Dokumentarista zveřejnil poslední rozhovor mezi Macronem a Putinem před invazí

3 minuty
Události: Rozhovor mezi Macronem a Putinem
Zdroj: ČT24

Nový dokumentární film stanice France 2, který byl odvysílán ve čtvrtek, sleduje cesty francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a jeho diplomatického týmu mezi Paříží a Kyjevem ve dnech, které předcházely ruské invazi na Ukrajinu a následovaly po ní. Přináší také ukázky z nahrávky telefonátu mezi Macronem a ruským vládcem Vladimirem Putinem nedlouho před invazí na Ukrajinu. Média rozhovor označují jako „plný tenze a bizarních momentů“.

„Upřímně, chtěl jsem jít hrát hokej,“ říká v dokumentu Putin Macronovi s ohledem na jeho návrh, aby po dlouhém telefonátu finalizoval komuniké, ve kterém se zaváže k tomu, aby v Ženevě jednal s americkým prezidentem Joem Bidenem o situaci na Ukrajině. Telefonický rozhovor se odehrál pouhé čtyři dny před zahájením ruské invaze a Putin Macronovi řekl, že hovoří z tělocvičny, píše francouzský L'Express.  

Dokument Prezident, Evropa a válka, který pro stanici France 2 natočil novinář a dokumentarista Guy Lagache, podle francouzského deníku Le Monde zachycuje devět minut z dvouhodinového rozhovoru obou politiků. Přepis rozhovoru ještě před odvysíláním dokumentu publikovala francouzská média. 

Telefonát se uskutečnil 20. února, čtyři dny před zahájením války, Macron Putinovi volal z kanceláře svého diplomatického poradce Emmanuela Bonneho v Elysejském paláci.

Putin obviňoval Kyjev ze státního převratu

Ruský prezident na nahrávce Macronovi vysvětluje, že ukrajinská vláda „není demokraticky zvolená“, ale je výsledkem „krvavého státního převratu“, během něhož „byli lidé upáleni zaživa“ a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je „jedním z těch, kteří jsou za něj zodpovědní“. Bonne podle přepisu rozhovoru upozorňoval při natáčení Lagache, že ruský prezident nemluví pravdu. 

Putin dále obvinil Kyjev z porušení minských dohod, které omezily rozsah konfliktu, jenž na východě Ukrajiny vypukl v roce 2014. Kyjev také obvinil ze snahy získat jadernou zbraň. Poté Macronovi řekl, že je třeba vzít v úvahu návrhy proruských separatistů na východě Ukrajiny. „Ale nás návrhy separatistů nezajímají,“ odvětil mu Macron.

Nepodléhejte provokacím, apeloval Macron

Média si všímají, že se během rozhovoru Macron snažil napětí uklidnit a řekl, že bude naléhat na Zelenského, aby „všechny uklidnil“. „V nadcházejících hodinách a dnech nepodléhejte žádným provokacím,“ vyzval Macron Putina. 

Ruský prezident nakonec v závěru rozhovoru v podstatě přislíbil jednání s tím, že s ním „v principu“ souhlasí. Nikdy však k němu nedošlo, ačkoliv Macronovi řekl, že přítomnost ruského vojska na hranicích Ukrajiny je jen cvičením, které „pravděpodobně“ ještě ten večer skončí. O několik dní později Rusko zaútočilo. 

Na zveřejnění rozhovoru už reagovala ruská státní tisková agentura Ria Novosti. Úryvky z dokumentu, které byly ještě před odvysíláním zveřejněny v médiích, komentovala na Twitteru: „Francouzi již dlouho nerespektují diplomatická pravidla jednání“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 21 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 55 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...