Emmanuel Macron byl podruhé slavnostně uveden do funkce francouzského prezidenta

Nahrávám video

Staronový francouzský prezident Emmanuel Macron byl v Elysejském paláci slavnostně uveden do funkce. Čtyřiačtyřicetiletý Macron se po dvou desetiletích stal první hlavou státu, které se podařilo obhájit mandát. Ve druhém kole dubnových voleb vyhrál stejně jako před pěti lety nad krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.

„Z důvěry francouzského lidu se velice těším, je pro mě zavazující,“ prohlásil Macron v inauguračním projevu, v němž také vyjmenoval své priority. „Bude třeba rezolutně jednat, jménem Francie i Evropy. Je třeba jednat tak, aby nedošlo k další eskalaci ukrajinské krize, podpořit demokracii a odvahu. Musíme vybudovat nový evropský mír,“ nechal se slyšet.

Pokud jde o vnitřní politiku, slíbil staronový prezident transformaci zdravotnictví i školství, zjednodušení pravidel pro investování, boj za rovné postavení žen a mužů či za životní prostředí. „Slibuji, že jim předám planetu, která bude lepší k životu, a Francii, která bude lepší a silnější,“ vzkázal dalším generacím v proslovu, který v sále poslouchala i dvojice jeho předchůdců Nicolas Sarkozy a Francois Hollande.

Mezi dalšími více než 450 hosty byl francouzský premiér Jean Castex i čtyři jeho předchůdci, mnoho volených představitelů, hlavy úřadů, univerzit i církví. Ke konci slavnosti vyšel Macron do palácové zahrady, kde za zvuku státní hymny Marseillaisy stanul před vojáky. Jak velí tradice, z pařížské Invalidovny bylo vypáleno 21 ran z děla.

Slavnostní uvedení do funkce v Elysejském paláci však neznačí začátek nového Macronova pětiletého období, jeho současný mandát vyprší až ve středu 13. května o půlnoci.

Parlamentní volby se blíží

Macronovi se sice podařilo dobýt Elysejský palác, nyní však podle pozorovatelů musí sjednotit rozdělené Francouze. Volby zákonodárců v zemi, v níž mnoho lidí pro Macrona hlasovalo jen jako pro „menší zlo“, se totiž uskuteční už v červnu. Bez parlamentní podpory by prezident nebyl schopný prosazovat klíčové reformy.

I proto tento týden Macronova strana oznámila, že za účelem volebního vítězství uzavřela koalici se dvěma centristickými uskupeními a změnila jméno z Republika v pohybu (LREM) na Obnova (Renaissance). Ve Francii se ale formuje i levicová koalice, která chce být protiváhou k Macronovi. Lídrem rodícího se partnerství je Nepodrobená Francie (LFI) a její šéf Jean-Luc Mélenchon. Do koalice s ním půjdou socialisté nebo ekologická strana.

Když se Macron v roce 2017 stal poprvé hlavou státu, převzal úřad jako osmý a zároveň nejmladší prezident Francie v éře páté republiky. Předtím byl ministrem hospodářství v socialistické vládě Francoise Hollanda. Než vstoupil do politiky, pracoval jako investiční bankéř. Od roku 2007 je ženatý s bývalou učitelkou francouzštiny Brigitte, která je o 25 let starší než on.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55AktualizovánoPrávě teď

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
18:18Aktualizovánopřed 47 mminutami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 6 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 11 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 13 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.