Pandemie ve světě: WHO se obává „tsunami“ případů, Francie má za den přes dvě stě tisíc zjištěných nákaz

2 minuty
Události: Omikron se šíří v USA i Evropě
Zdroj: ČT24

Světu hrozí kvůli variantám omikron a delta „tsunami“ případů nákazy koronavirem, řekl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Celosvětově by podle WHO mohlo brzy přibývat přes milion nových případů infekce denně. Ve Spojených státech v posledním týdnu přibývaly odhalené nákazy koronavirem rychleji než v kterékoli předchozí fázi pandemie. Počty hospitalizací a úmrtí spojovaných s covidem-19 jsou ale oproti minulé zimní vlně výrazně nižší. Francie za posledních 24 hodin zaznamenala rekordních více než 208 tisíc nových nákaz. Také Itálie a Velká Británie překonaly dosavadní maxima.

On-line přenos

Koronavirus - prosinec

  • 23:52

    Peru zaznamenalo v prvním lednovém týdnu rekordní počet zhruba 70 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Třetí vlnu pandemie v jihoamerické zemi způsobuje nakažlivější varianta omikron, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.

  • 20:59

    Španělsko zvažuje, že začne covid-19 kontrolovat podobně jako chřipku a endemické choroby. Uvedl to dnes v rozhovoru, který odvysílala stanice Cadena SER, premiér Pedro Sánchez. Jako jeden z důvodů zmínil výrazný pokles smrtnosti nemoci. Podle deníku El País odborníci ve zdravotnictví již pracují na novém systému sběru dat, v rámci kterého by se nezaznamenával každý jednotlivý případ nákazy koronavirem.

  • 20:53

    Jeden z nejvýše postavených zaměstnanců britského premiéra Borise Johnsona pozval své kolegy na zahradní večírek v oficiálním sídle v Downing Street během první celostátní uzávěry na jaře 2020, kdy platila přísná opatření proti šíření koronaviru. Na pozvánce byla i výzva, aby si na akci donesli vlastní alkohol. Vyplývá to ze soukromého e-mailu, který dnes zveřejnila televize ITV.

Celosvětově by podle Světové zdravotnické organizace (WHO) mohlo brzy přibývat přes milion nových případů infekce denně. „Delta a omikron dnes představují dvojitou hrozbu, která vede k rekordnímu počtu případů (nákazy) a k prudkému nárůstu počtu hospitalizací a úmrtí,“ prohlásil Ghebreyesus.

Podle něj se WHO bude snažit dosáhnout toho, aby do konce první poloviny příštího roku bylo ve světě naočkováno proti covidu alespoň sedmdesát procent obyvatel. To by mělo přispět k ukončení akutní fáze pandemie. Představitelé organizace nyní znovu kritizovali bohaté státy za to, že dávají přednost přeočkování svých obyvatel před dodávkami vakcín do chudších zemí. Již dříve WHO uvedla, že tento přístup trvání pandemie fakticky prodlužuje.

Podle serveru Our World in Data je plně naočkováno ve světě zhruba 48 procent obyvatel. Mezi kontinenty jsou ale výrazné rozdíly. V Africe má dokončené očkování jen desetina lidí.

Podle údajů WHO v posledních sedmi dnech celosvětové denní přírůstky opakovaně překonávaly hranici 900 tisíc případů, v pátek to bylo 962 tisíc případů za den. To je nejvíce od začátku pandemie. Počty úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 naopak mírně klesaly, což nasvědčuje správnosti domněnek, že v případě nákazy variantou omikron je častější mírný průběh nemoci.

Omikron zaplavil USA

Údaje Univerzity Johnse Hopkinse ukazují v USA sedmidenní průměr zachycených infekcí nad 267 tisíc denně. Nejvíce případů aktuálně hlásí severovýchod USA. Ve státech New York a New Jersey jsou denní součty vysoko nad dosavadními rekordy z minulé zimy. Jen město New York ohlásilo v úterý 27 774 nových nákaz.

Dosavadní maxima hlasí také Maryland a Virginie. Sedmidenní průměr v Marylandu je nyní asi dvakrát vyšší, než byl při předchozích vrcholech pandemických vln, v některých okresech Virginie jsou počty infikovaných čtyřikrát vyšší než před dvěma týdny.

Vůbec nejvyšší výskyt nákaz pak má Washington, D.C. Federální distrikt americké metropole hlásí v posledních dnech přes 250 infekcí na každých 100 tisíc obyvatel a vytíženost nemocnic v souvislosti s covidem-19 se zde dostala na úroveň nejhoršího bodu předchozí zimní vlny. Za poslední dva týdny tam počty nově infikovaných vzrostly o tisíc procent.

