Americký prezident Joe Biden pokračuje v asijské cestě. V pondělí v Tokiu ujistil japonského premiéra Fumia Kišidu, že Spojené státy jsou odhodlány podpořit obranu Japonska. Stejně tak se vyslovil i pro případné využití vojenské síly na obranu Tchaj-wanu, řekl podle agentury Reuters. Vysloužil si za to kritiku Pekingu. Krátce před jednáním s japonským premiérem šéfa Bílého domu přijal japonský císař Naruhito.
Spojené státy jsou ochotné vojensky bránit Tchaj-wan, uvedl Biden v Tokiu
3 minuty
Události: Biden v Tokiu
Na americkou vojenskou pomoc Tchaj-wanu při případné čínské invazi padl dotaz při tiskové konferenci s japonským premiérem. Biden odpověděl kladně a následně dodal: „To je závazek, který jsme učinili.“ Spojené státy spolu s dalšími zeměmi podle něj usilují o to, aby Čína nemohla na ostrově použít svou sílu.
Čínská letadla v poslední době opakovaně narušují tchajwanský vzdušný prostor a Peking vyvíjí tlak na ostrov i dalšími způsoby. „Tyto přelety a všechny ostatní manévry, které (Čína) podniká, jsou zahráváním si s ohněm,“ podotkl Biden. Podle Bílého domu se též Biden s Kišidou shodli na spolupráci v souvislosti s „čím dál víc nátlakovým chováním Číny“.
Agentura AP hovoří o jednom z nejsilnějších vyjádření na podporu Tchaj-wanu z posledních desetiletí. Bidenův výrok však neznamená změnu americké politiky vůči Tchaj-wanu. „Souhlasíme s politikou jedné Číny. Podepsali jsme ji… Ale myšlenka, že by mohl být (Tchaj-wan) obsazen silou, je nepatřičná,“ prohlásil Biden podle agentury Reuters. Dodal nicméně, že nečeká, že by k něčemu takovému došlo nebo že by se o něco takového někdo pokusil.
Podle šéfa Bílého domu by jakékoli snahy Číny použít proti Tchaj-wanu sílu celý region rozvrátily a „byly by podobné tomu, co se teď děje na Ukrajině“.
Washington udržuje oficiální diplomatické vztahy pouze s Pekingem, zatímco oficiální vztahy s Tchaj-pejí přerušil v roce 1979. S Tchaj-wanem mají ale Spojené státy čilé neoficiální styky a nadále mu dodávají zbraně. Uvádějí, že tak činí proto, aby mu pomohly udržet obranyschopnost.
Podle analytičky Simony Fantové se americká politika vůči Tchaj-wanu proměňuje delší dobu. Řekla to v pondělním Horizontu ČT24. „Přechází od strategické nejednoznačnosti k větší explicitnosti, (USA) nyní více podporují Tchaj-wan. Jak se zhoršují vztahy s Čínou, tak Spojené státy zlepšují své vztahy s Tchaj-wanem,“ uvedla Fantová.
6 minut
Horizont ČT24 – Analytička Simona Fantová o čínsko-tchajwanském sporu
„Rezolutní protest“ Pekingu
Čína demokratickému Tchaj-wanu hrozí vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Peking podle očekávání Bidenova slova ostře kritizoval a zdůraznil, aby prezident „nepodceňoval jeho odhodlání“.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin uvedl, že Peking proti Bidenovým výrokům „rezolutně protestuje“. „Čína není ochotna přijmout žádné kompromisy a ústupky v klíčových otázkách, které se týkají její suverenity a územní celistvosti,“ prohlásil Wang. „Čína je připravena podniknout rozhodné kroky, aby ochránila svou svrchovanost a bezpečnostní zájmy,“ dodal.
Naopak tchajwanské ministerstvo zahraničí Spojeným státům poděkovalo, potvrzení amerických závazků vítá. „Tchaj-wan bude nadále zlepšovat své obranné schopnosti, prohlubovat spolupráci s USA a Japonskem a dalšími podobně smýšlejícími zeměmi, aby společně bránily bezpečnost v Tchajwanském průlivu a mezinárodní pořádek. Chce také podporovat mír, stabilitu a prosperitu v Indicko-pacifickém regionu,“ sdělilo ministerstvo.
