Maďarsko a Polsko by měly zlepšit podmínky pro nezávislý soudní systém, pluralitu médií či boj s korupcí, které přes opakované výzvy stále vzbuzují obavy. Uvedla to Evropská komise v každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích. Řada zemí se podle unijní exekutivy ve zmíněných oblastech zlepšila, zejména Budapešť a Varšava však neplní doporučení Komise. Brusel kvůli tomu ani jedné ze zemí zatím neodblokoval miliardy z mimořádného fondu obnovy, o jejichž získání se maďarská i polská vláda snaží. Kritické připomínky má Komise i k Česku, obavy má zejména z pomalého vyšetřování korupce.
Maďarské i polské prohřešky proti právnímu státu trvají, uvedla Komise. Dílčí výhrady má i k Česku
V pořadí třetí výroční zpráva vznikala v době, kdy se unijní země v první řadě zabývají dopady ruské invaze na Ukrajinu. Podle místopředsedkyně komise Věry Jourové je ruský režim a válka v těsném sousedství EU připomínkou toho, že demokracii a vládu práva musí unijní země chránit a propagovat doma i mimo své hranice.
„Letošní zpráva ukazuje, že diskuse o právním státu v Evropě nese ovoce, neboť členské státy dosahují zlepšení a otázky právního státu řeší. V některých členských státech bohužel přetrvávají obavy, zejména pokud jde o nezávislost soudnictví,“ prohlásila Jourová. Zásadní připomínky adresovala Komise stejně jako v minulých letech Polsku a Maďarsku.
Budapešť by podle Bruselu měla posílit roli orgánu zajišťujícího nezávislost soudnictví. Maďarsko podle komise také odložilo zavedení většiny opatření z ohlášené protikorupční strategie. Například prostřednictvím státní inzerce omezuje rovné podmínky pro fungování médií a měla by posílit nezávislost úřadu dohlížejícího na jejich práci. Maďarská vláda zároveň nadměrně často využívá své nouzové pravomoci zavedené kvůli covidové pandemii, a to i v případech s nákazou vůbec nesouvisejících.
V případě Varšavy se výtky točí zejména okolo justiční reformy, které přes některé slíbené ústupky stále dostatečně nezajišťuje podmínky pro nezávislou práci soudců. Polsko by rovněž mělo oddělit funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora či stanovit jasná pravidla pro lobbing a zlepšit veřejnou kontrolu příjmů předních politiků.
Jourová versus Polsko
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová už koncem června uvedla, že dosavadní změny v polském soudnictví, které zrušily kontroverzní disciplinární komoru, nesplňují očekávání Evropské komise. Varšava proto zatím nemůže počítat s penězi z fondu obnovy Evropské unie.
Polský prezident Andrzej Duda v polovině června podepsal novelu zákona, která zrušila spornou disciplinární komoru, vnímanou kritiky jako nástroj vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) k trestání neposlušných soudců. Má ji nahradit nová komora profesní zodpovědnosti, která podle opozice v přijaté podobě neznamená obnovení vlády práva v polské justici.
Místopředsedkyně EK Jourová tehdy uvedla, že dosavadní změny „nesplňují“ požadovaná kritéria a že evropské peníze nebudou vyplaceny dříve, než polští soudci získají zákonem stanovené záruky své nezávislosti.
Česko vyšetřuje korupci pomalu, Brusel znepokojila milost pro Baláka
Nová česká vláda sice pracuje na efektivnějším potírání korupce či střetu zájmů, některé korupční případy na vysokých místech a zvláště jejich pomalé vyšetřování však vzbuzují obavy, uvedla Komise. Unijní exekutiva se rovněž v případě Česka kriticky vyjádřila o nedostatečné transparentnosti vlastnictví médií, o výrocích ombudsmana na adresu menšin či o malé veřejné podpoře nevládních organizací.
V českém případě Komise ocenila probíhající reformy justice, jejichž cílem je posílit nezávislost soudců či státních zástupců. Pozitivní je podle ní také plánované přijetí nové protikorupční strategie, avšak dosavadní potírání korupce na vysokých místech nevidí Komise jako dostatečné.
„Případy korupce na vysokých místech nadále vzbuzují obavy, zvláště v souvislosti s odklady ve vyšetřování,“ konstatovala Komise. Pozastavila se také nad udělením milosti prezidentem republiky Milošem Zemanem v korupční kauze šéfa lánské obory Miloše Baláka.
Problematický je podle Komise rovněž fakt, že veřejnost nemá jasné informace o vlastnících médií. Ačkoli současná vláda se snaží zavést pravidla pro zlepšení transparentnosti a předcházení střetu zájmů při vlastnictví médií, dosud se je schválit nepovedlo.
Ačkoli česká vláda podle Komise pokračuje v práci na zvýšení podílu občanských organizací na rozhodování o důležitých otázkách, zcela bez problémů nejsou jejich omezené možnosti dostat se k veřejným financím. Nedostatky vidí Brusel i v ochraně lidských práv, jejíž část je na ombudsmanovi, některá témata však žádný specifický orgán neřeší. „Ombudsmanova prohlášení na adresu Romů či LGBTQI osob nadále vyvolávají znepokojení,“ uvedla EK na adresu ochránce veřejných práv Stanislava Křečka.
Unijní exekutiva pro Česko vydala šest doporučení, která souvisejí s některými z uvedených připomínek. Mimo jiné by podle nich Česká republika měla zapracovat na zrychlení procesů při velkých korupčních aférách a pokročit s reformou státních zastupitelství. Kromě toho Komise doporučuje zavést etické kodexy pro členy obou komor parlamentu nebo posílit „pravidla a mechanismy“ týkající se nezávislé správy veřejnoprávních médií.
