Úspěch na Ukrajině může Putina vést i k útoku proti NATO, řekl pro ČT Chodorkovskij

Nahrávám video

Někdejší nejbohatší ruský podnikatel Michail Chodorkovskij označil válku na Ukrajině za zločin a varuje před tím, že i případné ruské vítězství může Vladimira Putina přivést k rozpoutání globálního konfliktu. Bývalý oligarcha a současný kremelský kritik, který žije v britském exilu, to prohlásil v exkluzivním interview pro Události, komentáře. Rozhovor s ním vedl Jakub Železný.

Železný: Vy na rozdíl od mnoha komentátorů netvrdíte, že ruský prezident Vladimir Putin zešílel. Naopak, podle vás se ze svého pohledu chová racionálně. Myslíte si to i teď, téměř po třech týdnech války?

Mluvím o tom, že Putin není žádný blázen v tom smyslu, že by neodpovídal za své činy. Mimo to je člověk, který žije ve svém vlastním světě, jenž má jen málo styčných bodů s reálným světem. A proto si myslel, že ho budou Ukrajinci vítat s květinami. Je to nebezpečný psychopat, ale co s tím uděláte.

Ž: Řekněte tedy, co je podle vás jeho hlavním cílem? Co je hlavním cílem té, jak on říká a nařizuje říkat, „speciální operace“; my v normálním světě říkáme války na Ukrajině?

Své formální cíle oznámil na počátku. Chce okupovat Ukrajinu, dosadit do Kyjeva loutkovou vládu a i nadále určovat to, jak bude Ukrajina žít a existovat, jaké mezinárodní smlouvy bude uzavírat a tak dále. A vše, co neslouží k dosažení tohoto cíle, je pro něj porážkou. Nakolik tento cíl odráží jeho psychopatické sny, to těžko říct. Nejsem psychiatr. 

Jste ale člověk, který tu realitu velmi dobře zná, tak mi zkuste říct: Jak moc je teď překvapený, jak moc je rozezlený z toho, že mu to na Ukrajině nejde tak, jak si představoval?

Pro odpověď na tuto otázku doporučuji, abyste se podíval na jeho projev v ruské televizi. Tam hovoří o páté koloně a o tom, že rozpoutá uvnitř země represe. Myslím si, že je vzteklý.

Kdybych měl mluvit o jeho obvyklém chování, tak můžeme vidět, že pokaždé, když vzniká problém s náladou voličů, (Putin) zahajuje válku. Tak se stalo v roce 1999, 2008, 2014 a došlo k tomu i v roce 2022. Proč vám toto říkám: Pokud bude mít možnost zvítězit na Ukrajině, čemuž nevěřím, tak mu to dlouhodobou popularitu u voličů nepřinese. A proto rychle, nebo dokonce ihned, zahájí další válku.

To jsou dosti chmurné předpovědi. Zmínil jste jeho domácí situaci, domácí popularitu nebo nepopularitu. Opravdu se nemůže nakonec stát to, že si běžní Rusové řeknou: „To ne Putin, ale Západ nás dostal do této situace, do situace, ve které jsme po válce na Ukrajině“? Nemůže efekt toho všeho být ten, že se naopak semknou a budou Vladimira Putina více podporovat?

V současné době probíhá vlna válečné hysterie. My, kteří dobře známe ruskou společnost, si umíme velmi dobře představit, jak dlouho tato situace může trvat. V minulosti byl konsensus po okupaci Krymu nečekaně dlouhý, trval asi pět let. Ale to byla výjimka.

Potom ruská společnost zažila snižování vlastního blahobytu. Rodinám začali doručovat rakve. Rusové si začnou uvědomovat, že na Ukrajině hynou jejich příbuzní. A zhruba pětadvacet milionů Rusů jsou na Ukrajině buďto právě příbuzní nebo dobří přátelé. Putinovi nezbyde než všechno vysvětlit špatnými činy USA – asi víte, jak to ruská propaganda dělá – a zahájit válku s USA a zahájit ji buďto v Polsku, nebo v baltských státech.

Snad to jsou opravdu jen chmurné předpovědi. Ještě mě zajímá pohled zvenčí. Není to tak dlouho, co jsme v tomto pořadu měli možnost mluvit s Garrim Kasparovem, dnes hovoříme s vámi. Existuje velké množství velmi vlivných a známých kritiků Putinova režimu žijících v zahraničí. My máme zkušenost s tím, že v dobách komunismu byl československý exil také poměrně respektovaný a komunisté tady u nás v Praze se ho docela báli. Jste jednotní? Existuje třeba šance, že by se ruská inteligence žijící v zahraničí sjednotila a pomohla ke svržení Putinova režimu, nebo je to iluze?

