Za týden se koná ve Francii první kolo parlamentních voleb, které budou mít rozhodující vliv na sílu mandátu prezidenta Emmanuela Macrona. Pokud jeho koalice získá většinu, snáz prosadí reformy.
První kolo parlamentních voleb ve Francii naznačí, jak silný bude Macronův mandát
Kampaň tentokrát provází nebývalá vlna násilí mířeného na kandidáty. Marine Le Penová, bývalý ministr školství Jean-Michel Blanquer i další se stali terčem útoků. Docházelo k nim i v předchozích volbách, ale nikdy ne v takové míře.
Zejména krajní pravice tvrdí, že prezident není schopen udržet v zemi pořádek a policie buď nezasahuje vůbec, nebo je její postup neúměrně tvrdý jako před finále fotbalové Ligy mistrů. „Akce některých policistů byly nepřiměřené a neadekvátní,“ uvedl ministr vnitra Gérald Darmanin.
Prezident jmenoval vládu reprezentující široké politické i společenské spektrum také s cílem získat podporu v nadcházejících volbách. Polemika kolem některých ministrů mu ale uškodila – zejména u státního tajemníka pro solidaritu a zdravotně postižené obviněného ze znásilnění. „Informace o jeho eticky nevhodném chování měly stačit k tomu, aby tento člověk nebyl do své funkce jmenován,“ prohlásila francouzská poslankyně Frédérique Dumasová.
Macron se soustředí na mezinárodní vztahy
V reakci na vznik široké levicové koalice se Macronovo hnutí Republika v pohybu spojilo s dvěma středovými stranami. I kvůli tomu, že se řada bývalých přívrženců prezidenta, včetně předsedy výboru pro jeho znovuzvolení, připojila k hnutí Horizonty bývalého premiéra Édouarda Philippea. „Bylo jen otázkou času, kdy se k němu připojím, jsme si velmi blízcí,“ řekl starosta Caudebec-lès-Elbeuf Laurent Bonnaterre.
Prezident se po svém volebním vítězství do kampaně už zapojil, ale stále jen okrajově. „Mezinárodní politika zabírá od začátku války na Ukrajině osmdesát až devadesát procent jeho agendy,“ potvrdila reportérka listu Le Figaro Isabelle Lasserrová.
Týden před prvním kolem ukazují průzkumy, že by prezident Macron a jeho koalice nemuseli získat většinu, hodně bude záležet na účasti při hlasování, která bývá při parlamentních volbách obvykle nízká.
Nebezpečím pro francouzského prezidenta může být rostoucí popularita Jeana-Luca Mélenchona, který jen těsně nepostoupil do druhého kola prezidentských voleb a je atraktivní zejména pro mladé voliče.