Pandemie ve světě: USA hlásí přes tisíc mrtvých denně, nizozemští experti doporučují částečný lockdown

Spojeným státům se po letní vlně epidemie covidu nedaří dostat počty nově evidovaných nákaz koronavirem zpět na nízké hodnoty z konce jara. Tempo šíření infekce zrychluje i v dalších zemích, například nizozemští odborníci doporučují částečný lockdown. Pokud by se tak stalo, šlo by o první uzávěru v západní Evropě od léta. Izraelští politici se při simulaci nové pandemie ukryli do bunkru.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.


Spojené státy s více než 330 miliony obyvatel aktuálně hlásí asi sedmasedmdesát tisíc infekcí za den, zatímco před týdnem byl průměrný přírůstek z posledních sedmi dní zhruba o pět tisíc nižší, ukazují statistiky listu The New York Times (NYT). Aktuální čísla jsou sice méně než poloviční oproti hodnotám z přelomu srpna a září, kdy letní vlna v USA vrcholila, před jejím vypuknutím ale země registrovala méně než patnáct tisíc nákaz denně.

Státem s největším výskytem případů je už delší dobu Aljaška, kde vláda ke konci září vyhlásila krizový režim v nemocnicích kvůli náporu pacientů s covidem. Vysoký počet nákaz na sto tisíc obyvatel evidují také Severní Dakota, Colorado, Nové Mexiko a Minnesota. Státy na jihovýchodě USA jako Florida, Louisiana nebo Alabama, které v létě oznámily rekordní statistiky o vývoji epidemie, naopak v těchto dnech zažívají relativně klidné období.

Americká bilance hospitalizací se dostala pod padesát tisíc a podle NYT dál klesá, tento pokles ale znatelně zpomalil. Celkový počet úmrtí připisovaných covidu minulý týden překonal 750 tisíc a aktuálně stoupá v průměru asi o 1200 zemřelých denně. To opět představuje výrazné zlepšení oproti stavu z konce léta, před nástupem aktuální vlny epidemie však byly přírůstky oproti těm současným méně než čtvrtinové.

New York Times: Covidová úmrtí „červenají“

List NYT tento týden v samostatné analýze upozorňuje na skutečnost, že neustále roste rozdíl v počtech úmrtí na covid mezi „červenou“ a „modrou Amerikou“. Tím jsou myšleny oblasti, kde výrazně převládají voliči republikánů, respektive Demokratické strany. V říjnu okresy, kde v loňských volbách přesvědčivě zvítězil tehdejší republikánský prezident Donald Trump, zaznamenaly 25 úmrtí po nákaze koronavirem na sto tisíc obyvatel, zatímco v okresech s vysokou podporou pro demokrata Joea Bidena to bylo méně než osm.

„Vysvětlení je jednoduché: Vakcíny jsou obdivuhodně účinné v prevenci těžkého covidu a skoro čtyřicet procent dospělých republikánů zůstává neočkovaných, oproti přibližně deseti procentům mezi dospělými demokraty,“ píše NYT.

Celkově je v USA plně naočkovaných asi sedmdesát procent dospělých a devětapadesát procent celé populace, tedy se započtením dětí. Od minulého týdne zde mohou dostávat vakcínu také ty mladší dvanácti let poté, co úřady pro věkovou kategorii pět až jedenáct let schválily očkovací látku vyvinutou ve spolupráci Pfizeru s firmou BioNTech.

Bílý dům ve středu oznámil, že podle „konzervativního“ odhadu dostalo první dávku kolem devíti set tisíc mladých dětí. Koordinátor protiepidemického týmu prezidentské kanceláře Jeff Zients to označil za dobrý začátek.

V USA se mezitím podávají také „posilovací“ dávky vakcín, které podle oficiálních statistik dostalo necelých osm procent obyvatel.

Zavřete kina, zrušte veřejné akce, radí nizozemští experti

Hlavní panel expertů, který radí během pandemie nizozemské vládě, jí ve čtvrtek doporučil, aby zavedla alespoň částečnou uzávěru a zabránila tak dalšímu šíření koronavirové infekce. Podle agentury Reuters, která o stanovisku odborníků informovala, by šlo o první lockdown v západní Evropě od léta. Premiér Mark Rutte a jeho vláda mají učinit rozhodnutí, zda země přijme další pandemická omezení, už v pátek.

Mezi opatřeními, která odborníci navrhují, je zrušení veřejných akcí, zavření kin i divadel a dřívější zavírací doba pro kavárny a restaurace. Školy by měly zůstat otevřené. Kabinet se názorem vědců řídí často, ale ne vždy, upozornila agentura Reuters.

Uzávěry jsou v mnoha vyspělých zemích považovány za nemyslitelné od doby, kdy začaly očkovací kampaně, a to i přes narůstající počty potvrzených případů. Země jako například Británie doufají, že přetížení zdravotnického systému v zimě zabrání díky podávání třetí posilující dávky vakcíny proti covidu.

