Rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová pohrozila právními kroky proti plánům Evropské komise (EK) zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu. Německá vláda návrh klasifikovat investice do energetických projektů využívajících plyn jako takzvaně zelené přivítala, dala však najevo, že její odpor vůči stejnému přístupu k jádru trvá.
Podle návrhu Komise by investice do nových jaderných elektráren měly být klasifikovány jako ekologické, pokud budou splňovat nejnovější technické normy a pokud bude předložen konkrétní plán pro likvidaci vysoce radioaktivního odpadu nejpozději po roce 2050.
Kromě toho by nové elektrárny musely získat stavební povolení nejpozději do roku 2045. Také investice do nových plynových elektráren by měly mít možnost být po přechodnou dobu za přísných podmínek označeny za ekologické. Záměrem Bruselu je dát takzvanou taxonomií návod investorům, do jakých technologií se vyplatí vložit peníze.
„Pokud budou plány realizovány v této podobě, podáme žalobu,“ napsala na Twitteru rakouská politička za Zelené. Komise v sobotu zveřejnila návrh opatření, po němž dlouhodobě volala řada zemí preferujících jadernou energii, k nimž patří i Česká republika.
„Jádro není řešením krize“
Rakouská ministryně také uvedla, že EK se snaží svým návrhem v případě jádra a zemního plynu provádět takzvaný greenwashing, tedy vyvolat falešné zdání o jejich prospěšnosti pro životní prostředí. „Jaderná energie je nebezpečná a není řešením v boji proti klimatické krizi,“ dodala ministryně.
V Německu s posledním dnem loňského roku ukončily provoz tři ze zbývajících šesti jaderných elektráren, výroba energie z jádra má letos skončit. „Pozice německé vlády k jaderné energetice se nemění. Nadále je přesvědčena o tom, že jádro nelze považovat za udržitelný zdroj energie,“ uvedl mluvčí německého kabinetu. „Zemní plyn je pro německou vládu důležitou překlenovací technologií na cestě ke klimatické neutralitě na pozadí vyřazování jaderné energetiky a výroby elektřiny z uhlí,“ řekl také.
Německý spolkový ministr hospodářství Robert Habeck, který stejně jako Gewesslerová pochází z řad Zelených, už dříve uvedl, že Německo pro návrhy EK hlasovat nebude. Možnost podání žaloby ale zatím nezmínil.
Hledání cesty k neutralitě
Evropská unie se zavázala dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Členské státy se přou o to, jakými dostupnými prostředky budou moci nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí. Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není u ní vyřešeno dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších zemí se skupině států preferujících jadernou energetiku v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby EK jádro na soupis zelených investic zařadila.
Rakousko patří v Evropské unii k nejhlasitějším kritikům jaderné energetiky. Na základě referenda z roku 1978 se tato alpská republika rozhodla nezprovoznit svou dokončenou elektrárnu Zwentendorf a následně se trvale zřekla výroby energie z jádra. Dlouhodobě se staví odmítavě k jaderným energetickým programům sousedních států, mezi nimi i Česka.
Německo se rozhodlo opustit jadernou energetiku po neštěstí v japonské elektrárně Fukušima v roce 2011. K poslednímu dni loňského roku odstavilo trojici svých jaderných elektráren, zbývající tři vyřadí z provozu do konce tohoto roku.
