Úspěch na Ukrajině může Putina vést i k útoku proti NATO, řekl pro ČT Chodorkovskij

14 minut
Bývalý nejbohatší ruský podnikatel Michail Chodorkovskij v pořadu Události, komentáře
Zdroj: ČT24

Někdejší nejbohatší ruský podnikatel Michail Chodorkovskij označil válku na Ukrajině za zločin a varuje před tím, že i případné ruské vítězství může Vladimira Putina přivést k rozpoutání globálního konfliktu. Bývalý oligarcha a současný kremelský kritik, který žije v britském exilu, to prohlásil v exkluzivním interview pro Události, komentáře. Rozhovor s ním vedl Jakub Železný.

Železný: Vy na rozdíl od mnoha komentátorů netvrdíte, že ruský prezident Vladimir Putin zešílel. Naopak, podle vás se ze svého pohledu chová racionálně. Myslíte si to i teď, téměř po třech týdnech války?

Mluvím o tom, že Putin není žádný blázen v tom smyslu, že by neodpovídal za své činy. Mimo to je člověk, který žije ve svém vlastním světě, jenž má jen málo styčných bodů s reálným světem. A proto si myslel, že ho budou Ukrajinci vítat s květinami. Je to nebezpečný psychopat, ale co s tím uděláte.

Ž: Řekněte tedy, co je podle vás jeho hlavním cílem? Co je hlavním cílem té, jak on říká a nařizuje říkat, „speciální operace“; my v normálním světě říkáme války na Ukrajině?

Své formální cíle oznámil na počátku. Chce okupovat Ukrajinu, dosadit do Kyjeva loutkovou vládu a i nadále určovat to, jak bude Ukrajina žít a existovat, jaké mezinárodní smlouvy bude uzavírat a tak dále. A vše, co neslouží k dosažení tohoto cíle, je pro něj porážkou. Nakolik tento cíl odráží jeho psychopatické sny, to těžko říct. Nejsem psychiatr. 

Jste ale člověk, který tu realitu velmi dobře zná, tak mi zkuste říct: Jak moc je teď překvapený, jak moc je rozezlený z toho, že mu to na Ukrajině nejde tak, jak si představoval?

Pro odpověď na tuto otázku doporučuji, abyste se podíval na jeho projev v ruské televizi. Tam hovoří o páté koloně a o tom, že rozpoutá uvnitř země represe. Myslím si, že je vzteklý.

Kdybych měl mluvit o jeho obvyklém chování, tak můžeme vidět, že pokaždé, když vzniká problém s náladou voličů, (Putin) zahajuje válku. Tak se stalo v roce 1999, 2008, 2014 a došlo k tomu i v roce 2022. Proč vám toto říkám: Pokud bude mít možnost zvítězit na Ukrajině, čemuž nevěřím, tak mu to dlouhodobou popularitu u voličů nepřinese. A proto rychle, nebo dokonce ihned, zahájí další válku.

To jsou dosti chmurné předpovědi. Zmínil jste jeho domácí situaci, domácí popularitu nebo nepopularitu. Opravdu se nemůže nakonec stát to, že si běžní Rusové řeknou: „To ne Putin, ale Západ nás dostal do této situace, do situace, ve které jsme po válce na Ukrajině“? Nemůže efekt toho všeho být ten, že se naopak semknou a budou Vladimira Putina více podporovat?

V současné době probíhá vlna válečné hysterie. My, kteří dobře známe ruskou společnost, si umíme velmi dobře představit, jak dlouho tato situace může trvat. V minulosti byl konsensus po okupaci Krymu nečekaně dlouhý, trval asi pět let. Ale to byla výjimka.

Potom ruská společnost zažila snižování vlastního blahobytu. Rodinám začali doručovat rakve. Rusové si začnou uvědomovat, že na Ukrajině hynou jejich příbuzní. A zhruba pětadvacet milionů Rusů jsou na Ukrajině buďto právě příbuzní nebo dobří přátelé. Putinovi nezbyde než všechno vysvětlit špatnými činy USA – asi víte, jak to ruská propaganda dělá – a zahájit válku s USA a zahájit ji buďto v Polsku, nebo v baltských státech.

