Čínská armáda informovala, že po zhruba týdnu cvičení v okolí Tchaj-wanu „úspěšně splnila různé úkoly“. Východní velení čínské armády na sociální síť Weibo oznámilo, že bude situaci v Tchajwanském průlivu i nadále sledovat, pravidelně hlídkovat a pokračovat ve výcviku, aby byla armáda bojeschopná.
Čínská armáda tvrdí, že „splnila úkoly“ u Tchaj-wanu. V oblasti chce nadále hlídkovat
Prohlášení může znamenat potenciální konec několika dní „vojenských her“, ale také signál, že Peking bude na ostrov nadále vyvíjet tlak, komentuje agentura Reuters. Čína zahájila vojenská cvičení ve čtvrtek v reakci na návštěvu americké předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na demokratickém ostrově.
V úterý tchajwanský ministr zahraničí řekl, že manévry jsou „přípravou na invazi“. Čína již dříve uvedla, že pokud se Tchaj-wan pokusí vyhlásit nezávislost, kterou drtivá většina světových států neuznává, nebude váhat použít vojenskou sílu k obnovení kontroly nad ostrovem.
Zdroje obeznámené se situací uvádějí, že čínské lodě i bojová letadla byly i ve středu aktivní poblíž dělicí linie v Tchajwanském průlivu. Cvičení chtěl Peking původně ukončit v neděli, o víkendu ale oznámil jejich prodloužení až do poloviny srpna.
Londýn si kvůli agresivitě Pekingu vůči Tchaj-wanu předvolal čínského velvyslance Čenga Ce-kuanga. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová žádá, aby diplomat vysvětlil chování své země. „Spojené království naléhavě vyzývá Čínu, aby veškeré spory řešila mírovými prostředky, bez hrozby silou nebo nátlaku či jejich použití,“ prohlásila Trussová.
Nebezpečná blokáda
Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem může ještě eskalovat. „Scénářem, který se objevuje v posledním týdnu, je blokáda Tchaj-wanu, která by vedla k narušení dopravních řetězců. To by ovlivnilo úplně všechny, protože asi polovina globální kontejnerové dopravy prochází Tchajwanským průlivem. V případě narušení by lodě musely být přesměrovány, to by zdražilo jejich pojištění a ovlivnilo ekonomiku celého světa,“ nastínila v ČT24 analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Ivana Karásková.
Analytička Karásková o napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem (zdroj: ČT24)
I pokud by Tchaj-wan nakonec potřeboval vojenskou pomoc, analytička se zdráhá srovnávat pozici ostrova s Ukrajinou. „Sankce, které byly uvaleny na Rusko a které bylo náročné prosadit v rámci EU, se týkají země, jejíž HDP je srovnatelné s Itálií. V případě Číny je vzájemná závislost s Evropskou unií mnohem větší. Také váha Číny jako druhé největší ekonomiky světa je mnohem větší,“ upozorňuje Karásková.
Proto je skeptická k prosazení sankcí vůči Číně, speciálně kvůli Tchaj-wanu. Velká většina zemí EU podle ní ani nemá kapacity k tomu, aby dokázala zasáhnout do případného konfliktu mezi Pekingem a Tchaj-pejí.
Do Číny odletěl opoziční politik
Do Číny ve středu odletěl jeden z předních představitelů tchajwanské hlavní opoziční strany Kuomintangu. Její zástupci uvedli, že šlo o plánovanou cestu, při které se má setkat s tchajwanskými podnikateli a v Pekingu nemá naplánovaná žádná oficiální jednání.
„I v tento moment Kuomintang stále trval na tom, že do Číny pojede a zklame náš lid,“ okomentovala cestu prezidentka Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen.
Peking považuje demokratický Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle oficiální politiky „jedné Číny“, kterou uznává téměř celý svět, na ostrově neexistuje samostatná politická entita a Peking se staví proti tomu, aby ostrov vedl vlastní jednání se zahraničními vládami.
USA Tchaj-wan také neuznávají, udržují s ním ale čilé obchodní vztahy, a to i na vojenské úrovni. Pelosiová byla nejvýše postavenou americkou představitelkou, která Tchaj-wan navštívila od konce 90. let minulého století.