Novinářka Ovsjannikovová dostala pokutu za pomlouvání ruské armády

Nahrávám video

Soud v Moskvě vyměřil pokutu v přepočtu dvacet tisíc korun novinářce Marině Ovsjannikovové za to, že hanobila ruskou armádu svými protesty proti válečnému tažení na Ukrajině. Ovsjannikovovou nicméně kritizuje i protiputinovská opozice, která ji podezřívá ze spolupráce s režimem.

„Zastavte válku. Nevěřte propagandě, tady vám lžou, Rusové jsou proti válce,“ bylo napsáno na plakátu, který Ovsjannikovová v polovině března ukázala ruské veřejnosti během večerních zpráv na Prvním kanále.

Poslední protest novinářky původem z ukrajinské Oděsy se odehrál před zdmi Kremlu, kde upozorňovala na děti zabité během války na Ukrajině. Policie ji zadržela jen dočasně a prokuratura ji údajně obvinila z diskreditace ruské armády, kritizování vpádu na Ukrajinu a nejvyššího velitele, tedy Vladimira Putina.

„Během čtrnáct hodin dlouhého výslechu nikdo nemohl uvěřit, že to bylo jen moje rozhodnutí. Pořád se mě ptali, pro jaké tajné služby pracuji,“ prohlásila po propuštění ruská novinářka. Za svým si stála i před soudem v Moskvě. „Vůbec nechápu, jak jsem mohla zdiskreditovat (ruskou) armádu tím, že jsem řekla, že tato válka je největším zločinem jednadvacátého století,“ argumentovala.

Podezřelá ze všech stran

V současnosti pracuje pro německý Welt. Jako korespondentka se díky tomu dostala i na Ukrajinu. Když ale dorazila do Kyjeva, popsala, jak ji západní i ukrajinští novináři prakticky vyhnali jako propagandistku a ruskou agentku. Pochybnosti o jejích úmyslech má i ukrajinská vláda.

„Měl bych otázku, a to i pro toto německé médium, jak pro vás tato novinářka může pracovat? Splňuje vaše standardy tím, že tak dlouho pracovala pro propagandistický První kanál? A co dělala na Ukrajině, je také dobrá otázka,“ zajímal se ukrajinský ministr kultury a informační politiky Oleksandr Tkačenko.

„Ona je podezřelá doslova ze všech stran. Západní kolegové ji podezírají z toho, že je nastrčená ruskými tajnými službami. Ruská strana ji podezírá z toho, že je nastrčená západními tajnými službami, a novináři s ní vesměs nechtějí mít nic společného. Jak to doopravdy je, nevíme,“ vysvětluje redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Do opozičních skupin se však zřejmě lidé spolupracující s režimem prezidenta Vladimira Putina infiltrovat skutečně snaží. „V poslední době pozoruji a cítím velkou nedůvěru různých ruských emigrantských skupin mezi sebou. Opravdu se podezírají a nejsou schopny spolupracovat především kvůli obavám, že jsou mezi nimi agenti,“ popisuje Procházková.

Vlídné zacházení ruského režimu

Ovsjannikovové lidé v komentářích na sociálních sítích často také připomínají, že se v Rusku nikomu nedostává tak „vlídného“ zacházení jako právě jí. Podle ruské lidskoprávní organizace OVD-info bylo od začátku invaze na Ukrajinu zadrženo za její odsuzování víc než šestnáct tisíc Rusů. Proti většině zasáhla policie násilně, a to velmi záhy, co se lidé k protestu odhodlali.

Procházková ale připomíná, že tvrdý postup ruských úřadů vůči opozici není pravidlem. Ne každý kritik invaze na Ukrajinu se podle ní dostane do vězení a jako příklad uvádí historika Andreje Zubova, který může v Rusku normálně působit.

Ruskou novinářku navíc čekají další soudy, včetně sporu s manželem o péči o jejich děti. Podle Procházkové má proto ruský režim stále způsoby, jak se Ovsjannikovové pomstít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
16:11Aktualizovánopřed 18 mminutami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 1 hhodinou

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 1 hhodinou

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
13:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Za krádež vzácné rumunské přilby poslal nizozemský soud do vězení tři muže

Nizozemský soud za účast na krádeži 2500 let staré přilby zapůjčené z Rumunska poslal v pátek tři muže na téměř čtyři roky za mříže, informovaly agentury AP a AFP. Pachatelé v lednu 2025 ukradli z muzea Drents v nizozemském Assenu zdobenou přilbu z Cotsofenešti a tři zlaté náramky, které patří mezi nejcennější rumunské národní poklady.
před 4 hhodinami

V rumunském přístavu explodoval ukrajinský námořní dron

Dron, který explodoval v rumunském přístavu Konstanca v Černém moři, byl součástí pětičlenné skupiny ukrajinských strojů, uvedla média. Další vybuchl na Ukrajině. Rumunská armáda poté pátrala po dalších podobných zařízeních, odpoledne však prezident Nicušor Dan oznámil, že se další drony samy zničily. Žádné oběti nejsou hlášeny, sdělily rumunské úřady. Ukrajinské námořnictvo potvrdilo, že šlo o ukrajinský dron, nad kterým v Černém moři ztratilo kontrolu kvůli ruským prostředkům elektronického boje.
10:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael tajně poslal komanda do Ázerbájdžánu, píše CNN

Izrael během války s Íránem tajně nasadil do Ázerbájdžánu elitní vojenské a zpravodajské jednotky, aby usnadnil operace proti islámské republice. Americké stanici CNN to řekly čtyři zdroje obeznámené se situací, Baku to ale popírá. Izraelci v době konfliktu údajně působili také na základnách v Somalilandu, Iráku a Emirátech.
před 6 hhodinami
Načítání...