Podle Fantové je situace velice nepříjemná pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, pro nějž je znovusjednocení Číny osobní ambicí a klíčovým tématem pro případné třetí funkční období.
Biden oznámil novou obchodní dohodu. Čínu nezahrnuje
Už před začátkem jednání s Kišidou se Biden vyslovil i pro podporu obrany Japonska. „Americko-japonské spojenectví je již dlouho základním kamenem míru a prosperity v Indo-Pacifiku a Spojené státy zůstávají plně odhodlány podpořit obranu Japonska,“ řekl Biden na začátku jednání s Kišidou.
Americký prezident Joe Biden a japonský premiér Fumio Kišida
Na následné tiskové konferenci pak oznámil spuštění Indopacifického hospodářského rámce (IPEF), což je nový druh obchodní dohody čítající více než desítku partnerů. Podle Bidena pro obyvatele regionu z dohody vyplynou „konkrétní přínosy“.
„Není to žádná dohoda o volném obchodu, jak Američané zdůrazňují. Je to spíše soubor standardů například pro digitální ekonomiku, zabezpečení dodavatelských řetězců, dekarbonizaci, potravinovou udržitelnost a zemědělství,“ vyjmenovala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Zakládající země se podle Bidena mají samy rozhodnout, jak budou dohody prosazovány a zda se k nim někdy připojí i Čína. Čína však o připojení k IPEF žádný zájem neprojevila. Podle jednoho z amerických představitelů by řada standardů, které Washington požaduje, způsobila, že by taková dohoda nebyla pro Peking přijatelná.
9 minut
Reportérka Barbora Šámalová o vztazích USA s Asií
Šéf Bílého domu se setkal také s japonským císařem Naruhitem. Bílý dům uvedl, že Biden pozdravil císaře jménem amerického lidu a zdůraznil sílu americko-japonských vztahů.
Japonský premiér Kišida se s americkým prezidentem Bidenem osobně setkal poprvé. „Dosud jednali pouze virtuálně,“ uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Po Kišidově loňském zvolení se japonská strana pokoušela sjednat co nejbližší schůzku v Bílém domě, Bidenova administrativa však pro návštěvu nenašla termín. „Japonská vláda se podle všeho cítila trochu dotčena,“ dodala zpravodajka. Biden ale v pondělí Kišidu označil za dobrého přítele.
Bidena během dvoudenní návštěvy Japonska čeká v úterý summit lídrů zemí čtyřstranné bezpečnostní aliance Quad, v níž jsou kromě Japonska a USA také Indie a Austrálie. Nově se summitu jako pozorovatel zúčastní i Jižní Korea.
V Soulu Biden slíbil ponorky a bombardéry
Do Tokia zamířil Biden právě z Jižní Koreje. Na úvod své pětidenní cesty po asijských zemích uvedl, že „budoucnost se bude psát v Indo-Pacifiku“. Je tedy podle něj čas na to, aby Spojené státy a jejich podobně smýšlející patrněři investovali jeden do druhého. „Spojené státy slibují koalici, která by byla protiváhou Číny,“ vysvětlila Šámalová.
V Soulu se Američané dohodli na posílení odstrašujících prostředků proti Severní Koreji. „Vyšlou na poloostrov více strategických zbraní. Měly by to být ponorky, bombardéry, letadlové lodě,“ uvedla Šámalová. Dojde také ke zintenzivnění společných vojenských cvičení jihokorejských a amerických vojáků, která předchozí levicový prezident utlumil kvůli obavám z reakce Pchjongjangu.
Analytici jihokorejských tajných služeb očekávali, že Severní Korea na návštěvu amerického prezidenta v Soulu zareaguje jaderným testem. To se však nestalo. „Severní Korea teď prochází vážnou covidovou krizí. Země byla po celou dobu pandemie uzavřená, ale teď onemocnělo přes dva a čtvrt milionu obyvatel,“ doplnila Šámalová.
Zpět do Spojených států odletí Biden v úterý.
