Novinářka Ovsjannikovová dostala pokutu za pomlouvání ruské armády

Nahrávám video

Soud v Moskvě vyměřil pokutu v přepočtu dvacet tisíc korun novinářce Marině Ovsjannikovové za to, že hanobila ruskou armádu svými protesty proti válečnému tažení na Ukrajině. Ovsjannikovovou nicméně kritizuje i protiputinovská opozice, která ji podezřívá ze spolupráce s režimem.

„Zastavte válku. Nevěřte propagandě, tady vám lžou, Rusové jsou proti válce,“ bylo napsáno na plakátu, který Ovsjannikovová v polovině března ukázala ruské veřejnosti během večerních zpráv na Prvním kanále.

Poslední protest novinářky původem z ukrajinské Oděsy se odehrál před zdmi Kremlu, kde upozorňovala na děti zabité během války na Ukrajině. Policie ji zadržela jen dočasně a prokuratura ji údajně obvinila z diskreditace ruské armády, kritizování vpádu na Ukrajinu a nejvyššího velitele, tedy Vladimira Putina.

„Během čtrnáct hodin dlouhého výslechu nikdo nemohl uvěřit, že to bylo jen moje rozhodnutí. Pořád se mě ptali, pro jaké tajné služby pracuji,“ prohlásila po propuštění ruská novinářka. Za svým si stála i před soudem v Moskvě. „Vůbec nechápu, jak jsem mohla zdiskreditovat (ruskou) armádu tím, že jsem řekla, že tato válka je největším zločinem jednadvacátého století,“ argumentovala.

Podezřelá ze všech stran

V současnosti pracuje pro německý Welt. Jako korespondentka se díky tomu dostala i na Ukrajinu. Když ale dorazila do Kyjeva, popsala, jak ji západní i ukrajinští novináři prakticky vyhnali jako propagandistku a ruskou agentku. Pochybnosti o jejích úmyslech má i ukrajinská vláda.

„Měl bych otázku, a to i pro toto německé médium, jak pro vás tato novinářka může pracovat? Splňuje vaše standardy tím, že tak dlouho pracovala pro propagandistický První kanál? A co dělala na Ukrajině, je také dobrá otázka,“ zajímal se ukrajinský ministr kultury a informační politiky Oleksandr Tkačenko.

„Ona je podezřelá doslova ze všech stran. Západní kolegové ji podezírají z toho, že je nastrčená ruskými tajnými službami. Ruská strana ji podezírá z toho, že je nastrčená západními tajnými službami, a novináři s ní vesměs nechtějí mít nic společného. Jak to doopravdy je, nevíme,“ vysvětluje redaktorka Deníku N Petra Procházková.

Do opozičních skupin se však zřejmě lidé spolupracující s režimem prezidenta Vladimira Putina infiltrovat skutečně snaží. „V poslední době pozoruji a cítím velkou nedůvěru různých ruských emigrantských skupin mezi sebou. Opravdu se podezírají a nejsou schopny spolupracovat především kvůli obavám, že jsou mezi nimi agenti,“ popisuje Procházková.

Vlídné zacházení ruského režimu

Ovsjannikovové lidé v komentářích na sociálních sítích často také připomínají, že se v Rusku nikomu nedostává tak „vlídného“ zacházení jako právě jí. Podle ruské lidskoprávní organizace OVD-info bylo od začátku invaze na Ukrajinu zadrženo za její odsuzování víc než šestnáct tisíc Rusů. Proti většině zasáhla policie násilně, a to velmi záhy, co se lidé k protestu odhodlali.

Procházková ale připomíná, že tvrdý postup ruských úřadů vůči opozici není pravidlem. Ne každý kritik invaze na Ukrajinu se podle ní dostane do vězení a jako příklad uvádí historika Andreje Zubova, který může v Rusku normálně působit.

Ruskou novinářku navíc čekají další soudy, včetně sporu s manželem o péči o jejich děti. Podle Procházkové má proto ruský režim stále způsoby, jak se Ovsjannikovové pomstít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
Právě teď

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled