Emmanuel Macron byl podruhé slavnostně uveden do funkce francouzského prezidenta

3 minuty
Události: Emmanuel Macron byl slavnostně uveden do funkce prezidenta
Zdroj: ČT24

Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl v Elysejském paláci slavnostně uveden do funkce. Čtyřiačtyřicetiletý Macron se po dvou desetiletích stal první hlavou státu, které se podařilo obhájit mandát. Ve druhém kole dubnových voleb vyhrál stejně jako před pěti lety nad krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.

„Z důvěry francouzského lidu se velice těším, je pro mě zavazující,“ prohlásil Macron v inauguračním projevu, v němž také vyjmenoval své priority. „Bude třeba rezolutně jednat, jménem Francie i Evropy. Je třeba jednat tak, aby nedošlo k další eskalaci ukrajinské krize, podpořit demokracii a odvahu. Musíme vybudovat nový evropský mír,“ nechal se slyšet.

Pokud jde o vnitřní politiku, slíbil staronový prezident transformaci zdravotnictví i školství, zjednodušení pravidel pro investování, boj za rovné postavení žen a mužů či za životní prostředí. „Slibuji, že jim předám planetu, která bude lepší k životu, a Francii, která bude lepší a silnější,“ vzkázal dalším generacím v proslovu, který v sále poslouchala i dvojice jeho předchůdců Nicolas Sarkozy a Francois Hollande.

Mezi dalšími více než 450 hosty byl francouzský premiér Jean Castex i čtyři jeho předchůdci, mnoho volených představitelů, hlavy úřadů, univerzit i církví. Ke konci slavnosti vyšel Macron do palácové zahrady, kde za zvuku státní hymny Marseillaisy stanul před vojáky. Jak velí tradice, z pařížské Invalidovny bylo vypáleno 21 ran z děla.

Slavnostní uvedení do funkce v Elysejském paláci však neznačí začátek nového Macronova pětiletého období, jeho současný mandát vyprší až ve středu 13. května o půlnoci.

Parlamentní volby se blíží

Macronovi se sice podařilo dobýt Elysejský palác, nyní však podle pozorovatelů musí sjednotit rozdělené Francouze. Volby zákonodárců v zemi, v níž mnoho lidí pro Macrona hlasovalo jen jako pro „menší zlo“, se totiž uskuteční už v červnu. Bez parlamentní podpory by prezident nebyl schopný prosazovat klíčové reformy.

I proto tento týden Macronova strana oznámila, že za účelem volebního vítězství uzavřela koalici se dvěma centristickými uskupeními a změnila jméno z Republika v pohybu (LREM) na Obnova (Renaissance). Ve Francii se ale formuje i levicová koalice, která chce být protiváhou k Macronovi. Lídrem rodícího se partnerství je Nepodrobená Francie (LFI) a její šéf Jean-Luc Mélenchon. Do koalice s ním půjdou socialisté nebo ekologická strana.

Když se Macron v roce 2017 stal poprvé hlavou státu, převzal úřad jako osmý a zároveň nejmladší prezident Francie v éře páté republiky. Předtím byl ministrem hospodářství v socialistické vládě Francoise Hollanda. Než vstoupil do politiky, pracoval jako investiční bankéř. Od roku 2007 je ženatý s bývalou učitelkou francouzštiny Brigitte, která je o 25 let starší než on.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun).
před 9 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
před 56 mminutami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 1 hhodinou

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 2 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 5 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 6 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 6 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 7 hhodinami
Načítání...