Arménie a Turecko jednají v Moskvě o navázání diplomatických vztahů

Poprvé po třinácti letech spolu jednají zástupci Arménie a Turecka. Speciální vyslanci obou zemí se sešli v Moskvě. Diskutovat mají o stabilizaci vzájemných vztahů, otevření hranice a případných dalších rozhovorech. V roce 2009 sice oba státy uzavřely dohodu o normalizaci diplomatických vztahů, ta ale nikdy nezačala platit, protože se ji nepodařilo ratifikovat.

Arménský předseda vlády Nikol Pašinjan
Zdroj: ČTK/AP Autor: Hayk Baghdasaryan

„Věříme, že výsledkem jednání bude navázání diplomatických vztahů mezi Arménií a Tureckem a otevření společné hranice,“ uvedl mluvčí arménského ministerstva zahraničí. Podle něj ale nelze mít od první schůzky přehnaná očekávání. Turecko se k pátečnímu jednání zatím nevyjádřilo. Už dříve ale uvedlo, že jeho úkolem bude hlavně nastavit postup dalších rozhovorů.

Zpravodaj České televize Václav Černohorský považuje aktuální konstelaci za příhodnou, protože rozhovory podporuje Rusko. Podporu jim podle něj vyjádřil také Západ – Spojené státy a Evropská unie. „Na obou stranách panuje optimismus, že by se hranice mezi oběma zeměmi mohla otevřít a že by se mohl zejména zvýšit vzájemný obchod,“ naznačil.

Video Václav Černohorský o jednáních Turecka s Arménií
video

Zpravodaj ČT Václav Černohorský o jednáních Turecka s Arménií

Zdroj: ČT24

Nová letecká linka mezi hlavními městy

Znamením postupného zlepšování vzájemných vztahů je zavedení přímého leteckého spojení mezi Istanbulem a Jerevanem, které po letech povolily turecké a arménské úřady. Linku začnou obsluhovat od 2. února turecký nízkonákladový letecký přepravce Pegasus Airlines a moldavská letecká společnost FlyOne.

Mezi Jerevanem a Ankarou jsou vztahy napjaté dlouhodobě. Turecko je blízkým spojencem Ázerbájdžánu a poskytlo mu vojenské technologie, které podle odborníků tureckému spojenci pomohly dosáhnout vojenských úspěchů nad arménskou armádou v posledním konfliktu o Náhorní Karabach z roku 2020. Turecko se s Arménií neshodne ani na výkladu událostí z let 1915 až 1918, kdy pod vládou Osmanské říše zahynulo na 1,5 milionu Arménů. Jerevan to považuje za genocidu, což Ankara odmítá.