„Washington D.C. je ukazatelem toho, čeho zřejmě budeme svědky ve značné části zbytku země,“ řekl Neil Sehgal z Marylandské univerzity. „Přílivová vlna případů omikronu pravděpodobně v příštím měsíci zaplaví většinu země,“ dodal.

Na úrovni celých USA zatím bilance hospitalizací souvisejících s covidem-19 neroste nijak dramaticky a zůstává výrazně pod maximy z přelomu srpna a září nebo začátku roku. Země s přibližně 330 miliony obyvatel hlásí v průměru asi 1200 nových úmrtí denně, zatímco loni touto dobou to bylo přes 2000.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) výrazně upravilo svůj odhad toho, do jaké míry v zemi převládá varianta omikron. Nyní je podle něj zodpovědná za přibližně 59 procent všech nákaz, před více než týdnem přitom uváděla, že stojí už za 73 procenty nově infikovaných. Podíl omikronu nicméně stále narůstá a je proto pravděpodobné, že brzy zcela převládne.

Francie, Itálie i Británie na nových maximech

Francie za posledních 24 hodin zaznamenala více než 208 tisíc nových nákaz. Jde nejen o francouzský, ale také celoevropský rekord od začátku pandemie covidu-19. Své dosavadní maximum překonala Francie už v úterý, kdy oznámila 179 807 nových případů koronaviru.

Tempo šíření nákazy je tak vysoké, že se podle ministra zdravotnictví koronavirus prokáže každou vteřinu v průměru u dvou lidí. Zatím podle něj ale není situace taková, aby varianta omikron, která se rychleji šíří, ale má mírnější projevy, měla zásadní dopad na francouzské nemocnice.

Ministr také upozornil, že se už moc nemluví o variantě delta, která přitom podle něj „rozhodně ještě neřekla své poslední slovo“. V některých regionech sice její výskyt ustupuje, jinde ale naopak narůstá. Paříž kvůli situaci od pátku zavede povinné nošení roušek v ulicích. Za nedodržení nařízení hrozí pokuta ve výši 135 eur (3370 korun).

Také Itálie ve středu s 98 030 nově nakaženými překonala své dosavadní maximum. V úterý informovala o 78 313 nově infikovaných. Na covid v zemi za poslední den zemřelo 148 lidí.

S rekordními počty případů se potýká i 67milionová Velká Británie, která za jediný den registruje 183 037 nakažených, čímž o více než 50 tisíc překonala dosavadní maximum, které činilo 129 471 případů. Na covid v ostrovní zemi za 24 hodin zemřelo 57 osob. Také sousední Irsko ve středu s 16 428 novými případy měnilo tabulku maxim.

Polsko a Německo zatím klesají

Počet nových případů koronavirové nákazy naopak dále klesá v Německu. Za posledních 24 hodin Institut Roberta Kocha (RKI) zaznamenal 40 043 nově nakažených, zatímco před týdnem byl jejich počet o více než 5000 vyšší.

Pozitivní vývoj epidemie ale kalí varování RKI, že údaje nemusí poskytovat úplný obraz nynější situace, protože v době vánočních svátků klesl počet testovaných. Podobně se vyjádřil i ministr zdravotnictví Karl Lauterbach, který je přesvědčen, že ve skutečnosti je nakažených dvakrát až třikrát více.

Epidemiologové navíc očekávají rostoucí šíření varianty omikron. Počet nových infekcí by se proto mohl brzy opět zvýšit. Aktuálně je nejvyšší počet nově nakažených ve spolkových zemích Bádensko-Württembersko, Severní Porýní-Vestfálsko a Bavorsko.

Polsko pak eviduje 794 nových úmrtí s covidem-19, což je nejvíce ve čtvrté vlně pandemie, sdělil náměstek ministra zdravotnictví Waldemar Kraska. Vysoký počet zemřelých by však podle něj mohl být způsoben zpožděným hlášením těchto údajů kvůli vánočním svátkům. Náměstek zároveň informoval o 15 571 nově potvrzených infekcích koronavirem, což je oproti minulému týdnu pokles o zhruba 13 procent.

„Pokud hovoříme o čtvrté vlně pandemie, kterou vyvolala varianta delta, výsledky ukazují, že se nacházíme na sestupné křivce. Ačkoliv je to stále vysoká úroveň. Co se týká počtu zemřelých, zdá se, že jsme na vrcholu,“ řekl Kraska televizi Polsat News.

Dosavadní rekord v počtu úmrtí během čtvrté vlny pandemie polské úřady zaznamenaly 22. prosince, kdy zemřelo 774 osob. Celkové denní maximum v počtu úmrtí úřady zaznamenaly 8. dubna letošního roku, tehdy tento údaj činil 954 zemřelých za den.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 6 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 29 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 38 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...