Premiér Fiala: Jednání s Polskem o Dole Turów nejsou ukončena a zatím není možné podepsat dohodu

Jednání s Polskem o těžbě v hnědouhelném Dole Turów nejsou ukončena a zatím není možné podepsat dohodu. Dvěma hlavními problémy jednání zůstávají výše finančních kompenzací a délka soudního dohledu. Jednání budou pokračovat pravděpodobně i mezi premiéry obou zemí, řekl na tiskové konferenci po středečním jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

Praha vede kvůli dolu s Varšavou spor, rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr EU, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. Poláci to odmítají a zpochybňují i dopady na české území. Loni v září vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur denně za to, že nerespektuje nařízení přerušit těžbu. Částka teď už přesahuje 60 milionů eur, tedy i sumu, kterou Česko požaduje v rámci kompenzace.

Česko podle návrhu smlouvy žádá kompenzaci ve výši 50 milionů eur (zhruba 1,22 miliardy korun) za škody způsobené těžbou a trvá na desetiletém soudním dohledu, Polsko ale nabízí pouze 40 milionů eur (zhruba 980 milionů korun) a souhlasí jen s dvěma roky soudního dohledu. Právě tyto dvě záležitosti zůstávají podle Fialy hlavními problémy. „To jsou věci, které jsou stále otevřeny, kde není zatím shoda mezi českou a polskou stranou,“ poznamenal. Další úpravy jsou podle něj spíše technického charakteru, diskutují o nich ministerstva obou zemí.

Mluvčí polského ministerstva klimatu a životního prostředí Aleksander Brzózka na Twitteru poděkoval české straně za středeční jednání a otevřenost vůči polským návrhům. „Doufáme, že budou přijaty v rámci vládnoucí koalice v České republice a pomohou ukončit spor,“ napsal.

Důl zásobuje uhlím elektrárnu, která je v jeho blízkosti a která je na polském trhu důležitým producentem elektrické energie. Obce v českém příhraničí už několik let bojují proti jeho rozšíření, obyvatelé se bojí o zdroje pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti. Polsko plánuje v dole těžit do roku 2044.

Česká vláda – minulá i ta současná – opakuje, že nehodlá zasahovat do energetické politiky Polska. Podstatné podle ní je ochránit vodní zdroje a taky to, aby posouzení těžby proběhlo podle pravidel.

Místostarosta Frýdlantu Dan Ramzer (ODS) řekl ve vysílání ČT24, že smlouva je důležitá pro regiony v Libereckém kraji, které by mohly být těžbou poznamenány. „My tu dohodu potřebujeme kvůli jistotě zásobování pitnou vodou v případě toho, že v budoucnu přijdeme na našem území, to znamená na Frýdlantsku a Hrádecko-Chrastavsku o vodu. Hodně na té dohodě záleží, protože pokud se nenaplní, ty náklady bude muset pravděpodobně hradit český stát, což by způsobilo další výdaje do rozpočtu.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo podle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Trump také sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů zhodnotili summit NATO v Ankaře

V Ankaře skončil summit NATO. Přes původní obavy ho účastníci označili za úspěšný a mluvili o jednotě Severoatlantické aliance. „Myslím, že úspěch to určitě byl. Celkově ten summit ukázal na to, že Evropa se sebrala a začala se aktivovat a řešit svoji obranu sama,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Summit lze považovat za úspěšný také podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN). „Když se podívám do textu deklarace, která byla podepsaná, jsou tam věci, které mě velmi příjemně překvapily,“ sdělila. O úspěchu mluví také europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Co se týče české pozice, nedomnívám se, že jsme tam udělali úplně díru do světa,“ podotýká ovšem. „Summit NATO bych shrnula do toho, kolik dalších peněz se nalije do černé díry zvané Ukrajina,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Summit NATO v Ankaře rozebrali také bývalí premiéři Petr Nečas (ODS) a Vladimír Špidla (NSD).
před 31 mminutami

Albánský premiér hájí milionové výdaje na koncert Kanye Westa

Albánský premiér Edi Rama ve středu hájil rozhodnutí vynaložit čtyři miliony eur (85 milionů korun) na koncert amerického rappera Kanye Westa, který dříve mimo jiné chválil Adolfa Hitlera, informovala agentura Reuters. Podle ní se dlouholetý předseda vlády snaží zmírnit pobouření kvůli této akci, která přispěla k vyostření veřejných protestů a požadavků na jeho rezignaci.
před 54 mminutami

Politici i sportovci kritizují zrušení suspendace Ruského olympijského výboru

Český olympijský výbor se postavil proti možné účasti Rusů a Bělorusů v kvalifikacích na Hry v Los Angeles. Podle něj by neměli soutěžit na mezinárodní scéně, dokud trvá agrese proti Ukrajině. Podobně reagoval také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) i někteří sportovci. Účast na nejbližší olympiádě Rusům předběžně povolil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zrušením suspendace Ruského olympijského výboru.
před 2 hhodinami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 11 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 12 hhodinami

Evropský pohled