Jednání s Polskem o těžbě v hnědouhelném Dole Turów nejsou ukončena a zatím není možné podepsat dohodu. Dvěma hlavními problémy jednání zůstávají výše finančních kompenzací a délka soudního dohledu. Jednání budou pokračovat pravděpodobně i mezi premiéry obou zemí, řekl na tiskové konferenci po středečním jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).
Premiér Fiala: Jednání s Polskem o Dole Turów nejsou ukončena a zatím není možné podepsat dohodu
Praha vede kvůli dolu s Varšavou spor, rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr EU, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. Poláci to odmítají a zpochybňují i dopady na české území. Loni v září vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur denně za to, že nerespektuje nařízení přerušit těžbu. Částka teď už přesahuje 60 milionů eur, tedy i sumu, kterou Česko požaduje v rámci kompenzace.
Česko podle návrhu smlouvy žádá kompenzaci ve výši 50 milionů eur (zhruba 1,22 miliardy korun) za škody způsobené těžbou a trvá na desetiletém soudním dohledu, Polsko ale nabízí pouze 40 milionů eur (zhruba 980 milionů korun) a souhlasí jen s dvěma roky soudního dohledu. Právě tyto dvě záležitosti zůstávají podle Fialy hlavními problémy. „To jsou věci, které jsou stále otevřeny, kde není zatím shoda mezi českou a polskou stranou,“ poznamenal. Další úpravy jsou podle něj spíše technického charakteru, diskutují o nich ministerstva obou zemí.
Mluvčí polského ministerstva klimatu a životního prostředí Aleksander Brzózka na Twitteru poděkoval české straně za středeční jednání a otevřenost vůči polským návrhům. „Doufáme, že budou přijaty v rámci vládnoucí koalice v České republice a pomohou ukončit spor,“ napsal.
Důl zásobuje uhlím elektrárnu, která je v jeho blízkosti a která je na polském trhu důležitým producentem elektrické energie. Obce v českém příhraničí už několik let bojují proti jeho rozšíření, obyvatelé se bojí o zdroje pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti. Polsko plánuje v dole těžit do roku 2044.
Česká vláda – minulá i ta současná – opakuje, že nehodlá zasahovat do energetické politiky Polska. Podstatné podle ní je ochránit vodní zdroje a taky to, aby posouzení těžby proběhlo podle pravidel.
Místostarosta Frýdlantu Dan Ramzer (ODS) řekl ve vysílání ČT24, že smlouva je důležitá pro regiony v Libereckém kraji, které by mohly být těžbou poznamenány. „My tu dohodu potřebujeme kvůli jistotě zásobování pitnou vodou v případě toho, že v budoucnu přijdeme na našem území, to znamená na Frýdlantsku a Hrádecko-Chrastavsku o vodu. Hodně na té dohodě záleží, protože pokud se nenaplní, ty náklady bude muset pravděpodobně hradit český stát, což by způsobilo další výdaje do rozpočtu.“
