také on byl uznán vinným, i když později očištěn, v souvislosti s nelegálním kšeftováním s armádní výzbrojí.

Jeho možnosti jsou omezené, soudí západní analytici

Britské ministerstvo obrany ve své analýze uvedlo, že Surovikin bude nyní muset pravděpodobně bojovat se stále více se rozpadajícím ministerstvem obrany Ruské federace. Tomu zejména chybí dostatečné zdroje k dosažení politických cílů stanovených na Ukrajině.

Ti, kdo kritizují Kreml ze nedostatek kompetence a rozhodnosti, jsou s nominací Surovikina spokojeni. Hlavně proto, že údajně dokáže propojit ty části ruské armády, které dosud spolupracovaly jen s obtížemi. Západní analytici se ale domnívají, že ani energický velitel nemá nyní na Ukrajině moc možností.

„Nemyslím si, že jmenování nového generála je důležité. Mám za to, že situace (ruských jednotek) v mnoha ohledech přesahuje schopnost jakéhokoli konkrétního generála zasáhnout. A to bez ohledu na jeho schopnosti,“ vyjádřil se analytik Royal United Services Institute Sidharth Kaushal.

Vše navíc ještě komplikují zákulisní hry v ruském vedení. Britská rozvědka už dříve upozornila na to, že ruský prezident Vladimir Putin odstavil na vedlejší kolej svého někdejšího oblíbence, úřadujícího ministra obrany Sergeje Šojgua. Muži, s nímž kdysi ruský prezident lovil a kempoval v tundře, se jeho polní velitelé údajně posmívají a v klíčových rozhodnutích ho obcházejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 27 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...