Úspěch na Ukrajině může Putina vést i k útoku proti NATO, řekl pro ČT Chodorkovskij

14 minut
Bývalý nejbohatší ruský podnikatel Michail Chodorkovskij v pořadu Události, komentáře
Zdroj: ČT24

Někdejší nejbohatší ruský podnikatel Michail Chodorkovskij označil válku na Ukrajině za zločin a varuje před tím, že i případné ruské vítězství může Vladimira Putina přivést k rozpoutání globálního konfliktu. Bývalý oligarcha a současný kremelský kritik, který žije v britském exilu, to prohlásil v exkluzivním interview pro Události, komentáře. Rozhovor s ním vedl Jakub Železný.

Železný: Vy na rozdíl od mnoha komentátorů netvrdíte, že ruský prezident Vladimir Putin zešílel. Naopak, podle vás se ze svého pohledu chová racionálně. Myslíte si to i teď, téměř po třech týdnech války?

Mluvím o tom, že Putin není žádný blázen v tom smyslu, že by neodpovídal za své činy. Mimo to je člověk, který žije ve svém vlastním světě, jenž má jen málo styčných bodů s reálným světem. A proto si myslel, že ho budou Ukrajinci vítat s květinami. Je to nebezpečný psychopat, ale co s tím uděláte.

Ž: Řekněte tedy, co je podle vás jeho hlavním cílem? Co je hlavním cílem té, jak on říká a nařizuje říkat, „speciální operace“; my v normálním světě říkáme války na Ukrajině?

Své formální cíle oznámil na počátku. Chce okupovat Ukrajinu, dosadit do Kyjeva loutkovou vládu a i nadále určovat to, jak bude Ukrajina žít a existovat, jaké mezinárodní smlouvy bude uzavírat a tak dále. A vše, co neslouží k dosažení tohoto cíle, je pro něj porážkou. Nakolik tento cíl odráží jeho psychopatické sny, to těžko říct. Nejsem psychiatr. 

Jste ale člověk, který tu realitu velmi dobře zná, tak mi zkuste říct: Jak moc je teď překvapený, jak moc je rozezlený z toho, že mu to na Ukrajině nejde tak, jak si představoval?

Pro odpověď na tuto otázku doporučuji, abyste se podíval na jeho projev v ruské televizi. Tam hovoří o páté koloně a o tom, že rozpoutá uvnitř země represe. Myslím si, že je vzteklý.

Kdybych měl mluvit o jeho obvyklém chování, tak můžeme vidět, že pokaždé, když vzniká problém s náladou voličů, (Putin) zahajuje válku. Tak se stalo v roce 1999, 2008, 2014 a došlo k tomu i v roce 2022. Proč vám toto říkám: Pokud bude mít možnost zvítězit na Ukrajině, čemuž nevěřím, tak mu to dlouhodobou popularitu u voličů nepřinese. A proto rychle, nebo dokonce ihned, zahájí další válku.

To jsou dosti chmurné předpovědi. Zmínil jste jeho domácí situaci, domácí popularitu nebo nepopularitu. Opravdu se nemůže nakonec stát to, že si běžní Rusové řeknou: „To ne Putin, ale Západ nás dostal do této situace, do situace, ve které jsme po válce na Ukrajině“? Nemůže efekt toho všeho být ten, že se naopak semknou a budou Vladimira Putina více podporovat?

V současné době probíhá vlna válečné hysterie. My, kteří dobře známe ruskou společnost, si umíme velmi dobře představit, jak dlouho tato situace může trvat. V minulosti byl konsensus po okupaci Krymu nečekaně dlouhý, trval asi pět let. Ale to byla výjimka.

Potom ruská společnost zažila snižování vlastního blahobytu. Rodinám začali doručovat rakve. Rusové si začnou uvědomovat, že na Ukrajině hynou jejich příbuzní. A zhruba pětadvacet milionů Rusů jsou na Ukrajině buďto právě příbuzní nebo dobří přátelé. Putinovi nezbyde než všechno vysvětlit špatnými činy USA – asi víte, jak to ruská propaganda dělá – a zahájit válku s USA a zahájit ji buďto v Polsku, nebo v baltských státech.

