Kaczyński obvinil Rusko z letecké katastrofy u Smolenska. Vládní vyšetřovací podvýbor mluví o výbuchu

3 minuty
Události ČT: Nehoda u Smolensku byla podle Varšavy zločinem
Zdroj: ČT24

Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, v neděli obvinil Rusko, že bylo v pozadí letecké katastrofy u Smolenska, při které před 12 lety zahynul jeho bratr-dvojče, tehdejší polský prezident Lech Kaczyński, a spolu s ním dalších 95 členů delegace a posádky vládního letadla. Kaczyński slíbil „velice brzy“ předložit důkazy pro svá tvrzení. Antoni Macierewicz, šéf podvýboru, který vyšetřuje příčiny neštěstí, prohlásil, že pád letadla byl důsledkem ruského „nezákonného zásahu“, po kterém následovala exploze. Dosavadní vyšetřování dospělo k tomu, že nehodu způsobilo rozhodnutí posádky přistát i přes velmi špatné počasí.

Delegace, složená z vysoce postavených představitelů polské politiky a armády, letěla v dubnu 2010 do Smolenska, aby v nedaleké Katyni uctila památku tisíců polských důstojníků, povražděných v sovětském zajetí. Letoun havaroval v husté mlze při přistávání na smolenském letišti, při katastrofě zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a dalších 95 členů delegace a posádky letadla.

Následné vyšetřování odhalilo chyby posádky a podle polského názoru i dispečerů ruského letiště. Dvě oficiální vyšetřování katastrofy dospěla k závěru, že šlo o nehodu, ale Jaroslaw Kaczyński, dvojče zesnulého prezidenta a šéf vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), vždy tvrdil, že jeho bratr byl zavražděn, píše PAP.

Vláda PiS zřídila zvláštní podvýbor pro vyšetřování neštěstí a jeho vedením pověřila Macierewicze, bývalého ministra obrany a blízkého Kaczynského spojence. Macierewicz nyní mimo jiné uvedl, že jeho podvýbor anuloval původní zprávu z vyšetřování havárie z roku 2011, již předložila vyšetřovací komise vedená bývalým ministrem vnitra Jerzym Millerem a podle níž byla hlavní příčinou nehody chyba pilota v nepříznivých povětrnostních podmínkách.

Macierewicz: Nezákonný zásah z ruské strany

Příčina letecké havárie byla důsledkem „nezákonného zásahu ruské strany“, tvrdí Macierewicz. Podvýbor podle něj potvrdil přítomnost stop výbušnin na různých částech letadla, včetně trhaviny TNT a materiálů používaných v termobarických zbraních. Server TVN24 poznamenal, že podle zprávy Millerovy komise nebyl příčinou katastrofy cizí zásah do letounu, ale „náraz do terénní překážky, odtržení fragmentu levého křídla spolu s křidélkem a následně ztráta kontroly nad letounem a srážka se zemí“.

Macierewiczova podkomise nicméně tvrdí, že důsledkem „nezákonného zásahu“ byla exploze v levém křídle letounu, která způsobila havárii. Následoval prý další výbuch, jenž zničil letadlo a zabil polskou delegaci. Zpráva Millerovy komise naopak před lety konstatovala, že nenašla žádné stopy po detonaci výbušnin nebo leteckého paliva, píše TVN24. Macierewicz podle AP rovněž odmítl chyby polských pilotů nebo posádky letounu.

Podobná zjištění jeho podvýbor představil už v technické zprávě v roce 2018, podotkl PAP. Také AP konstatuje, že nová zpráva opakuje řadu předchozích obvinění podkomise.

Macierewicz rovněž kritizoval někdejší vládu Donalda Tuska, která byla v době nehody u moci. Obvinil ji ze zatajování, ničení a falšování důkazů. Jeden z polských opozičních lídrů Grzegorz Schetyna nyní naopak odmítl konspirační teorie. „Za posledních dvanáct let se neobjevily žádné známky, které by potvrzovaly, že ve Smolensku došlo k atentátu,“ řekl.

Macierewiczův podvýbor čelil ostré kritice opozice a některých rodinných příslušníků obětí, podotýká PAP. Během šesti let činnosti, která zahrnovala i exhumace těl obětí, podle ní rezignovali z podvýboru někteří odborníci, kteří mnohdy kritizovali způsob jeho vedení.

Opoziční média pochybují

Opoziční média připomínají, že vláda PiS nedokázala od podzimu 2015, odkdy je u moci, předložit hodnověrné důkazy pro tvrzení, že letecké neštěstí bylo atentátem.