Nizozemsko nabízí třetí dávku pouze malé skupině lidí s oslabeným imunitním systémem. Přestože se míra proočkovanosti dospělých blíží k pětaosmdesáti procentům, část nizozemských nemocnic musela omezit běžnou péči, aby se mohla věnovat pacientům s covidem.

Rutteho kabinet minulý týden oznámil nová opatření, která mají šíření nákazy zpomalit. Roušky jsou opět povinné na veřejných místech, jako jsou obchody, knihovny, nádraží, nemocnice a univerzity.

Přibylo také míst, kde se lidé musí prokázat dokladem o tom, že jsou očkovaní, covid prodělali nebo mají negativní test na koronavirus. Doposud ho potřebovali třeba při návštěvě restaurací, barů, kin, divadel nebo sportovních zápasů, od 6. listopadu jde i o terasy restaurací, muzea nebo posilovny.

Národní institut veřejného zdraví v úterý uvedl, že týdenní počet případů se zvýšil o pětačtyřicet procent na 76 790 registrovaných nákaz, tedy více než čtyři sta infikovaných na sto tisíc obyvatel.

Izraelští politici se ukryli do bunkru při cvičení simulujícím novou epidemii

Izraelský premiér Naftali Bennett a další vrcholní představitelé země ve čtvrtek simulovali propuknutí nové smrtící varianty koronaviru, ukryli se při něm do válečného bunkru. Takzvané cvičení Omega bylo pojmenováno po neexistující variantě viru SARS-CoV-2. Premiér akci označil za preventivní opatření, které má zajistit, aby byl Izrael připravený na „jakýkoliv scénář“.

Komplex známý jako Národní řídící centrum se nachází v jeruzalémských kopcích a měl by odolat i jadernému výbuchu. V březnu 2020 byl použit při koordinaci počáteční reakce na šíření nového koronaviru, píše Reuters. Bunkr vznikl před více než deseti lety kvůli obavám z íránského jaderného programu a z přeshraniční raketové palby z Pásma Gazy a Libanonu.

Při nynějším cvičení budou civilní a vojenští představitelé Izraele podrobeni hromadnému testování, přijímání do nemocnic a zákazu vycházení, uvedla v prohlášení Bennettova kancelář. Poznatky ze cvičení hodlá Izrael sdílet se svými zahraničními partnery.

Na Slovensku dál přibývá hospitalizovaných

Slovenské nemocnice, které v souvislosti s nynější třetí vlnou infekce už omezily plánované operace, hlásily 2532 covidových pacientů, nové maximum od první poloviny dubna. Za jeden týden jejich počet stoupl o třetinu, vyplývá z dat národního centra zdravotnických informací. Dlouhodobě zhruba osmdesát procent z hospitalizovaných není vůbec nebo plně naočkováno proti covidu. Na začátku letošního března bylo v zemi hospitalizováno rekordních více než 3800 covidových pacientů. Slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský ve středu řekl, že překročení zmíněného maxima by v zemi znamenalo humanitární krizi.

Slovenské zdravotnictví se již před vypuknutím epidemie covidu potýkalo s nedostatkem personálu, během předchozí silné vlny koronavirové infekce pak v zemi pomáhali zdravotníci ze zahraničí a několik covidových pacientů ve vážném stavu ze Slovenska převzalo k další léčbě Německo a Polsko.

Zájem o očkování první dávkou proti covidu na Slovensku v posledních dnech sice mírně stoupl, země v EU ale nadále patří ke státům s nejnižším podílem naočkovaného obyvatelstva. Dokončené očkování má na pětimilionovém Slovensku zhruba dvaačtyřicet procent obyvatel.

Laboratoře na Slovensku ve středu odhalily 6546 nových případů nákazy, o den dříve při vyšším počtu dokončených testů to bylo rekordních 7055 infikovaných. Covidu znovu podlehl dvouciferný počet lidí, přibylo 38 úmrtí.

Nová opatření

Slovenská vláda ve středu také navrhla další protiepidemická opatření. Nově by například zaměstnavatelé a majitelé různých provozů museli po příkazu úřadů povinně kontrolovat covidové certifikáty svých zaměstnanců a zákazníků. Podle předlohy se pracovník bez covidového pasu, který odmítne také bezplatný test, nedostane do práce a za toto období mu firma nebude muset vyplatit mzdu.

Počítá se rovněž s možností nařízení okamžitého uzavření provozu, pokud jeho majitel nebude dodržovat nařízená opatření.

Podle čtvrtečního oznámení ministerstva zdravotnictví po schválení zmíněných návrhů parlamentem a následném rozhodnutí jiných úřadů budou moci některé provozy v epidemii nejvíce zasažených okresech obnovit obvyklou činnost pro očkované a pro lidi po prodělání covidu.

V regionech v nejvyšším stupni epidemického rizika, ve kterém od příštího týdne budou už dvě třetiny okresů v zemi, nyní například hotely nesmějí ubytovat turisty a restaurace mohou vydávat jídlo pouze přes okénko nebo ho rozvážet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 2 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 4 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 5 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 6 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 12 hhodinami
Načítání...