Emmanuel Macron byl podruhé slavnostně uveden do funkce francouzského prezidenta

Nahrávám video

Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl v Elysejském paláci slavnostně uveden do funkce. Čtyřiačtyřicetiletý Macron se po dvou desetiletích stal první hlavou státu, které se podařilo obhájit mandát. Ve druhém kole dubnových voleb vyhrál stejně jako před pěti lety nad krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.

„Z důvěry francouzského lidu se velice těším, je pro mě zavazující,“ prohlásil Macron v inauguračním projevu, v němž také vyjmenoval své priority. „Bude třeba rezolutně jednat, jménem Francie i Evropy. Je třeba jednat tak, aby nedošlo k další eskalaci ukrajinské krize, podpořit demokracii a odvahu. Musíme vybudovat nový evropský mír,“ nechal se slyšet.

Pokud jde o vnitřní politiku, slíbil staronový prezident transformaci zdravotnictví i školství, zjednodušení pravidel pro investování, boj za rovné postavení žen a mužů či za životní prostředí. „Slibuji, že jim předám planetu, která bude lepší k životu, a Francii, která bude lepší a silnější,“ vzkázal dalším generacím v proslovu, který v sále poslouchala i dvojice jeho předchůdců Nicolas Sarkozy a Francois Hollande.

Mezi dalšími více než 450 hosty byl francouzský premiér Jean Castex i čtyři jeho předchůdci, mnoho volených představitelů, hlavy úřadů, univerzit i církví. Ke konci slavnosti vyšel Macron do palácové zahrady, kde za zvuku státní hymny Marseillaisy stanul před vojáky. Jak velí tradice, z pařížské Invalidovny bylo vypáleno 21 ran z děla.

Slavnostní uvedení do funkce v Elysejském paláci však neznačí začátek nového Macronova pětiletého období, jeho současný mandát vyprší až ve středu 13. května o půlnoci.

Parlamentní volby se blíží

Macronovi se sice podařilo dobýt Elysejský palác, nyní však podle pozorovatelů musí sjednotit rozdělené Francouze. Volby zákonodárců v zemi, v níž mnoho lidí pro Macrona hlasovalo jen jako pro „menší zlo“, se totiž uskuteční už v červnu. Bez parlamentní podpory by prezident nebyl schopný prosazovat klíčové reformy.

I proto tento týden Macronova strana oznámila, že za účelem volebního vítězství uzavřela koalici se dvěma centristickými uskupeními a změnila jméno z Republika v pohybu (LREM) na Obnova (Renaissance). Ve Francii se ale formuje i levicová koalice, která chce být protiváhou k Macronovi. Lídrem rodícího se partnerství je Nepodrobená Francie (LFI) a její šéf Jean-Luc Mélenchon. Do koalice s ním půjdou socialisté nebo ekologická strana.

Když se Macron v roce 2017 stal poprvé hlavou státu, převzal úřad jako osmý a zároveň nejmladší prezident Francie v éře páté republiky. Předtím byl ministrem hospodářství v socialistické vládě Francoise Hollanda. Než vstoupil do politiky, pracoval jako investiční bankéř. Od roku 2007 je ženatý s bývalou učitelkou francouzštiny Brigitte, která je o 25 let starší než on.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 42 mminutami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
před 1 hhodinou

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 2 hhodinami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 2 hhodinami

Evropa bude svou roli v NATO dál posilovat, řekl Rutte

Evropské země budou dále postupně posilovat svou pozici v Severoatlantické alianci, aby snížily její závislost na Spojených státech, řekl před pátečním jednáním ministrů zahraničí NATO jeho generální tajemník Mark Rutte. Doplnil, že USA budou ale stále v Evropě hrát klíčovou roli, a to jak v otázce jaderného odstrašení, tak konvenčních zbraní. Zároveň poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za oznámené vyslání nových vojáků do Polska.
před 4 hhodinami

USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.
před 6 hhodinami

VideoUmělá inteligence stráží u San Francisca velryby a varuje lodě před srážkou

Biologové v zálivu San Francisca se snaží zabránit stále častějším srážkám velryb s loďmi. Využívat k tomu začali umělou inteligenci, která dovede rozeznat plejtváky i v noci. Mohou pak včas varovat lodě, aby se zvířatům vyhnuly. Námořníci si totiž kytovců často všimnou příliš pozdě, obzvlášť v noci nebo v mlze. Mořští biologové však věří, že lepší zrak než lidé mohou mít technologie. Na kopcích, majácích i přívozech v zátoce se proto nově objevil systém, který by měl odhalit velryby připlouvající za potravou do vzdálenosti čtyř kilometrů. WhaleSpotter je námořní elektronické zařízení, které kombinuje kameru s termovizí a umělou inteligenci k rozpoznání velryb ve dne i v noci. Loni v zálivu zahynulo 21 plejtváků šedých, z toho skoro polovina po střetu s lodí.
před 6 hhodinami
Načítání...