„Dnes víme, co se stalo. Máme odpovědi. Budou předloženy veřejnému mínění,“ řekl Kaczyński podle televize TVN 24 v neděli na shromáždění tisíců lidí k výročí katastrofy před prezidentským palácem ve Varšavě. „To je ta změna, o které jsem chtěl právě dnes, na 12. výročí katastrofy, na 12. výročí tohoto zločinu, hovořit,“ dodal.

„Mnoho z nás mělo v mysli a v srdcích velké pochyby. Velice mnoho lidí vědělo, že to není pravda, že celý příběh, který jsme slyšeli oficiálně, nemá s pravdou nic společného. Ale je velký rozdíl mezi mít předtuchu, dokonce být hluboce přesvědčen, a mít důkazy, mít vyčerpávající, důslednou odpověď na otázky, co vedlo k té tragédii,“ dodal.

V posledních třech letech došlo podle Kaczyńského k „velké změně“ při objasňování okolností katastrofy. A tato změna vyplývá nejen z kontextu doby, z války na Ukrajině a neslýchaných zločinů, které potvrzují, že „Rusko se nemění a ruský postkomunismus je stejně zločinný jako komunismus“.

Veřejnost se prý dozví úplnou odpověď

Zdůraznil, že jeho bratr Lech uměl dělat politiku křížící ruské plány, které dokázal rozšifrovat, popsat i předvídat. A měl odvahu pomoci Gruzii, válčící s Ruskem v srpnu 2008. V zájmu Polska i svobodné Evropy je podle Kaczyńského nutné nastolit otázku o odpovědnosti za zločin a „jak se má zacházet s těmi, kteří přijali rozhodnutí, a těmi, kteří je vykonali“, a to „jak tady v Polsku, ale především tam v Rusku“.

„Je to otázka, zda budeme nadále svobodní, anebo budeme žít pod hrozbou teroru, teroristického, banditského státu,“ prohlásil a varoval, že to, co se děje na Ukrajině, se může dít i v Polsku, a nejen tam, ale i v Paříži, Berlíně a Římu. „Zbabělost a hloupost vždy prohrávají, a to v Moskvě dokážou využít,“ řekl a vyzval „celou svobodnou Evropu k velké mobilizaci při obraně Ukrajiny, při obraně svobody“. Součástí této obrany by mělo být i definitivní objasnění smolenské katastrofy a postavení všech pachatelů před soud. „To je cíl, který musíme splnit,“ zdůraznil.

Stál za tím Putin?

Opoziční list Gazeta Wyborcza napsal v komentáři, že Kaczyński poprvé veřejně prohlásil, že má důkazy o smolenském „zločinu“ a smolenském „atentátu“, který se stal v „zájmu Moskvy“. Ačkoliv jméno šéfa Kremlu Vladimira Putina během Kaczyńského projevu nezaznělo, všem je jasné, že měl na mysli ruského diktátora, když hovořil o postavení pachatelů před soud.

„Dnes všichni chtějí zúčtování s Putinem za genocidu, jaké se dopouští na Ukrajině. Kaczyński k válečným zločinům přidává Putinovi smolenský 'zločin' a chce, aby se celá Evropa zmobolizovala a postavila Putina před soud. Kaczyński prostě využívá drama na Ukrajině, aby ukázal na ty a potrestal ty, kteří podle jeho názoru zavinili katastrofu z 10. dubna 2010, při níž zahynul prezident Lech Kaczyński a 95 dalších lidí. Protože ten, kdo není s námi ve věci Smolenska, ten je s Putinem,“ napsal deník.

Neštěstí se stalo zlomovým okamžikem polské politiky: konzervativci v čele s Jaroslawem Kaczyńským obviňovali tehdejší liberální vládu z nedbalosti při přípravě návštěvy a nedostatečného vyšetřování. Rusko veškerou odpovědnost za katastrofu svalilo na Polsko, připomněla agentura AFP.

Příčiny katastrofy jsou dodnes předmětem polemik. Poláci jsou v názoru na to, komu při vyšetřování smolenské katastrofy věřit, rozděleni a otázka vyvolává ve společnosti mnoho sporů, podotkl PAP. 

Podle zpravodaje ČT ve Varšavě Andrease Papadopulose zní jeden z přesvědčivých argumentů, proč by za nehodu mělo být zodpovědné Rusko, tak, že Rusko dosud nevydalo trosky onoho letadla a podmiňuje jejich vydání podepsáním vlastní vyšetřovací verze, což současná polská vláda odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...