Snad to jsou opravdu jen chmurné předpovědi. Ještě mě zajímá pohled zvenčí. Není to tak dlouho, co jsme v tomto pořadu měli možnost mluvit s Garrim Kasparovem, dnes hovoříme s vámi. Existuje velké množství velmi vlivných a známých kritiků Putinova režimu žijících v zahraničí. My máme zkušenost s tím, že v dobách komunismu byl československý exil také poměrně respektovaný a komunisté tady u nás v Praze se ho docela báli. Jste jednotní? Existuje třeba šance, že by se ruská inteligence žijící v zahraničí sjednotila a pomohla ke svržení Putinova režimu, nebo je to iluze?

V současné době jsme vytvořili protiválečný výbor. Já jsem členem, pan Kasparov je rovněž členem, snažíme se pomoci uprchlíkům, kteří přichází z Ukrajiny, a také těm, kteří utíkají před Putinovým režimem, který se stal totalitárním.

Dokážeme změnit situaci v Rusku, určitě, není o tom pochyb, ale nevíme kdy. Pokud Putin utrpí porážku, jednoznačnou jasnou porážku, tak pak má k dobru dva roky času, kdy ještě může zůstat ve funkci. Bude to potom krvavý proces (změna režimu), o tom svědčí ruské dějiny, ale stane se to docela rychle.

Pokud však Putin dokáže demonstrovat ruské společnosti, že na Ukrajině zvítězil, v takovém případě můžeme očekávat zahájení třetí světové války. V takovém případě již napadne některou ze zemí NATO. Existence Vladimira Putina a otázka existence civilizace se bude řešit právě tam a naše úloha bude mnohem menší.

Na závěr tedy pojďme do těch ostatních zemí. Asi víte, že český premiér společně s polským a slovinským teď byli v Kyjevě a jednali tam s prezidentem Zelenským. Takže se nabízí logická poslední otázka: Dělá Západ dost pro to, aby Putina zarazil? A dělá pro to dost teď, nebo máte pocit, že ještě má třeba něco v záloze, ještě je něco, co by měl a mohl dělat za pár týdnů?

Jsem hluboce vděčný těm lidem, kteří pomáhají Ukrajině a zároveň pomáhají i mému ruskému lidu, aby se osvobodil. Tato návštěva v Kyjevě byla velice důležitým gestem solidarity. Ale pokud budeme mluvit konkrétněji, bez patetiky, tak vývoj situace až bolestně připomíná situaci z počátku třicátých let v Evropě. Vůbec mě nepřekvapuje, že Putin jedná dosti podobně tomu, jak jednal Hitler. To, co dělají dnešní západní lídři se podobá tomu, co dělali vedoucí představitelé Dohody. To všechno povede k velkému neštěstí.

Jen se na to podívejte, když Putin okupoval Krym. Skutečné sankce mohly podkopat jeho autoritu, ale sankce nebyly nic moc. Nyní, jeden rok před operací na Ukrajině, kdy jsme již chápali, že Putin se chystá operaci zahájit, začali jsme Ukrajině dodávat zbraně. Ale Západ dodával málo zbraní, kdyby jich dodával více, tak by se Putin neodhodlal Ukrajinu napadnout.

Ukrajina k tomu, aby dokázala úspěšně vzdorovat, potřebuje bezletovou zónu, uzavřít ukrajinské nebe. A tento problém mohl být řešen dříve, ne až teď. Velice se obávám, že až Evropa a USA dospějí k tomu, že je nutné zavřít ukrajinské nebe, bude pozdě. Proto ohromně doufám, že Ukrajinci to nevzdají, nenechají se zlomit, ztratí však hodně lidí a bude to velmi těžké. Nicméně, co rozhodně Ukrajina potřebuje, je no-fly zone.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 21 mminutami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 25 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 51 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 2 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 7 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...