V současné době jsme vytvořili protiválečný výbor. Já jsem členem, pan Kasparov je rovněž členem, snažíme se pomoci uprchlíkům, kteří přichází z Ukrajiny, a také těm, kteří utíkají před Putinovým režimem, který se stal totalitárním.

Dokážeme změnit situaci v Rusku, určitě, není o tom pochyb, ale nevíme kdy. Pokud Putin utrpí porážku, jednoznačnou jasnou porážku, tak pak má k dobru dva roky času, kdy ještě může zůstat ve funkci. Bude to potom krvavý proces (změna režimu), o tom svědčí ruské dějiny, ale stane se to docela rychle.

Pokud však Putin dokáže demonstrovat ruské společnosti, že na Ukrajině zvítězil, v takovém případě můžeme očekávat zahájení třetí světové války. V takovém případě již napadne některou ze zemí NATO. Existence Vladimira Putina a otázka existence civilizace se bude řešit právě tam a naše úloha bude mnohem menší.

Na závěr tedy pojďme do těch ostatních zemí. Asi víte, že český premiér společně s polským a slovinským teď byli v Kyjevě a jednali tam s prezidentem Zelenským. Takže se nabízí logická poslední otázka: Dělá Západ dost pro to, aby Putina zarazil? A dělá pro to dost teď, nebo máte pocit, že ještě má třeba něco v záloze, ještě je něco, co by měl a mohl dělat za pár týdnů?

Jsem hluboce vděčný těm lidem, kteří pomáhají Ukrajině a zároveň pomáhají i mému ruskému lidu, aby se osvobodil. Tato návštěva v Kyjevě byla velice důležitým gestem solidarity. Ale pokud budeme mluvit konkrétněji, bez patetiky, tak vývoj situace až bolestně připomíná situaci z počátku třicátých let v Evropě. Vůbec mě nepřekvapuje, že Putin jedná dosti podobně tomu, jak jednal Hitler. To, co dělají dnešní západní lídři se podobá tomu, co dělali vedoucí představitelé Dohody. To všechno povede k velkému neštěstí.

Jen se na to podívejte, když Putin okupoval Krym. Skutečné sankce mohly podkopat jeho autoritu, ale sankce nebyly nic moc. Nyní, jeden rok před operací na Ukrajině, kdy jsme již chápali, že Putin se chystá operaci zahájit, začali jsme Ukrajině dodávat zbraně. Ale Západ dodával málo zbraní, kdyby jich dodával více, tak by se Putin neodhodlal Ukrajinu napadnout.

Ukrajina k tomu, aby dokázala úspěšně vzdorovat, potřebuje bezletovou zónu, uzavřít ukrajinské nebe. A tento problém mohl být řešen dříve, ne až teď. Velice se obávám, že až Evropa a USA dospějí k tomu, že je nutné zavřít ukrajinské nebe, bude pozdě. Proto ohromně doufám, že Ukrajinci to nevzdají, nenechají se zlomit, ztratí však hodně lidí a bude to velmi těžké. Nicméně, co rozhodně Ukrajina potřebuje, je no-fly zone.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 4 mminutami

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 9 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 36 mminutami

Magyarův „Očistný oheň“ spaluje kořeny orbánismu. Budí ale i obavy

Maďarský premiér Péter Magyar spustil před měsícem ambiciózní operaci „Očistný oheň“, která má zbavit zemi korupce, obnovit právní stát a dostat spojence bývalého režimu z politiky, justice, médií i státní správy. V rámci kampaně se nové vládě podařilo dotlačit k odchodu prezidenta, vzniká také klíčový nezávislý protikorupční úřad. Překotné schvalovaní ústavních dodatků ale kritizují kromě opozice i někteří experti či lidskoprávní organizace. Podle nich by mohl vzniknout nebezpečný precedent.
před 2 hhodinami

Libanonská armáda po stažení Izraele přebrala další obec

Libanonská armáda v úterý začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody s Izraelem a Spojenými státy z konce června, uvedl podle agentury Reuters jeden z vysoce postavených libanonských bezpečnostních představitelů. Izrael nadále okupuje značnou část jižního Libanonu. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 2 hhodinami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zpřísňují nákup surovin ze zahraničí, Trump podepsal exekutivní příkaz

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, upozornila agentura Reuters.
05:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Sýrii se nedaří chránit menšiny, stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici

Přes narůstající mezinárodní uznání čelí syrský režim kritickému testu – schopnosti ochránit početné náboženské menšiny před islamisty. A to se v ulicích Damašku a dalších měst nedaří. Přibývá násilí proti donedávna vládnoucí sektě alavitů, ale i drúzům a křesťanům. Právník Aram, vystupující kvůli obavám pod pseudonymem, sbírá důkazy útoků. Tvrdí, že se násilí stupňuje. Hněv živí pomalé soudy, chudoba a podle Arama i pocit, že bohatí lidé z bývalého režimu si koupili ochranu nové moci. Stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.