Snad to jsou opravdu jen chmurné předpovědi. Ještě mě zajímá pohled zvenčí. Není to tak dlouho, co jsme v tomto pořadu měli možnost mluvit s Garrim Kasparovem, dnes hovoříme s vámi. Existuje velké množství velmi vlivných a známých kritiků Putinova režimu žijících v zahraničí. My máme zkušenost s tím, že v dobách komunismu byl československý exil také poměrně respektovaný a komunisté tady u nás v Praze se ho docela báli. Jste jednotní? Existuje třeba šance, že by se ruská inteligence žijící v zahraničí sjednotila a pomohla ke svržení Putinova režimu, nebo je to iluze?

V současné době jsme vytvořili protiválečný výbor. Já jsem členem, pan Kasparov je rovněž členem, snažíme se pomoci uprchlíkům, kteří přichází z Ukrajiny, a také těm, kteří utíkají před Putinovým režimem, který se stal totalitárním.

Dokážeme změnit situaci v Rusku, určitě, není o tom pochyb, ale nevíme kdy. Pokud Putin utrpí porážku, jednoznačnou jasnou porážku, tak pak má k dobru dva roky času, kdy ještě může zůstat ve funkci. Bude to potom krvavý proces (změna režimu), o tom svědčí ruské dějiny, ale stane se to docela rychle.

Pokud však Putin dokáže demonstrovat ruské společnosti, že na Ukrajině zvítězil, v takovém případě můžeme očekávat zahájení třetí světové války. V takovém případě již napadne některou ze zemí NATO. Existence Vladimira Putina a otázka existence civilizace se bude řešit právě tam a naše úloha bude mnohem menší.

Na závěr tedy pojďme do těch ostatních zemí. Asi víte, že český premiér společně s polským a slovinským teď byli v Kyjevě a jednali tam s prezidentem Zelenským. Takže se nabízí logická poslední otázka: Dělá Západ dost pro to, aby Putina zarazil? A dělá pro to dost teď, nebo máte pocit, že ještě má třeba něco v záloze, ještě je něco, co by měl a mohl dělat za pár týdnů?

Jsem hluboce vděčný těm lidem, kteří pomáhají Ukrajině a zároveň pomáhají i mému ruskému lidu, aby se osvobodil. Tato návštěva v Kyjevě byla velice důležitým gestem solidarity. Ale pokud budeme mluvit konkrétněji, bez patetiky, tak vývoj situace až bolestně připomíná situaci z počátku třicátých let v Evropě. Vůbec mě nepřekvapuje, že Putin jedná dosti podobně tomu, jak jednal Hitler. To, co dělají dnešní západní lídři se podobá tomu, co dělali vedoucí představitelé Dohody. To všechno povede k velkému neštěstí.

Jen se na to podívejte, když Putin okupoval Krym. Skutečné sankce mohly podkopat jeho autoritu, ale sankce nebyly nic moc. Nyní, jeden rok před operací na Ukrajině, kdy jsme již chápali, že Putin se chystá operaci zahájit, začali jsme Ukrajině dodávat zbraně. Ale Západ dodával málo zbraní, kdyby jich dodával více, tak by se Putin neodhodlal Ukrajinu napadnout.

Ukrajina k tomu, aby dokázala úspěšně vzdorovat, potřebuje bezletovou zónu, uzavřít ukrajinské nebe. A tento problém mohl být řešen dříve, ne až teď. Velice se obávám, že až Evropa a USA dospějí k tomu, že je nutné zavřít ukrajinské nebe, bude pozdě. Proto ohromně doufám, že Ukrajinci to nevzdají, nenechají se zlomit, ztratí však hodně lidí a bude to velmi těžké. Nicméně, co rozhodně Ukrajina potřebuje, je no-fly zone.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 9 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...